Jetřichovice
| Jetřichovice | |
|---|---|
 Pohled na Jetřichovice z Mariiny vyhlídky | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Česká Kamenice |
| Obec s rozšířenou působností | Děčín (správní obvod) |
| Okres | Děčín |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°51′9″ s. š., 14°23′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 397 (2024)[1] |
| Rozloha | 44,21 km²[2] |
| Nadmořská výška | 234 m n. m. |
| PSČ | 405 02, 407 16 |
| Počet domů | 287 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jetřichovice č. p. 24 407 16 Jetřichovice urad@jetrichovicko.cz |
| Starosta | Marek Kny |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Jetřichovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562556 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jetřichovice (německy Dittersbach) jsou obec v okrese Děčín. Součástí obce jsou vesnice Rynartice, Všemily a Vysoká Lípa. Celkem v obci žije 397[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z konce 14. století a souvisí s blízkým skalním hradem Falkenštejnem. Písemné prameny z 16. a 17. století dokládají, že v blízkosti obce byly pily, v nichž se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Tyto lesy sloužily i jako honební revír a pro získávání pryskyřice, kolomazi, kalafuny a pryskyřičného oleje ve smolných pecích. Dnešní obec Jetřichovice vznikla spojením čtyř na sobě původně nezávislých vsí, jež patřily do jedné farnosti. Tyto obce patřily čtyřem různým rodům – Michalovicům, Berkům z Dubé, Kinským a Vartenberkům.
Obec byla roku 1778 vydrancována při pruském vpádu vojáky a vojenskými zběhy. Roku 1889 byla v Jetřichovicích otevřena škola, v níž se vyučovalo až do roku 2011. Do konce druhé světové války fungovalo v okolí Jetřichovic několik mlýnů (dodnes se zachovalo torzo Dolského mlýna), od roku 1722 je doložen lis na olej. Dnešní areál školy v přírodě dříve sloužil jako továrna na nitě.
Dne 21. září 1779 se v Jetřichovicích asi půl hodiny zdržel císař Josef II. a věnoval obci 12 dukátů. Jetřichovice roku 1892 navštívil básník Rainer Maria Rilke. V roce 1927 byla na okraji obce postavena dětská zotavovna.
Do roku 1945 tvořili většinu obyvatelstva lidé německé národnosti. Po vysídlení se počet obyvatel některých oblastí v okolí snížil na jednu desetinu a zanikla část obce Zadní Jetřichovice.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 421 obyvatel (z toho 197 mužů), z nichž bylo devět Čechoslováků, 410 Němců a dva cizinci. Kromě jednoho člověka bez vyznání a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 437 obyvatel: osmnáct Čechoslováků, 413 Němců a šest cizinců. S výjimkou dvou evangelíků, dvou členů církve československé a dvanácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 580 | 614 | 593 | 524 | 500 | 438 | 452 | 355 | 192 | 182 | 183 | 153 | 194 | 172 |
| Domy | 111 | 118 | 115 | 117 | 118 | 118 | 118 | 110 | 92 | 55 | 51 | 106 | 96 | 94 |
| Tabulka zahrnuje údaje části Zadní Jetřichovice a data z roku 1961 zahrnují domy místních částí Rynartice a Všemily. | ||||||||||||||
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- autobus 436: směr Děčín přes obce Srbská Kamenice, Huntířov, Kámen a Ludvíkovice
- autobus 434: linka Děčín – Hřensko – Mezní Louka – Vysoká Lípa – Jetřichovice – Rynartice – Chřibská – Rybniště – Doubice – Krásná Lípa
- jede v době víkendů a státních svátků od 1. dubna do 31. října[8]
- jede denně od 1. července do 31. srpna
Nejbližší železniční stanice je Česká Kamenice na trati Děčín–Rumburk.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Novodobý rozvoj turistického ruchu v okolí Jetřichovic nastal v 19. století, když turistické zpřístupňování oblasti podporovali Kinští jako majitelé tamního panství. Obec byla využívána jako letovisko a vznikla v ní řada hostinců. Od té doby zůstává turistika hlavním zdrojem příjmů Jetřichovicka. Vede zde mj. i dálková mezinárodní trasa E3 pro pěší turisty.[9]
Jetřichovice jsou oblíbeným turistickým cílem, mají výhodnou polohu i pro mnohé výlety do okolí. Katastrální území se nachází na území Národního parku České Švýcarsko, zřízeného 1. ledna 2000.
Horolezectví
[editovat | editovat zdroj]V okolí Jetřichovic je na pískovcových masivech a skalních věžích vyznačeno více než 700 lezeckých cest. Tyto lokality se nacházejí severně od obce v údolích a na srázech Jetřichovických skal, dále v oblasti Pavlínina údolí a nad osadou Studený. Vzhledem k tomu, že se jedná o území národního parku, horolezecká činnost je zde povolena pouze v omezené míře.[10]
Nedaleko Jetřichovic se nalézají zajímavé pískovcové skalní útvary s vyhlídkami:
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zřícenina hradu Falkenštejn – stojí půl kilometrů severovýchodně za obcí
- Kostel svatého Jana Nepomuckého stojí na místě, kde původně stávala starší kaple z roku 1748. Roku 1828 byla ke kostelu přistavěna věž. Zařízení kostela pochází většinou z 19. století, nejzajímavějším dílem je barokní socha Panny Marie. Po druhé světové válce kostel chátral, v letech 1992–1993 byl renovován a r. 1993 znovu vysvěcen.
- Archeologické stopy v jeskyni
- Venkovská usedlost čp. 6, 9, 10, 38, 64, 69, 100, 101, 110, 116
- V letech 1832–1833 rynartický hospodář a lidový umělec Eduard Vater vytesal do pískovcové skály schody a reliéfy Sněhurky a sedmi trpaslíků. Dílo následně dokončil jeho syn, místní kronikář, Ernst Vater. Skála se nachází vedle silnice z Jetřichovic do Rynartic a podle vytvořených postaviček nese název Trpasličí. Dnes je Trpasličí skála kulturní památkou.
- Přírodní rezervace Pavlínino údolí – kaňon řeky Chřibská Kamenice
- Dub v Jetřichovicích – památný strom, rostl v obci u domu čp. 77. Pokácen byl 23. března 2011.[11]
- Buk v Pavlínině údolí – památný strom, stojí v lesním porostu na pravém břehu kanálu, který napájí rybník Pavlínka v těsné blízkosti hranice PR Pavlínino údolí[12]
- Kamenná cesta – do skály vytesaná cesta z Jetřichovic do Rynartic
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jetřichovice pod Poštolčím kuželem -
Kostel svatého Jana Nepomuckého a fara -
Dům čp. 1, v pozadí kostel svatého Jana Nepomuckého -
Bývalá dětská ozdravovna -
Hřbitov -
Roubenky pod kostelem - německá lidová architektura -
Pohled na čelo kostela svatého Jana Nepomuckého -
Podstávkový dům - přiklad místní německé lidové architektury -
Dřevěný altán na Mariině vyhlídce před požárem -
Skalní kaple ve Všemilech
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 188.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 47.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 285.
- ↑ Autobusový jízdní řád na rok 2015
- ↑ Mapa Lužické hory č.14. 6. vyd. Praha: Trasa, 2010. ISBN 978-80-7324-289-3.
- ↑ Popis skalní oblasti
- ↑ Duby [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Buk v Pavlínině údolí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-20]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BELISOVÁ, Natálie. Jetřichovické skály. průvodce naučnou stezkou. Krásná Lípa: Správa Národního parku České Švýcarsko, 2011. 30 s. ISBN 978-80-904404-8-7.
- BELISOVÁ, Natálie. Tulákům Jetřichovicka. Jetřichovice: Občanské sdružení pro záchranu a konzervaci Dolského mlýna, 2014. 672 s. ISBN 978-80-260-7010-8.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jetřichovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Jetřichovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
