Jaroslav Rezler
| Jaroslav Rezler | |
|---|---|
| Narození | 10. června 1939 (85 let) Malešov  Protektorát Čechy a Morava |
| Povolání | restaurátor a sochař |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Rezler (* 10. června 1939 Malešov) je český restaurátor a sochař.[1] Jako výtvarník se zabývá uměleckým zpracováním a cizelováním kovů, šperkařstvím, muzejní konzervací a restaurováním kovů.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]V letech 1961–1963 vystudoval v Hradci Králové u prof. Artura Bartošky umělecké zpracování a cizelování kovů a v roce 1977 v Moravském muzeu v Brně muzejní konzervace a restaurování kovů. Žije a tvoří v Kutné Hoře, kde od roku 1960 vlastní ateliér a kovárnu. V letech 1961–1965 působil jako konzervátor Oblastního muzea v Kutné Hoře. V letech 1966–1968 byl vedoucím ateliéru Středočeského podniku pro konzervaci a obnovu památek. Od roku 1970 dlouhodobě spolupracoval s architektem Petrem Kalfusem. Ve svých dílech se zabýval kovanou sakrální plastikou, restaurováním a kovanými realizacemi pro architekturu a liturgické prostory. V roce 1990 získal restaurátorskou licenci Ministerstva kultury ČR a začal se plně věnovat restaurování. V jeho tvorbě se často objevuje spojení kamene a kovu, kontrastu pevného a pohyblivého. Je tvůrcem speciálních šperků a předmětů sakrální povahy, např. osobního kříže pro biskupa královéhradeckého Josefa Kajneka, berlínského preláta Josepha Michelfeita, pro hraběnku Sophii Hartig-Waldstein atd.[1] Od roku 1990 je členem Středočeského sdružení Unie výtvarných umělců a od roku 2002 předseda sdružení.[2] Soudní znalec v oboru výtvarné umění a starožitnosti.[1]
V květnu 2019 byl jmenován čestným občanem města Kutná Hora.
Samostatné výstavy
[editovat | editovat zdroj]1964 Jeneweinova galerie, Kutná Hora; 1965 Muzeum Uhlířské Janovice; 1982 Regionální muzeum Kolín
Společné výstavy
[editovat | editovat zdroj]1965 Muzeum Uhlířské Janovice; 1966 Dům pánů z Kunštátu, Brno; 1979 Středočeská galerie, Praha; 1987 I.kutnohorské bienále, Vlašský dvůr, Kutná Hora; 1989 II.kutnohorské bienále, Kamenný dům, Kutná Hora; Galerie Jindřicha Průchy, Čáslav; Salón středočeských výtvarníků, Bruselský pavilón, Praha; 700 let města Kutné Hory, Vlašský dvůr, Kutná Hora; 1993 Výtvarné umění na Kolínsku od 40. let po současnost, Regionální muzeum Kolín; 1995 Hrad Lipnice (s Janem Dvořákem, Pavlem Rajdlem); 2002 SSV, Podlipanské muzeum Český Brod; SSV, Rabasova galerie Rakovník; 2003 SSV, Rabasova galerie Rakovník; 2005 8 výtvarníků Středočeského sdružení výtvarníků, Muzeum Podblanicka, Vlašim; 2006 SSV, Rabasova galerie Rakovník; SSV, Městská galerie Beroun; 2007 SSV, Zámecká galerie, Kladno; SSV, Galerie Olomouc; SSV, Rabasova galerie Rakovník; 2008 SSV, Českobratrský sbor Mladá Boleslav; SSV, Galerie Chagall, Karviná; SSV, Rabasova galerie Rakovník; SSV, Městská galerie Beroun.
Realizace pro architekturu (výběr)
[editovat | editovat zdroj]1972 Kutná Hora, interiér restaurace U Dačického – kovové doplňky (s Dobroslavem Follem a Františkem Skálou); 1975 Kutná Hora, Vlašský dvůr - Národní kulturní památka, kované zábradlí, okenní mříže, branka (s Petrem Kalfusem); 1978 Kutná Hora, katedrála sv.Barbory, vstupní mříž (s Petrem Kalfusem); 1982 Sázavský klášter - Národní kulturní památka, vstupní brána a branka (s Petrem Kalfusem); 1990 Jakub (u Kutné Hory), románský kostel sv. Jakuba, kovaná vstupní brána (s Petrem Kalfusem), aj.
Realizace pro liturgické prostory (výběr)
[editovat | editovat zdroj]1970 Kutná Hora Sedlec, ř.k.farní kostel Nanebevzetí P.Marie, hlavní loď - kovaná menza a sedes; boční kaple - kovaná menza, ambon, svatostánek; 1972-1973 Zámrsk, farní kostel, kovaná oltářní menza; 1978 Nebovidy, farní kostel, kovaná menza; 1984 Otryby, farní kostel, ambon a kovaný procesní kříž; 1985 Praha, kostel sv. Voršily, kovaná oltářní menza, ambon, svatostánek a vstupní mříž do boční kaple; 1986 Praha, kostel sv.Ludmily, nám.Míru, kovaná menza a ambon; 1988 Jiřetín pod Jedlovou, hřbitov řádu sv.Voršily, kovaný svatostánek a menza (s Alešem Rezlerem); 1991 Praha - Liboc, farní kostel, svatostánek (s Alešem Rezlerem); 1995-1996 Golčův Jeníkov, hřbitovní kostel sv.Markéty, kované doplňky interiéru (s Alešem Rezlerem), aj.
Zastoupení ve sbírkách
[editovat | editovat zdroj]soukromé sbírky v ČR, Německu, Spojených státech; zvláště pak předměty sakrální povahy - osobní kříž biskupa královéhradeckého Josefa Kaineka (1970), osobní kříž berlínského preláta Josepha Michelfeita (1993), osobní kříž hraběnky Sophie Hartig-Waldstein (1994), aj.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Rezler, Jaroslav, 1939 [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Členská výstava 2007: Středočeského sdružení výtvarníků (katalog výstavy). [s.l.]: Rabasova galerie, 2007.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Realizace interiérů nových expozic muzea, UNESCO / MUZEUM,díl 18, č.2, 1965.
Jaroslav Rezler / Kov (katalog výstavy - text Roman Prahl), Regionální muzeum Kolín, 1982.
II.kutnohorské bienále (katalog výstavy - text Petr Kmošek), str. 71-74, Okresní muzeum Kutná Hora, 1989.
Výtvarné umění na Kolínsku od 40. let po současnost (katalog výstavy - text Pavel Ondračka), str.26 a 54, Regionální muzeum Kolín a Polabská nadace, Kolín, 1993
- HOSPES, Vítězslav. Kovář, člověk, umělec Jaroslav Rezler. Obzory Kutnohorska, 1995, roč. 6, č. 31, s. 4.
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2003. Vyd. 1. XII. díl. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2003, s. 325.
- REZLER, Aleš. Středočeské ateliéry. Díl 1. Rakovník: Rabasova galerie Rakovník, 2008. Jaroslav Rezler, s. 169-173.
Televize
[editovat | editovat zdroj]Jaroslav Rezler, Československá televize, leden 1978.
Aktuality ze Středočeského kraje, Československá televize, prosinec 1983.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Rezler
- Jaroslav Rezler v informačním systému abART
- Jaroslav Rezler na webu Středočeského sdružení výtvarníků
