Jerzy Kubisz
| Jerzy Kubisz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. srpna 1862 Konská  Horní a Dolní Slezsko |
| Úmrtí | 5. června 1939 (ve věku 76 let) Těšín  Polsko |
| Místo pohřbení | Evangelický hřbitov v Polském Těšíně |
| Povolání | pedagog |
| Ocenění |  Kříž nezávislosti
 Důstojnický kříž Řádu znovuzrozeného Polska |
| Příbuzní | Józef Kubisz Stanisław Kubisz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jerzy Kubisz (15. srpna 1862 Konská – 5. června 1939 Těšín) byl polský pedagog a občanský aktivista na Těšínském Slezsku.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z rolnické rodiny Pavla a Zuzanny rozené Kłapsiové.[1] Obecnou školu navštěvoval v Konské, od roku 1875 nižší ročníky německého gymnázia a poté učitelský ústav v Těšíně. Působil jako učitel na venkovských školách v Těšínském Slezsku. Jako jeden z prvních se postavil proti germanizaci škol přednesením polského příspěvku na učitelské konferenci, kterou svolal Těšínský Landlehrerverein.
Spolu s Atanazym Pacułą a Wiktorem Terlidą vytvořili Slabikář pro obecné školy (1890). V letech 1897–1919 byl ředitelem školy v Chotěbuzi. V Chotěbuzi také založil zahrádkářský kroužek, hasičský sbor a Raiffeisenův fond.[2]
Byl spoluzakladatelem Polského pedagogického kroužku v Ustroni, založeného na podzim 1888 a transformovaného v roce 1896 na Polskou pedagogickou společnost v Těšínském Slezsku. V letech 1892–1902 byl šéfredaktorem tiskového orgánu této organizace, vydávaného pod názvem Pedagogický měsíčník. V roce 1922 působil jako zástupce školního inspektora v Těšíně do 1. února 1929, kdy odešel do důchodu.
Byl ženatý s Annou Michejda, měli děti: Jerzyho († 1959), Władysława (1892–1941), Stanisława (1898–1940) a dceru Zofii.[2] Syn, Dr. Stanisław Kubisz byl doktor filozofie, středoškolský učitel, úředník Katovického vojvodství, důstojník v záloze, evakuován do Lvova, deportován v červnu 1940 do Karélie, zemřel zřejmě v Archangelsku – stal se obětí Katyňského zločinu.[3] Další syn, Władysław Kubisz (1892–1941) byl také oběťi Katyňského zločinu.[1]
Jeho nevlastním bratrem byl Józef Kubisz – rakousko-uherský diplomat v USA, 1919–1933 polský konzul v New Yorku, Pittsburghu a Chicagu.[4]
Byl pohřben na evangelickém hřbitově v Těšíně.[5]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Kříž nezávislosti (2. srpna 1931)[p 1][6]
- Důstojnický kříž Řádu znovuzrozeného Polska (27. listopadu 1929)[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kříž nezávislosti, polské vyznamenání, jedno z nejvyšších polských vojenských vyznamenání mezi první a druhou světovou válkou.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jerzy Kubisz na polské Wikipedii.
- ↑ a b Jerzy Kubisz. www.ipsb.nina.gov.pl [online]. [cit. 2025-03-05]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b SNARSKA, Michalina. Jerzy Kubisz – pedagog i działacz społeczny. Nauczyciel i Szkoła. 2019-12-07, roč. 1, čís. 69. Dostupné online [cit. 2025-03-05]. ISSN 2544-6223. doi:10.14632/NiS.2019.69.125. (polsky)
- ↑ Seznam obětí Katyňského zločinu – Katyňská rodina v České republice [online]. [cit. 2025-03-06]. Dostupné online.
- ↑ CZESKIEJ, Głos-Gazeta Polaków w Republice. 31.12.2022 - Cieszyńskie Rody: Kubiszowie. glos.live [online]. [cit. 2025-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Cmentarz Ewangelicki przy ul. Bielskiej - Cieszyn.pl - serwis informacyjny. www.archiwum.cieszyn.pl [online]. [cit. 2025-03-05]. Dostupné online.
- ↑ isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2025-03-05]. Dostupné online.
- ↑ „za zasługi na polu pracy społeczno-kulturalnej i szkolnictwa” [online]. [cit. 2025-03-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jerzy Kubisz na Wikimedia Commons
