Přeskočit na obsah

Jaroslav Havelka

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Jaroslav Havelka
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Čs. ministr pracovních sil
Ve funkci:
1951 – 1953
PředchůdceEvžen Erban
NástupceVáclav Nosek
Ministr (předs. Výboru pro tisk a inf.)
Ve funkci:
1969 – 1969
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD
KSČ
Narození19. února 1917
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. ledna 2005 (ve věku 87 let)
Týnec nad Sázavou
ČeskoČesko Česko
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik, diplomat, právník a publicista
OceněníŘád republiky
Řád práce
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Havelka (19. února 1917[1] Praha[2][3][4] – 23. ledna 2005 Týnec nad Sázavou[5]) byl český a československý politik; poúnorový a normalizační politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr vlád Československa.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

V období let 1927–1935 vystudoval klasické gymnázium v Jičíně. Následně absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul doktora práv.[2] Za první republiky patřil mezi aktivisty sociálně demokratického studentstva a mládeže. Za okupace spolupracoval s levicovým odbojem.[4]

V letech 1945–1947 pracoval v politické sekci ÚRO.[3] Po únorovém převratu v roce 1948 patřil k frakci tehdejší sociálně demokratické strany loajální vůči Komunistické straně Československa, která ve straně převzala moc a ještě během roku 1948 ji sloučila s KSČ. Od roku 1948 do roku 1949 zasedal v ústředním Akčním výboru Národní fronty.[3] Byl rovněž v poúnorovém období (do zániku ČSSD jejím sloučením s komunisty) zástupcem generálního tajemníka sociální demokracie.[4]

Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za sociální demokracii ve volebním kraji České Budějovice. V červnu 1948 po sloučení ČSSD s KSČ přešel do poslaneckého klubu komunistů. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.[6]

Zastával i stranické, státní a vládní posty. V červnu 1948 byl v důsledku splynutí ČSSD s KSČ kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem ÚV KSČ. V letech 1951–1953 byl ministrem pracovních sil ve vládě Antonína Zápotockého a Viliama Širokého. V letech 1953–1956 zastával post předsedy Státního úřadu pro věci církevní. Potom v letech 1956–1958 a opět v roce 1968 působil jako náměstek ministra školství. Mezitím byl v letech 1958–1962 velvyslancem ve Švédsku.[5] (1958-1959 vyslancem)

V roce 1969 se stal členem druhé vlády Oldřicha Černíka s agendou Ministr – předseda Výboru pro tisk a informace. Ve vysokých funkcích se udržel i za normalizace. V letech 1970–1984 byl náměstkem ministra práce a sociálních věcí. V roce 1960 mu byl udělen Řád práce a v roce 1968 Řád republiky.[7]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Jaroslav Havelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Demografie: revue pro výzkum populačního vývoje, 39. [s.l.]: Český statistický úřad, 1997. Dostupné online. S. 55. 
  3. ↑ a b c Czechoslovak Digest. [s.l.]: ČTK, 1969. Dostupné online. S. 32. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Životopisy nově jmenovaných ministrů. Rudé právo. Září 1951, roč. 31, čís. 213, s. 5. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918–1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 348
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého
Předseda vlády
Antonín Zápotocký (jmenován 15. června 1948, KSČ) • Viliam Široký (jmenován 21. března 1953, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
15. června 1948
Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO) • Vladimír Clementis¹ (zahraničí do 18. března 1950, KSČ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody)
Členové jmenovaní později
5. dubna 1949
Jaromír Dolanský (předseda Státního úřadu plánovacího do 21. prosince 1951, KSČ) • Jaroslav Kabeš (financí do 14. září 1953, KSČ)
18. března 1950
Viliam Široký (zahraničních věcí do 31. ledna 1953, KSČ)
25. dubna 1950
Ludvík Svoboda (náměstek předsedy vlády do 8. září 1950, KSČ) • Alexej Čepička (obrana, KSČ) • Štefan Rais (spravedlnost do 14. září 1953, KSČ)
23. května 1950
20. prosince 1950
8. září 1951
Rudolf Slánský¹ (náměstek předsedy vlády do 24. listopadu 1951, KSČ) • Alois Málek (lehký průmysl, KSČ) • Jaroslav Havelka (sociální péče do 14. září 1953, KSČ) • Václav Pokorný (paliva a energetika do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (státní kontrola do 23. ledna 1952, KSČ) • Jan Bílek (hutní průmysl a rudné doly do 24. března 1953, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl do 31. ledna 1953, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl do 21. prosince 1951, KSČ)
10. září 1951
Josef Nepomucký (zemědělství do 14. září 1953, KSČ)
21. prosince 1951
Jaromír Dolanský (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (Státní úřad plánovací do 22. června 1954, KSČ) • Antonín Pospíšil (doprava, ČSL)
23. ledna 1952
Karol Bacílek (národní bezpečnost do 14. září 1953, KSČ) • Jan Harus (státní kontrola do 14. září 1953, KSČ)
28. května 1952
4. června 1952
Jozef Kyselý (náměstek předsedy vlády do 31. ledna 1953, SSO)
1. srpna 1952
Josef Pospíšil (železnice do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (těžký průmysl do 31. ledna 1953, KSČ)
2. prosince 1952
Richard Dvořák (zahraniční obchod, KSČ)
31. ledna 1953
Antonín Novotný (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Alexej Čepička (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jindřich Uher (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Václav Kopecký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Rudolf Barák (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Václav David (zahraničních věcí, KSČ) • Ladislav Štoll (vysoké školy do 14. září 1953, KSČ) • Karel Poláček (těžký průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (lesy a dřevařský průmysl do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Kyselý (stavební hmoty do 14. září 1953, SSO) • Marek Smida (státních statků do 14. září 1953, KSČ) • Bohumil Šrámek (energetika do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (bez portfeje, KSČ)
24. března 1953
Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Josef Reitmajer (hutní průmysl a rudné doly, KSČ)
14. září 1953
Jaromír Dolanský (první náměstek, KSČ) • Alexej Čepička (první náměstek, KSČ) • Rudolf Barák (vnitro, KSČ) • Július Ďuriš (finance, KSČ) • Ladislav Štoll (školství a osvěta, KSČ) • Václav Škoda (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (kultura, KSČ) • Jindřich Uher (zemědělství, KSČ) • Václav Nosek (sociální péče, KSČ) • Oldřich Beran (státní kontrola, KSČ) • Josef Jonáš (paliva a energetika, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl, KSČ) • Jozef Kyselý (místní hospodářství, SSO) • Zdeněk Nejedlý (bez portfeje, KSČ)
22. června 1954
Otakar Šimůnek (Státní úřad plánovací, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl, KSČ)
¹podrobně proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským
Ministři práce a sociálních věcí Československa
Ministři sociální péče první československé republiky (1918–1938)
Ministři sociální péče druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři sociální péče exilových vlád Československa (1940–1945)
Ministři sociální péče poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři práce a sociálních věcí Československa (1969–1992)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Havelka&oldid=23984548“