Přeskočit na obsah

Jean-Gabriel Perboyre

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Jean-Gabriel Perboyre
CM
řeholní kněz
Portrét
Portrét
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institutlazaristé
Noviciátprosinec 1818
Sliby28. prosince 1820
Svěcení
Kněžské svěcení23. září 1825
světitel Louis-Guillaume-Valentin Dubourg
Osobní údaje
Datum narození6. ledna 1802
Místo narozeníMontgesty
Francouzská republikaFrancouzská republika Francouzská republika
Datum úmrtí16. září 1840 (ve věku 38 let)
Místo úmrtíWu-čchang, Wu-chan
říše Čchingříše Čching říše Čching
Příčina úmrtíuškrcení
Místo pohřbeníkaple sv. Vincence z Pauly, Paříž, Francie
Národnostfrancouzská
RodičePierre Perboyre a Marie Rigal
Svatořečení
Beatifikace10. listopadu 1889
Řím, Italské království
beatifikoval Lev XIII.
Kanonizace2. června 1996
Svatopetrské náměstí, Vatikán
Svátek11. září
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatéhokněz a mučedník
Atributyřeholní oděv, kříž
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Gabriel Perboyre, CM (6. ledna 1802, Montgesty – 11. září 1840, Wu-čchang) byl francouzský římskokatolický kněz a řeholník kongregace lazaristů, popravený pro svoji víru v Číně, kde působil jako misionář. Katolická církev jej uctívá jako svatého mučedníka.[1][2][3]

Život

[editovat | editovat zdroj]
Portrét

Narodil se dne 6. ledna 1802 ve vesničce Puech v obci Montgesty v departmentu Lot jako jedno z osmi dětí Pierra Perboyreho a Marie Rigal. Jeho rodiče provozovali farmu. Mnoho z jeho sourozenců vstoupilo do zasvěceného života. Jako dítě neprojevoval zvláštní náboženské nadšení. To se však změnilo v roce 1816, poté, co byl jeho mladší bratr Louis přijat do lazaristického semináře, který nedlouho předtím založil v Montaubanu jejich strýc, kněz Jacques Perboyre, CM. Byl požádán, aby tam svého bratra doprovázel a seminář na něj velmi zapůsobil.[4][5]

Když učitelé na menším semináři viděli jeho inteligenci a zbožnost, navrhli mu, aby se do semináře formálně zapsal. Napsal svému otci a nabídl, že se vrátí, aby pomáhal na farmě, pokud si to jeho otec bude přát, ale naznačil, že se cítí povolán ke kněžství. Jeho rodiče mu v tom dali své požehnání a plnou podporu.[6][7]

Vstoupil do noviciátu kongregace lazaristů na menším semináři v Montaubanu v prosinci roku 1818. Na svátek Betlémských neviňátek roku 1820 složil své řeholní sliby v kongregaci s nadějí, že bude sloužit v zámořských misiích, které kongregace provozovala. Na kněze byl vysvěcen dne 23. září 1825 novým montaubanským biskupem Louisem Dubourgem, PSS. Následujícího dne sloužil svoji primiční mši svatou. V roce 1832 byl představenými své kongregace pověřen dohledem nad noviciátem v Paříži.[8][9]

Od touhy působit jako misionář v Číně jej odradil jeho špatný zdravotní stav. Jeho bratr Louis byl naopak poslán do Číny, avšak během cesty tam zemřel. Rozhodl se proto do Číny odcestovat místo něj. Jeho představení mu to povolili s nadějí, že plavba po moři zlepší jeho zdraví.[10][11]

V srpnu roku 1835 přicestoval do Macaa, kde začal studovat čínský jazyk. Dne 21. prosince 1835 zahájil svou cestu do Che-nanu. Cesta na džunce mu trvala pět měsíců, což si vyžádalo měsíce rekonvalescence. Zbytek svého času pak pokračoval ve službě chudým lidem v regionu. V lednu roku 1838 byl převelen na misie do provincie Chu-pej.[12][13]

Zobrazení jeho mučednické smrti
Jeho hrobka v kapli sv. Vincence z Pauly v Paříži

V roce 1839 zahájil místokrál provincie perzekuci misionářů a využil místní mandaríny k získání jmen kněží a katechetů v jím spravovaných oblastech. V září roku 1839 poslal mandarín z Chu-peje, kde bylo lazaristické misijní středisko, vojáky, aby zatkli misionáře. Spolu s ostatními kněžími se ukryl, avšak byl prozrazen. Byl svlečen ze šatů a oděn do prostých hadrů, svázán a vláčen od soudu k soudu. Při každém soudu s ním bylo zacházeno nelidsky. Nakonec byl převezen do Wu-čchangu a po mučení byl odsouzen k smrti.[14][15]

Rozsudek byl potvrzen císařským ediktem v roce 1840 a 11. září téhož roku byl se sedmi zločinci odveden na popraviště ve Wu-čchangu, kde byl uškrcen přivázáním ke kříži. Jeho tělo bylo jedním katechetou vyzvednuto a pohřbeno na misijním hřbitově. Později byly jeho ostatky uloženy v kapli sv. Vincence z Pauly při mateřském domě kongregace lazaristů v Paříži.[16][17]

Úcta

[editovat | editovat zdroj]

Dne 30. května 1889 podepsal papež Lev XIII. dekret o jeho mučednictví. Blahořečen byl dne 10. listopadu 1889 v Římě papežem Lvem XIIII. Dne 6. dubna 1996 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho svatořečení. Svatořečen pak byl dne 2. června 1996 na Svatopetrském náměstí papežem sv. Janem Pavlem II.[18][19]

Jeho památka je připomínána 11. září.[20] Bývá zobrazován v řeholním oděvu nebo visící na kříži.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Gabriel Perboyre na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CatholicSaints.Info » Blog Archive » Saint Jean-Gabriel Perboyre [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ San Giovanni Gabriele Perboyre. Santiebeati.it [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (italsky) 
  3. ↑ Jean Gabriel Perboyre. www.causesanti.va [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (italsky) 
  4. ↑ Svätý Ján Gabriel Perboyre | Relikviár.sk. relikviar.sk [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ CNA. Saint Jean Gabriel Perboyre. Catholic News Agency [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ San Giovanni Gabriele Perboyre - Cathopedia, l'enciclopedia cattolica. it.cathopedia.org [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ Katakombe.Org - Santo Yohanes Gabriel Perboyre CM. katakombe.org [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ John Gabriel Perboyre (1802-1840) - biography. www.vatican.va [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ sv. Jan Gabriel Perboyre. catholica.cz [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ Jean-Gabriel Perboyre, Blessed. Catholic Answers [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ CONT, Communication. Jean-Gabriel Perboyre. Congregation of the Mission [online]. 2020-10-02 [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ 1840 - Jean Gabriel Perboyre. articles.asiaharvest.org [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Perboyre, Jean-Gabriel, St. | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. 
  14. ↑ Beato Jean Gabriel Perboyre - Enciclopedia Católica. ec.aciprensa.com [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ CATHOLIC ENCYCLOPEDIA: St. Jean-Gabriel Perboyre. www.newadvent.org [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ Saint Jean-Gabriel Perboyre [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Lives of the Vincentian Saints–St. John Gabriel Perboyre, C.M. (1802-1840) | Congregation Of The Mission. www.vincentian.org [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ Saint Jean Gabriel Perboyre [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Perboyre, Jean-Gabriel. BDCC [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ ONLINE, Catholic. Bl. John-Gabriel Perboyre - Saints & Angels. Catholic Online [online]. [cit. 2025-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jean-Gabriel_Perboyre&oldid=24696134“