Jaroslav ze Šternberka

Jaroslav ze Šternberka
Jaroslav ze Šternberka vítězí nad Tatary (freska na zámku Zelená Hora)
Narození	1220 Chlumec nad Cidlinou
Úmrtí	1277 (ve věku 56–57 let) nebo 1287 (ve věku 66–67 let) Praha
Povolání	zemský hejtman
Rodiče	Zdeslav z Divišova
Příbuzní	Zdeslav II. ze Šternberka (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav ze Šternberka je fiktivní postavou rodu Šternberků i moravské historie. Mělo se jednat o šlechtice, který roku 1241 zachránil Moravu a potažmo i křesťanskou Evropu před vpádem Mongolů, kterým se říkalo Tataři. Údajně se to mělo stát díky hrdinským činům u Olomouce.

Historie mýtu

V polovině 14. století napsal kronikář Přibík Pulkava z Radenína o událostech roku 1253, v nichž píše: "Tataři vnikli na Moravu, zpustošili její část, u Olomouce pobili velké množství lidí, ... a konečně, když přišli tamtéž před město Olomouc, nějaký urozený muž se Šternberka, tehdy hejtman téhož města, z města vyšel, podobně na ně statečně zaútočil a zabil jejich náčelníka, smrtelně ho zraniv. Tataři, zarmoucení jeho smrtí a velice ohromeni, utekli zpět do Uher. Řečený pán ze Šternberka tehdy za tento skvělý čin dostal darováním českého krále nějaké statky u Olomouce, na nichž na památku postavil nový hrad Šternberk."

Pulkavova zpráva je celkem věrohodná, protože v roce 1253 skutečně vtrhla na Moravu vojska uherského krále Bély IV.. Podstatnou část jeho vojska tvořili Kumáni, kteří svou vizáží a oblékáním na mongolský způsob připomínali Tatary, kteří se přes Moravu přehnali již v roce 1241 (viz Mongolský vpád na Moravu roku 1241) Pulkava se zmýlil pouze tím, že tyto divoké Kumány zaměnil za Tatary.

Jméno Jaroslava ze Šternberka jako vítěze nad Tatary v roce 1241 poprvé uvedl v Kronice české v roce 1541 Václav Hájek z Libočan a od něj tuto zprávu přebírali další historici. Za tohoto příslušníka rodu Šternberků bývá označován i Jaroslav, vítěz nad Tatary v jedné z básní Rukopisu královédvorského, považovaného za historické falzum. Šternberkové si výjevy z bitvy s Tatary nechali malovat ve svých zámcích a kostelech. Od poloviny 19. století se situace změnila a čeští historici začali Jaroslava ze Šternberka a jeho vítěznou bitvu z roku 1241 zpochybňovat a postupně tuto záležitost vyvrátili.

Skutečná postava

Vzhledem k tomu, že není důvodu nevěřit Pulkavově zprávě ze 14. století o bitvě, jež se odehrála roku 1253, historici si kladli otázku, který Šternberk Kumány u Olomouce porazil. Většina z nich se shoduje, že to byl Zdeslav z Divišova, který s největší pravděpodobností založil na Moravě hrad Šternberk. Historik Rudolf Hurt však připouštěl, že by se mohlo jednat i o jeho syna Jaroslava (ca 1220–1287), který se v listinách uvádí roku 1269, 1284 a 1287. Tento Zdeslavův syn, který se honosil tituly jako purkrabí bítovský či nejvyšší číšník, byl zakladatelem konopišťské větve pánů ze Šternberka.

Literatura

• POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové : panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav ze Šternberka na Wikimedia Commons
• MONGOLSKÉ VOJSKO V EVROPĚ
• Tatarský mýtus
• Jaroslav ze Šternberka (1220–1287)
• Pověst - Tataři u Olomouce Archivováno 17. 11. 2008 na Wayback Machine.

Autoritní data	GND: 108131690X VIAF: 6145376255083720989