Jaroslav Budínský
Jaroslav Budínský | |
---|---|
JUDr. Jaroslav Budínský | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1906 – 1918 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Lid. str. pokroková Česká státopráv. dem. Čs. národní demokracie |
Narození | 17. září 1865 Chotoměřice Rakouské císařství |
Úmrtí | 12. května 1939 (ve věku 73 let) Brno Protektorát Čechy a Morava |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Choť | Josefa Sedláčková |
Děti | Jaroslava, Milada, Marie |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | advokát, politik, překladatel a publicista |
Commons | Jaroslav Budínský |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Budínský (17. září 1865 Chotoměřice[1] – 12. května 1939 Brno) byl český a československý politik, člen Lidové strany pokrokové (moravská odnož mladočeské strany) a poslanec Moravského zemského sněmu, po vzniku ČSR poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.
Právnická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Chotoměřicích v rodině mlynáře Františka Budínského a jeho ženy Kateřiny, roz. Kábové. Studoval na gymnáziu v Německém Brodě, maturitu složil v roce 1884, a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde také získal v roce 1897 titul doktora práv. Od 90. let 19. století působil jako právník v Brně a v Olomouci. Působil také jako praktikant u Krajského soudu v Olomouci, Zemského soudu v Praze a Krajského soudu v Táboře. V letech 1898–1901 pracoval v advokátní kanceláři zemského poslance Josefa Koudely. V roce 1898 složil advokátní zkoušku. Proslul obhajobou chudých klientů a žalobami na brněnskou radnici vedenou Němci z důvodu jejího přístupu k českému školství.[2]
Angažoval se také v otázce českého školství, v letech 1907–1911 byl předsedou Matice školské v Brně.[3] Byl také předsedou Sokola v Králově Poli.[2]
Politická kariéra za Rakouska-Uherska
[editovat | editovat zdroj]Do politiky vstoupil koncem 19. století jako součást hnutí Mladá Morava, tvořeného pokrokovými studenty, majícími blízko k mladočechům. Vzešel z okruhu sdružení Politický spolek pro severní Moravu. V roce 1911 patřil do mladší generace Lidové strany pokrokové na Moravě. Během tehdejšího pnutí ve straně souvisejícího s tlakem mladočechů z Čech na větší integraci a programové sblížení byl nakloněn tomuto tlaku vyhovět, ale nakonec byl přesvědčen Adolfem Stránským, aby zůstal loajální vůči stávajícímu brněnskému vedení strany a nepodpořil uvažovanou výstavbu zcela nové mladočeské strany na Moravě. Patřil do okruhu brněnských Lidových novin a ve straně reprezentoval skupinu, která byla nacionálně radikálnější a více nakloněná kooperaci s mladočeskými politiky z Čech.[4]
V moravských zemských volbách 1906 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu za českou kurii měst, obvod Brno, III. a IV. okres. Při zemských volbách 1913 změnil volební obvod a byl nyní zvolen za českou kurii měst, obvod Moravské Budějovice, Třešť, Telč, Dačice, Slavonice, Jemnice a Jaroměřice nad Rokytnou.[2] V prvním období byl členem školského a zdravotního výboru a během dvou zasedání místopředsedou živnostenského výboru, byl členem zemské školní rady a stálého vyrovnávacího výboru. Ve sněmu se vyslovoval pro podporu školství a živnostníků. Díky podpoře živností se stal čestným členem Zemské jednoty živnostenských společenstev, Okresních jednot a Odborových svazů na Moravě. Ve druhém volebním období se stal přísedícím Moravského zemského výboru, kde byl pro ozdravení zemských financí. Jinak nebyl členem žádného výboru.[3]
Politická kariéra za Československa
[editovat | editovat zdroj]Kontakty s českými mladočechy udržoval i za první světové války, kdy byl členem domácího odboje (Maffie). V létě roku 1917 byl vyslán do Národního výboru a roku 1918 se podílel na vytvoření České státoprávní demokracie, v jejímž pražském vedení zasedl jako jeden ze čtyř místopředsedů. Udržel si své místo i v Národním výboru po jeho personální rekonstrukci onoho roku.[4]
V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[5] V tomto zákonodárném sboru zasedal za Českou státoprávní demokracii, později přetvořenou v národní demokracii.[6] Ve shromáždění se zasloužil o vznik brněnské univerzity a dalších školských institucí ve městě. V parlamentu se rozešel s vedením strany, a tak v roce 1921 opustil i celou národní demokracii. Pak ještě působil v moravském zemském výboru a ve školské radě.[3]
Po odchodu z parlamentu se stal předsedou správní rady Moravsko-slezské banky a v roce 1925 byl spolu s dalšími představiteli banky obžalován ze zavinění jejího pádu kvůli lehkomyslnému poskytování úvěrů, neuváženým obchodům a falšování obchodních knih. Je autorem vzpomínkové knihy Morava za války. Ze vzpomínek na domácí odboj.[2]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1899 se oženil s Josefou Sedláčkovou, s níž měl 3 dcery – Jaroslavu (nar. 1899), Miladu (nar. 1901) a Marii (nar. 1903).[2] Zemřel na srdeční slabost v nemocnici Milosrdných bratří v Brně v roce 1939.[3] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 54/hr. 62-63. [7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Chotoměřicích (1858-1875) , sign. 6015, ukn 2372, str.103. Dostupné online.
- ↑ a b c d e MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 123–125.
- ↑ a b c d KÜHTREIBEROVÁ, Lenka. Zemští poslanci za okres Jemnice v letech 1861 - 1914. Brno, 2008 [cit. 2013-09-09]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Malíř. s. 42–45. Dostupné online.
- ↑ a b kol. aut.: Politické strany, 1861–1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 180, 182–185, 343–344, 593.
- ↑ Jaroslav Budínský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-17]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Budínský [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2020-08-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Budínský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Budínský
- Jaroslav Budínský v Encyklopedii dějin města Brna
- Jaroslav Budínský v Revolučním národním shromáždění roku 1919
- Poslanci Moravského zemského sněmu
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Českoslovenští politici české národnosti
- Mladočeši
- Členové Lidové strany pokrokové na Moravě
- Členové Československé národní demokracie
- Členové Sokola
- Čeští advokáti
- Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy
- Narození v roce 1865
- Narození 17. září
- Narození v Chotoměřicích
- Úmrtí v roce 1939
- Úmrtí 12. května
- Úmrtí v Brně
- Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně