Jaroslav Kolovecký
| Škpt. Jaroslav Kolovecký | |
|---|---|
 Jaroslav Kolovecký (1923) | |
| Narození | 10. srpna 1889 Žižkov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. června 1942 (ve věku 52 let) Kobyliská střelnice  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
| Národnost | česká |
| Povolání | voják |
| Zaměstnavatel | Československá armáda |
| Choť | Marie Erbsová |
| Děti | dcera |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štábní kapitán Jaroslav Kolovecký (10. srpna 1889 Žižkov – 18. června 1942 Kobyliská střelnice) byl československý voják a odbojář popravený nacisty.
Před druhou světovou válkou
[editovat | editovat zdroj]Jaroslav Kolovecký se narodil 10. srpna roku 1889 na Žižkově v rodině zedníka Matěje Koloveckého a jeho manželky Anny, rozené Štafflové.[1] Po absolvování dvoutřídní obchodní školy začal pracovat jako knihkupec. Po vypuknutí první světové války byl povolán do armády, válku ale strávil u zeměbraneckého doplňovacího okresního velitelství v Praze.
Dne 26. září 1916 se na Smíchově oženil se švadlenou Marií Erbsovou (*1897),[2] s níž měl jednu dceru.
Po válce se k původní profesi již nevrátil a zůstal v nově vzniklé Československé armádě. V roce 1935 obdržel funkci vedoucího evidence mužstva u doplňovacího velitelství na pražské Invalidovně, za svou práci byl kladně hodnocen. Do likvidace armády v roce 1939 dosáhl hodnosti nadporučíka.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Po ukončení služby v armádě pracoval jako vrchní administrativní oficiál zemského úřadu v Praze na Smíchově. O jeho odboji proti nacistickému Německu nejsou přesné zprávy. S velkou pravděpodobností byl zapojen do Obrany národa. Podle zprostředkovaného svědectví spolupracoval s jejím zakladatelem Hugo Vojtou. Jisté již je, že jej 15. června 1942 zatklo v jeho úřadu pražské gestapo. Stanným soudem byl odsouzen za čin nepřátelský Německé říši k smrti a 18. června 1942 popraven na kobyliské střelnici. V poválečném seznamu popravených je u jeho jména uvedeno, že poskytoval úkryt osobám říši nepřátelským a udržoval s nimi spojení. V roce 1946 byl in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána[3] a v únoru téhož roku mu byl udělen Československý válečný kříž 1939.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika narozených, sv. Prokop, 1889-1891, snímek 28 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, Smíchov 1914-1916, snímek 241 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-09-01]. Dostupné online.
- ↑ In memoriam (dostupné online v NK ČR). Osobní věstník čs. ministerstva národní obrany. 1946-10-26, s. 1221. Dostupné online.