Jaro Procházka
| Jaro Procházka | |
|---|---|
.jpg) ak. mal Jaro Procházka | |
| Rodné jméno | Jaroslav Procházka |
| Narození | 22. dubna 1886 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. září 1949 (ve věku 63 let) Praha  Československo |
| Povolání | malíř |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav „Jaro“ Procházka (22. dubna 1886 Praha[1] – 30. září 1949 Praha) byl český malíř, především měst a krajin.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Praze v rodině rukavičkářského pomocníka Luďka Procházky a jeho ženy Eleonory Zakotzké.[1] Studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u prof. Jakesche (1900–1904). Rovněž soukromě studoval u Aloise Kalvody. Po studiích v roku 1905 po prvé vystavoval v Krasoumné Jednotě, kde byly přijaty jeho první grafiky. Pravidelně se účastnil jarních výstav v Krasoumné Jednotě. Začal studovat na Akademii výtvarných umění. Jeho studia však přerušila první světová válka, kterou prožil jako plukovní malíř.
V roce 1911 se oženil[2] s Barborou Jousovou[3].
Jeho tvorbu ovlivnil celoživotní příklon k impresionismu, který však v jeho podání obsahuje prvky romantismu. Dokázal zpodobnit náladu městských zákoutí a uliček, ceněny jsou i jeho krajiny. Velký význam měly pro něj studijní cesty do Paříže a dále do Belgie a Holandska. Obrazy belgických měst, hlavně město Bruggy a krajiny z belgického a holandského pobytu na začátku 30. let 20. století, lze považovat za vrchol jeho tvorby. Právě za soubor obrazů evropských měst byl v roce 1931 vyznamenán Výroční cenou Akademie výtvarných umění a věd.
Jaro Procházka vystavoval svá díla na mnoha samostatných a společných výstavách v Čechách i v zahraničí, například Paříži, Oslu a Kodani. Byl členem Jednoty umělců výtvarných v Praze, později dokonce jejím jednatelem a výstavním komisařem. Největší výstavu měl roku 1936, k příležitosti padesátin, v J. U. V. ve Voršilské ulici v Praze (160 olejomaleb, studií, kreseb a grafik). Poměrně kriticky se o této výstavě vyjádřil J. R. Marek v Národních listech.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jaro Procházka Bruggy (1913) -
Jaro Procházka Čertovka -
Jaro Procházka Nový Svět -
Jaro Procházka Chrám sv. Mikuláše -
Jaro Procházka Sv. Mikuláš v zimě -
Jaro Procházka Staré zámecké schody -
Jaro Procházka Barokní zahrady -
Jaro Procházka Staropražský motiv -
Jaro Procházka Kampa -
Jaro Procházka Staré Vršovice -
Jaro Procházka Kladenské tržiště -
Jaro Procházka Paříž -
Jaro Procházka San Marco v Benátkách -
Jaro Procházka Benátky
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o sňatku Jaroslava Procházky s Barborou Jousovou farnosti při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Barbory Jousové farnosti při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě v Praze
- ↑ MAREK, J. R. Dva malířské soubory. Národní listy. 1936-05-31, roč. 76, čís. 150, s. 19. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaro Procházka na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaro Procházka
- Příslušníci města Vršovice
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Procházka Jaroslav (1886)
- Životopis
- Jaro Procházka v informačním systému abART
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Marek, J. R.: Dva malířské soubory. Národní listy, roč. 76, č. 150, s. 19, 31. 5. 1936.
