Jeseň (vojenský újezd Hradiště)
| Jeseň | |
|---|---|
,_historick%C3%A1_ortofotomapa_(50._l%C3%A9ta).jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°11′42″ s. š., 13°11′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Radošov u Hradiště a Tureč u Hradiště |
| PSČ | neexistuje |
  Jeseň | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 27 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeseň (německy Gässing) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Ležela v Doupovských horách asi 5,5 kilometru od Podbořanského Rohozce v nadmořské výšce okolo 720 metrů.[1]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen z výrazů jasan nebo jesení (jasanový porost). V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Geßing (1584), Giesyn (1601), Gesenj (1615), Geßung (1656), Gäßsing (1736), Geßing (1787), Gässing (1846), Jeseň nebo Gessing (1848) a Jeseň nebo Gässing (1854).[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici je z roku 1584 a nachází se v jírovské pozemkové knize. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žili tři sedláci, jeden chalupník a jeden poddaný bez pozemků. Pěstovali žito, ale hlavními zdroji obživy bývaly chov dobytka a výroba příze. Krátce poté byla Jeseň připojena ke krásnodvorskému panství Heřmana Černína z Chudenic, u kterého zůstala až do zrušení patrimoniální správy.[3]
Mezi lety 1787 a 1847 se počet domů ve vsi zvýšil ze šestnácti na 23. Děti chodívaly do školy v Lochotíně, kde bylo také sídlo farnosti. V samotné Jeseni bývala hospoda s trafikou a ve dvacátém století přibyla druhá hospoda s řeznictvím a obchod s potravinami. Řemeslo provozovali krejčí, švec, truhlář a kolář. Obec zaměstnávala pasáka ovcí a koz, který zároveň sloužil jako obecní sluha. Obyvatelé si přivydělávali výrobou holí, košťat a jiných dřevěných nástrojů a mnozí se věnovali hudbě.[3]
Východně od Jeseně býval velký rybník, ze kterého vytékala řeka Liboc a v roce 1883 byl postaven vodovod, který odsud přiváděl vodu do Kadaně. Ve vsi samotné však domovní studny často vysychaly a jediná obecní studna na návsi pro potřeby obyvatel nestačila. Nebyla sem zavedena ani elektřina. Po vysídlení Němců v Jeseni roku 1947 žilo 33 obyvatel.[3]
Jeseň zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během druhé etapy rušení sídel. Úředně byla zrušena k 31. srpnu 1953.[3]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Jeseň stávala na rozhraní katastrálních území Radošov u Hradiště a Tureč u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi pět kilometrů severozápadně od Valče.[3] Nacházela se v nadmořské výšce okolo 720 metrů na jihovýchodním úpatí Mlýnského vrchu (814 metrů). Oblast leží v jihovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Jeseň stála v chladné oblasti CH7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 185 obyvatel (z toho 94 mužů), z nichž bylo 183 Němců a dva cizinci. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 154 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 186 | 193 | 185 | 170 | 180 | 185 | 154 | 54 |
| Domy | 29 | 31 | 31 | 35 | 36 | 36 | 33 | 33 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V roce 1850 se Jeseň stala obcí v okrese Kadaň. Při sčítání lidu v letech 1868 a 1880 byla osadou Mětikalova, ale poté se opět osamostatnila.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 128, 129.
- ↑ a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Jeseň, s. 46–47.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Jeseň – Gessing, s. 32.