Jaroslav Mráz (podnikatel)

Ing. Jaroslav Mráz
Foto z leteckého průkazu
Narození	14. května 1893 Choceň-Záměstí Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	1953 (ve věku 59–60 let) Hradec Králové Československo Československo
Příčina úmrtí	rakovina plic
Místo pohřbení	Městský hřbitov v Chocni
Národnost	česká
Povolání	konstruktér, podnikatel
Choť	Marie Mrázová (roz. Paďourová)
Děti	Jiří Mráz, Magdalena Mrázová, Jaroslava Mrázová
Příbuzní	Josef Kudláček (děd)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho dědeček Josef Kudláček

Jaroslav Mráz (14. května 1893 Choceň-Záměstí – 1953 Hradec Králové) byl český průmyslník, konstruktér a strojírenský podnikatel. Roku 1918 se stal provozovatelem dílny na opravy parních lokomotiv v Chocni, později přeměněnou na první československou firmu vyrábějící chladicí zařízení. Od roku 1935 byl též zakladatelem a spolumajitelem letecké továrny Beneš-Mráz vyrábějící v Chocni lehká sportovní letadla. V čele závodu stál až do jeho znárodnění po květnu 1945.

Život

Mládí

Narodil se v Chocni, v městské části Záměstí do rodiny zaměstnance rodinného strojírenského podniku Josef Kudláček. Ten zde byl založen jeho dědečkem Josefem Kudláčkem roku 1858 a stal se prvním závodem v českých zemích vyrábějícím uzenářské a řeznické stroje. Po vychození měšťanské školy nastoupil Jaroslav jakožto technický nadšenec ke studiu na Vyšší průmyslové škole v Praze, po jejímž absolvování nastoupil na polytechniku v Drážďanech, ve studiu pak pokračoval v Curychu. Ziskal titul inženýra.

Podnikání

Roku 1917 nastoupil do rodinné firmy, která byla jeho strýcem Štěpánem Mrázem rozšířena i o další strojírenskou výrobu. Roku 1918 se stal oficiálním spoluvlastníkem, téhož roku se oženil. Vynaložil velké prostředky k pronájmu dílenských budov nedaleko choceňského nádraží a zřízení opravny úzkorozchodných železničních lokomotiv. V nelehkém hospodářském období vzniku Československa však poptávka těchto služeb, stejně jako zájmu o uzenářské stroje, opadala. Mráz se jako nadšený technik se následně začal zajímat o kompresory a chladicí zařízení, které v ČSR nevyráběla žádná tuzemská firma a bylo nutno je tudíž dovážet. Výroba chladicích zařízení se v Chocni zdárně rozběhla roku 1921, první zakázkou byla výroba chladicího zařízení pro jisté pražské řeznictví. Ve výrobě byla firma úspěšná, obchodní značce firmy orientované na sortiment patrně napomohlo i příjmení jejího majitele, Mráz. Jaroslav Mráz se posléze roku 1923 stal prvním v Chocni, kdo vlastnil osobní automobil, šlo o americký stroj Willys–Overland. Byl silným kuřákem.

V roce 1932 s v choceňské městské části Dvořisko nechal postavit funkcionalistickou rodinnou vilu. Roku 1933 vykonal pracovní cestu do USA, kde se seznámil zejména s novými typy domácích ledniček.

Beneš-Mráz

Ve 30. letech se pak Mráz obchodně spojil s leteckým konstruktérem Pavlem Benešem a 1. dubna 1935 byla založena letecká továrna Beneš-Mráz v Chocni, vyrábějící lehká letadla vlastní konstrukce. Beneš předtím působil v Avii a v leteckém oddělení ČKD-Praga, dalšími významnými konstruktéry firmy byli zejména Zdeněk Rublič a Jan Kryšpín. V letech 1935 až 1939 ve firmě vzniklo 14 typů motorových letounů, celkový počet vyrobených kusů činil 245.

Na přelomu let 1939/40 byla společnost přejmenována na Ing. J. Mráz, továrna na letadla (Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik). Během druhé světové války výrazně vzrostl objem výroby, byla také založena slovenská pobočka v Nitře. Hlavním vyráběným typem byl německý větroň DFS Kranich II, určený pro výcvik pilotů Luftwaffe. Za války bylo postaveno celkem 1 620 kusů. Dále byly vyráběny letouny Fieseler Fi 156 „Storch“ a nákladní kluzáky DFS 230. Na konci války, 9. května 1945, v bezprostřední blízkosti továrny vybuchl vlak s municí a došlo k jejímu těžkému poškození. Výroba byla obnovena ještě toho roku.

Po roce 1945

Po válce byla továrna znárodněna pod názvem Ing. J. Mráz, továrna na letadla, národní správa. Jaroslav Mráz byl krátce vězněn z podezření z kolaborace s německou okupační mocí, byl však osvobozen, zejména díky zásahu dcery Magdaleny, pracující za války pro Benešovu exilovou vládu. Do svých továren se však již vrátit nemohl a posléze přijal místo správce bývalé německé továrny v Hrádku nad Nisou. Tento podnik byl Mrázem úspěšně veden a započal s lisováním sena a slámy. Po únoru 1948 byl Mráz jakožto soukromý podnikatel opět uvězněn, ve vazební věznici v Liberci. Prodělal infarkt a následnou hospitalizaci. S rodinou se přestěhoval do Prahy, zaměstnán pak byl v kladenských hutích, kam odsud dojížděl.

Úmrtí

Jaroslav Mráz zemřel roku 1953 ve věku 59 nebo 60 let v nemocnici v Hradci Králové po nezdařené operaci, kterou si vyžádalo onemocnění rakovinou plic. Pohřben byl v rodinném hrobě na Městském hřbitově v Chocni.

Rodinný život

Roku 1918 se oženil s Marii Padourovou, dcerou poslance Říšské rady Jindřicha Paďoura. Jeho děti Jiří a Magdalena Mrázovi působili během druhé světové války ve Velké Británii: Jiří jako člen RAF, Magdalena jako úřednice Benešovy exilové vlády.

Odkazy

Literatura

• FRÝBA, Josef. Rozhovor s panem Janem Maškem o choceňském leteckém průmyslu. Letectví a kosmonautika. 1993, čís. 5, s. 10/282. 
• GUNSTON, Bill. World Encyclopedia of Aircraft Manufacturers. Annapolis: Naval Institute press, 1993. ISBN 1557509395
• FOJTÍK, Jakub. Policejní letadla: od Četnických leteckých hlídek až k prezidentské letce. Praha: Mladá fronta, 2010. s. 180.
• Encyklopedie českého a slovenského letectví. CP Books. ISBN 978-80-251-1979-2.
• Vývoj textilního strojírenství v regionu Orlicka. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2003. s. 120.
• MRÁZ, Jiří. Český osud: z Chocně do Ameriky a zase zpět. Ústí nad Orlicí: Flétna, [2016]. 130 stran: ilustrace, 1 mapa, portréty; 21 cm [Vydáno ve spolupráci s Obnoveným choceňským okrašlovacím spolkem] ISBN 978-80-88068-13-6.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Mráz na Wikimedia Commons
• Vzpomínky dcery Jaroslavy Mrázové
• Choceňský deník
• Mrázova vila

Portály: Česko | Letectví | Lidé