Jan Vávra (herec)

Jan Vávra
Jan Vávra
	herec Jan Vávra
Narození	15. května 1861 ; Praha-Nové Město ; Rakouské císařství
Úmrtí	19. listopadu 1932 (ve věku 71 let) ; Praha; Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Děti	Miloš Vávra syn; Jan Hilbert Vávra syn
Příbuzní	Karel Vávra synovec; Antonín Vávra bratr; Václav Vávra bratr;
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Vávra (15. května 1861, Praha-Nové Město^[1] – 19. listopadu 1932, Praha^[2]) byl český divadelní herec.

Život

Pocházel z bohaté pražské mlynářské rodiny. Jeho starší bratr Antonín (7. ledna 1847 – 8. června 1932) byl zpěvákem – tenoristou v Národním divadle a bratr Václav (26. srpna 1854 – 21. března 1922) zde byl hercem. Janův syn Jan Hilbert (9. dubna 1888 – 8. ledna 1950) byl členem opery Národním divadla (zpěvák – barytonista). Do širší rodiny patřil i Karel Vávra (1884 – 11. dubna 1931), herec a režisér Divadla na Vinohradech.

Studoval na Vyšší hospodářské škole v Táboře, kterou ukončil v roce 1880 a následně převzal rodinnou živnost. S divadlem začínal jako ochotník ve spolku Pokrok na pražském Žižkově. Jako ochotník používal pseudonym Jan Pachta^[3], pod kterým vystoupil v letech 1883 a 1887 jako host rovněž dvakrát v Národním divadle v Praze. První angažmá získal v Brně v roce 1885 u ředitele F. Pokorného. Odmítl nabízené angažmá v Národním divadle a pokračoval u mimopražských divadelních společností (V. Hübner, J. L. Chmelenský, J. Blažek a F. Lacina). Roku 1887 se Jan Vávra oženil^[4] s Filipínoun Kaurovou (1869-1951), která v letech 1926 až 1949 natočila pod jménem Karolína Filipína Vávrová přes 60 filmů, a s kterou měl i syna herce Zdeňka Vávru (1889-1943), herce a lékaře Miloše Vávru (1894-1964), Filipínu Vávrovou (1890-1956) a Jaroslavu Vávrovou (1902-1988). V roce 1892 hostoval znovu v pražském Národním divadle, již pod svým jménem.

V roce 1898 získal koncesi pro pražské divadlo Uranie, kde úspěšně působil jako herec i režisér. V roce 1899 byl znovu pozván do Národního divadla a od 1. ledna 1900 zde byl angažován jako člen činohry. V Národním divadle působil až do svého odchodu do důchodu v říjnu roku 1925. V období působení režiséra Jaroslava Kvapila patřil spolu s Eduardem Vojanem, Karlem Želenským, Rudolfem Deylem, Jaroslavem Hurtem a dalšími k předním osobnostem Národního divadla. Po Kvapilově odchodu z ND v roce 1918 však Vávra jako herec uvolnil místo představitelům expresionistického směru.^[5] Na scéně Národního divadla vystoupil naposledy jako host u příležitosti svých 70. narozenin dne 23. 5. 1931 v roli Jana Žižky ve stejnojmenné hře Aloise Jiráska.^[6]

Je pochován v rodinném hrobě na Vinohradském hřbitově v Praze.

Citát

„	To byl Jan Vávra, člen té divadelní dynastie vávrovské, z níž pošel vynikající Antonín Vávra, tenorista Prozatímního a z prvních let Národního divadla, i ten Karel Vávra, jeden z nejosobitějších a nejdelikátnějších herců současných;...Sám příslušník zámožné starousedlé mlynářské rodiny pražské mohl se těšiti svými divadelními zálibami, aniž v nich prozatím hledal existenci, a měl všechny nutné předpoklady, aby nabyl divadelní koncese.	“
— Jaroslav Kvapil^[7]

Divadelní role, výběr

1887 F. A. Šubert: Probuzenci, Tomeš Vítek, Národní divadlo, režie František Kolár (Jan Vávra hrál pod pseudonymem Jan Pachta)
1900 William Shakespeare: Kupec benátský, Salanio, Národní divadlo, režie Jakub Seifert
1901 William Shakespeare: Romeo a Julie, Benvolio, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1902 William Shakespeare: Macbeth, Vojín, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1906 William Shakespeare: Julius Caesar, Marcus Brutus, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1907 A. P. Čechov: Tři sestry, Baron Tuzenbach, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1911 Arnošt Dvořák: Král Karel IV., Jan Žižka, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1914 William Shakespeare: Král Lear, Hrabě Kent, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1916 William Shakespeare: Jindřich IV., titul. role, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
1920 William Shakespeare: Hamlet, Claudius, Národní divadlo, režie Karel Mušek
1923 bratří Mrštíkové: Maryša, Vávra, Národní divadlo, režie Václav Vydra
1923 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Vypuzený vévoda, Stavovské divadlo, režie K.H.Hilar
1925 Henri Bataille: Mamá Kolibřík, Baron de Rysberque, Stavovské divadlo, režie Jiří Steimar
1931 Alois Jirásek: Jan Žižka, Jan Žižka z Trocnova a z Kalicha, j. h. , Národní divadlo, režie Vojta Novák

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých církve československé na Novém Městě, sign. ČSNM Z3, s. 138
↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 200
↑ Matriční záznam o sňatku farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském
↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 547–8
↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 548
↑ Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 200–1

Literatura

František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 110
Rudolf Deyl: Vojan zblízka, Orbis, Praha, 1953, str. 147, 350
Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 36, 55, 110, 129, 142, 168
Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 22, 129
Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 546–9
Miroslav Rutte, Josef Kodíček: Nové české divadlo 1928–1929, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, Aventinum, Praha, 1929, str. 81
Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 200, 201, 203, 262

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vávra na Wikimedia Commons
Jan Vávra v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Vávra Jan (1861)
Jan Vávra v databázi Archivu Národního divadla

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském

[matrikaZ-2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých církve československé na Novém Městě, sign. ČSNM Z3, s. 138

[3] Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 200

[matrikaO-4] Matriční záznam o sňatku farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském

[5] Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 547–8

[6] Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 548

[7] Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 200–1

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]