Janov (okres Děčín)
Janov | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Děčín |
Obec s rozšířenou působností | Děčín (správní obvod) |
Okres | Děčín |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°51′37″ s. š., 14°15′55″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 341 (2024)[1] |
Rozloha | 4,65 km²[2] |
Katastrální území | Janov u Hřenska |
Nadmořská výška | 321 m n. m. |
PSČ | 405 02 |
Počet domů | 207 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Janov 235 405 02 Děčín 2 info@janovuhrenska.cz |
Starostka | Jana Zámečníková |
Oficiální web: www | |
Janov | |
Další údaje | |
Kód obce | 544680 |
Kód části obce | 143766 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Janov (německy Jonsdorf) je obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v ní 341[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Vesnice Janov nachází na hranici národního parku České Švýcarsko přibližně tři kilometry jihovýchodně od pohraniční obce Hřensko. Rozprostírá se na skalní plošině nad údolím řeky Kamenice a Janovského potoka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Období založení obce sahá do poloviny 14. století. Na počátku 15. století byla vesnice majetkem rodové linie Berků z Dubé, kteří byli nuceni majetek zastavit a ten připadl pánům z Vartenberka.
V letech 1450–1511 spadalo toto území do správního celku Děčína. Mezi lety 1511–1515 se nakrátko stal majitelem Mikuláš Trčka z Lípy, který ho prodal pánům ze Salhausenu. Ti významně přispěli k pozvednutí hospodářství v kraji.
Od roku 1612 se majitelé Janova a přilehlých obcí často měnili. Po roce 1623 byl Janov přiřazen k českokamenickému panství. Byl využíván pro pobyt plavců a vorařů, kteří byli potřební k plavení dříví na Kamenici. Vlastníkem českokamenického panství se stal Jan Oktavián hrabě Kinský. Rod Kinských si udržel majetek až do roku 1945. Po druhé světové válce v obci došlo k vyhnání původních starousedlíků německé národnosti a ke kompletní výměně obyvatel.
Od roku 2013 je v obci celoročně volně přístupná rozhledna, která se nachází na Janovském vrchu v blízkosti obecního úřadu. Celková výška rozhledny je 40 metrů a vyhlídka se nachází ve 30 metrech. Pro turisty je k nalezení na žluté turistické stezce z Hřenska, která dále pokračuje do indiánské vesničky Rosehill v Hájenkách a do Divoké soutěsky řeky Kamenice s plavbou na pramičkách. Z rozhledny je výhled na Děčínský Sněžník, Stříbrné stěny, Pravčickou bránu, Růžovský vrch, část Lužických hor a stolové hory v Sasku.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 998 obyvatel (z toho 447 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci, 983 Němců a dvanáct cizinců. Kromě 33 evangelíků a šesti lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 962 obyvatel: šest Čechoslováků, 949 Němců a sedm cizinců. Většina (846 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale kromě ní zde bylo také 39 evangelíků a 77 lidí bez vyznání.[5]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 124 | 1 205 | 1 177 | 1 147 | 1 213 | 998 | 962 | 361 | 295 | 242 | 163 | 116 | 185 | 289 | 315 |
Počet domů | 189 | 200 | 203 | 209 | 214 | 214 | 214 | 189 | 84 | 69 | 53 | 46 | 184 | 191 | 207 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2006–2010 byl starostou Jaroslav Veselý, v letech 2010–2014 funkci zastával František Zachula st., v letech 2014–2024 byla starostkou Ladislava Kotková, od roku 2024 je starostkou Jana Zámečníková.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svatého Jana Křtitele
- Větrný mlýn holandského typu z roku 1844
- Venkovská usedlost čp. 2
- Venkovská usedlost čp. 88
- Venkovská usedlost čp. 116
- Venkovská usedlost čp. 126
- Venkovská usedlost čp. 179
- Dub – památný strom[8]
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na Janov od Maxiček
-
Růžovský vrch od Janova
-
Janovská rozhledna
-
Pohled z janovské rozhledny směrem na severozápad
-
Pohled na Janov od rozhledny Růženka v Růžové
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 179.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 45.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Dub [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Janov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Janov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)