Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka
| Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka | |
|---|---|
| Prezident rady nad apelacemi | |
| Ve funkci: 1609 – 1616 | |
| Panovník | Rudolf II., Matyáš |
| Předchůdce | Ferdinand z Donína |
| Nástupce | Bedřich z Talmberka |
| Narození | 1560 |
| Úmrtí | 1616 (ve věku 55–56 let) |
| Místo pohřbení | Klášter minoritů |
| Choť | Polyxena z Minkvic |
| Rodiče | Mikuláš IV. Zajíc z Hazmburka a Anna Dorota Popelová z Lobkowicz |
| Příbuzní | Hedvika Zajícová z Hazmburka[1] (sourozenec) |
| Profese | spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka (1570?–1616) byl vzdělaný český šlechtic z rodu Zajíců z Hazmburka.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Byl synem Mikuláše IV. z Hazmburka (a tedy vnukem Jana IV. z Hazmburka)[2] a jeho druhé manželky Anny Doroty Popelové z Lobkovic, která krátce po porodu jediného syna zemřela.
Roku 1602[zdroj?!] si vzal za manželku Polyxenu z Minkvic,[3] se kterou měl později celkem sedm dětí, z toho pět synů. Jedním z nich, Jaroslavem Maximilianem, Hazmburkové vymřeli po meči.
V letech 1610 až 1616 zastával úřad prezidenta apelačního soudu. Pan Zajíc byl štědrým mecenášem, po řadu let podporoval kronikáře Bartoloměje Paprockého, zajímal se o alchymii a různé vědy a na svém zámku Budyni hostil mimo jiné i Tychona Brahe nebo Bavora Rodovského z Hustiřan.[4] Také vlastnil bohatou alchymistickou knihovnu[4] a často se chlubíval, že na alchymii vydal víc peněz než samotný císař Rudolf II.[5] Tyto záliby a rozsáhlé renesanční přestavby jeho sídel, ke kterým patřily zámky Budyně nad Ohří, Mšené[6] a Brozany, byly velmi nákladné. Jan Zbyněk si proto půjčoval vysoké částky, které nedokázal splácet. Postupně rozprodal téměř celý majetek, a jeho potomkům zůstala jen drobná panství. Po prodeji Budyně v roce 1614 se přestěhoval na brozanský zámek, který již dříve jako věno[3] přenechal manželce a věřitelé jej proto nemohli zabavit.[7] Do konce života pak setrval u apelačního soudu a žil jen z prezidentského platu.[zdroj?!] Pohřben byl v klášteře při kostelu svatého Jakuba v Praze.[7]
Děti Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka
[editovat | editovat zdroj]- Anna Marie (1603 – 15. července 1638)
- Jan Mikuláš (6. srpna 1604 – 1634)
- Kateřina Zykuna (po 1605 – ?)
- Oldřich Václav (asi 1606 – po 1617)
- Vilém Jan (asi 1609 – asi 1654)
- Jiří (asi 1611 – ?)
- Jaroslav Maxmilián (Mikuláš) (1614–1663)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Praha: Šolc a Šimáček. 1923.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 599. Dále jen Anděl (1984).
- ↑ a b Anděl (1984), s. 53
- ↑ a b Anděl (1984), s. 62
- ↑ HALADA, Jan. Lexikon české šlechty: erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. vyd. Praha: Akropolis 197 s. ISBN 978-80-901020-3-3.
- ↑ Anděl (1984), s. 335
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. S. 23.
