Přeskočit na obsah

Jan V. Popel z Lobkowicz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o Janu V. Popelovi z Lobkowicz. Další významy jsou uvedeny na stránce Jan z Lobkowicz (rozcestník).
Jan V. Popel z Lobkowicz
na Točníku
Mince s erbem Jana V. (staršího) z Lobkowicz
Mince s erbem Jana V. (staršího) z Lobkowicz
Hejtman německých lén Koruny české
Ve funkci:
1578 – 18. červen 1590
PanovníkRudolf II.
Prezident české komory
Ve funkci:
9. listopad 1577 – 1580
PanovníkRudolf II.
PředchůdceJáchym Novohradský z Kolovrat
Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
9. červen 1570 – 1577
PanovníkMaxmilián II., Rudolf II.
PředchůdceLadislav II. Popel z Lobkowicz
NástupceJan Bezdružický z Kolowrat
Rada nad apelacemi
Ve funkci:
1560 – ?
PanovníkFerdinand I., Maxmilián II.

Narození1521 nebo 1527
Úmrtí18. června 1590
Choť1. (1546) Anna z Roupova († po 1550)
2. Johana Novohradská z Kolowrat († po 1586)
3. (1588) Markéta z Lobkowicz (1541–1600)
RodičeJan III. Popel z Lobkowicz (1490–1569)
Anna Žehrovská z Kolowrat († po 1567)
Děti1. Eliška (Alžběta), provdaná Popelová z Lobkowicz († před 1637)
2. Eva, provdaná Šternberková († 1599)
3. Regina, provdaná Hoyosová, později Friesová († 1612)
Příbuzníbratr: Mikuláš Popel z Lobkowicz († 1588)
bratr: Ladislav III. Popel z Lobkowicz (1537–1609)
bratr: Bohuslav Havel Popel z Lobkowicz (1543–1595)
bratr: Jiří starší Popel z Lobkowicz (asi 1551–1607 nebo 1613)
děd: Ladislav I. Popel z Lobkowicz († 1505)
babička: Anna Krajířová z Krajku († 1520)
zeť: Kryštof (mladší) Popel Lobkowicz (1549–1609)
zeť: Adam II. ze Šternberka (1575–1623)
vnuk: Jaroslav Volf ze Šternberka († 1635)
vnučka: Marie Eusebie ze Šternberka (1584–1634)
vnučka: Kateřina z Friesu, provdaná Caramuelová
pravnuk: Jan Caramuel z Lobkowicz (1606–1682)
SídloTočník
Zaměstnánípolitik, úředník
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan V. Popel z Lobkowicz na Točníku (1521[1] nebo snad 152718. června 1590), také zvaný nejmladší, mladší, od roku 1570 starší a od roku 1586 nejstarší byl příslušník chlumecké větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával vysoké zemské úřady, byl prezidentem rady nad apelacemi, prezidentem české komory a hejtmanem německých lén.

Původ a život

[editovat | editovat zdroj]
Erb rodu Lobkowiczů
Renesanční portál zámku Králův Dvůr s erby Jana V. Popela z Lobkowicz a jeho druhé manželky Johany Novohradské z Kolowrat

Narodil se asi v roce 1521 jako syn Jana III. Popela z Lobkowicz na Chlumci (149014. června 1569 Libochovice), pozdějšího dlouholetého nejvyššího hofmistra Českého království (1554–1569), a jeho manželky Anny Žehrovské z Kolowrat († po 1567). Jeho mladším bratrem byl Ladislav III. Popel z Lobkowicz (1537–1609), který v letech 1582–1587 zastával úřad prezidenta české komory.

Jan V. se prosadil v úřednické sféře. Svou úřednickou kariéru začal jako rada nad apelacemi, tedy odvolacího soudu (od roku 1560), později se stal dokonce jeho prezidentem (1570–1577), poté byl prezidentem české komory (1577–1580) a hejtmanem německých lén (1578–1590). V tomto posledním úřadě setrval až do své smrti 18. června 1590.

Hrad Točník

Vlastnil hrad Točník, Žlutice, Opálku, Nový Hrad v Jimlíně (1573–1575), který koupil od Volfa Novohradského z Kolowrat,[2] Novou Bystřici, Stráž[nepřesný odkaz], Dobříš a Felixburk.[3]

V roce 1550 převzal spolu s manželkou Annou z Roupova krakovecké panství od otce Jana staršího.[4] Panství postupně rozprodávali a konečně v roce 1565 prodali za 2000 kop grošů Janu Újezdeckému z Červeného Újezda i hrad Krakovec s příslušenstvím.[4]

Od císaře Ferdinanda I. Habsburského (českým králem 1526–1564) koupil v roce 1557 Králův Dvůr a na místě loveckého dvora Václava I. nechal v roce 1585 vybudovat renesanční zámek. Z této doby se zachoval mramorový portál s erby stavebníka a jeho manželky.[5]

Mince s erbem Johanky z Kolovrat, Janovy druhé manželky

Oženil se třikrát. Nejdříve v roce 1546 s Annou z Roupova († po 1550), dcerou Jana z Roupova a Markéty Míčanové z Klinštejna. Toto manželství zůstalo bezdětné. Byl to její už druhý sňatek, poprvé se Anna provdala za Volfa z Gutštejna († 1544). Podruhé se Jan V. oženil s Johanou Novohradskou z Kolowrat († po 1586), dcerou Purkarta Novohradského z Kolowrat († 1532) a Alžběty Trčkové z Lípy. Narodily se jim tři dcery.

Potřetí se Jan V. oženil kolem roku 1588 s Markétou Popelovnou z Lobkowicz (1541 – 17. 9. 1600), dcerou Litvína z Lobkowicz na Bílině († 1580) a Ludmily Zajícové z Házmburka. Manželství zůstalo bezdětné. Byl to její už druhý sňatek, poprvé se provdala za Jana z Oppersdorfu na Dubu († 1584).

  1. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 31, 217. Dále jen Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. 
  2. JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 96. 
  3. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu, s. 110
  4. a b ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 231. 
  5. BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 162. Dále jen HZT IV. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]