Jan Trejbal (* 3. prosince1982Praha) je český urbanista, pedagog a výtvarník, který se dlouhodobě věnuje transdisciplinárním přístupům na pomezí urbanismu, umění ve veřejném prostoru a přírodních věd.[1][2][3] Podílel se na zachování nového pražského ostrova ve Vltavě u Tróje[3][4] a je autorem několika rozhlasových a televizních pořadů a monografií – například o meteorologických sloupech.[5] Je také autorem včelích božích muk umístěných na hradišti Budeč.[6][7][8] Od roku 2022 se věnuje tématu přechodného využití nevyužitých objektů a veřejných prostranství.[9][10][11]Celkem 12 let působí jako vysokoškolský pedagog, v současné době na UMPRUM Praha jako lektor předmětu Dynamický urbanismus - Přechodné tendence v architektuře a urbanismu.[12]
Roku 2011 založil první transdisciplinární platformu zaměřující se na kultivaci veřejného prostoru v České republice nazvanou „Neolokator.cz“.[13][14] V témže roce získal i ocenění „Young architecture award“ od České komory architektů (ČKA)[15] (společně s Idou a Jakubem Chuchlíkovými) za metodu GPS skicování.[16][17] Mezi lety 2012 až 2021 působil jako lektor autorských předmětů na několika vysokých školách.[2][18]
Dále pak čtyři roky od 2016 pracoval v Českém rozhlase – Vltava jako autor pořadu Reflexe kulturní krajiny[19] a jako autor cyklu Neexistující místa[20] na Českém rozhlase – Plus. Od roku 2020 do roku 2023 spolupracoval s GHMP Praha, kde v rámci programu Umění pro město vedl tým projektu Circulum,[21] z kterého vznikl osmidílný seriál o Umění na periferii.[22]
V roce 2022 založil první laboratoř veřejného prostoru u nás s názvem PublicSpaceLab,[23] která se věnuje problematice přechodného využití opuštěných objektů a nevyužitých veřejných prostranství. Mezinárodní tým odborníků vedený Trejbalem inovativně propojuje akademický sektor s praxí v oblasti 3T metod a subjektů (Tranzitorně, Temporárně, Takticky)[9][24] a vydává na toto téma odborné periodikum s názvem Situace (společně se šéfredaktorkou Zuzanou Stejskalovou a odbornou redakcí).[10]
TREJBAL, Jan et al. Pohyb tvůrce – průzkumy území jako forma uměleckého výzkumu. 1. vydání. Praha: UMPRUM, 2021. 528 stran. ISBN 978-80-88308-45-4.[25][26][27]
TREJBAL, Jan a TYDLITÁT, René. Povětrnostní sloupy: průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vydání. Praha: ČHMU, 2019. 274 stran. ISBN 978-80-87577-97-4.[28]
KOLEKTIV AUTORŮ. Venkov a územní plánování. 1. vydání. Praha: ČVUT, 2016. 112 stran. ISBN 978-80-01-05908-1.
Jan Trejbal u Včelích božích muk na Budči.Jan Trejbal při lokaci nového pražského ostova v roce 2014.TREJBAL, Jan. PŘIKRYL, Marek a ČERMÁK, Aleš. Resuscitace místa – kaple Liběchov. 1. vydání. Praha: Ausdruck books, 2012. 36 stran. ISBN 978-80-87108-32-1.[29]
↑ Včelí boží muka na Budči jsou unikátem. Připomínají místo, kde se v mládí učil sv. Václav. Region [online]. 2018-09-27 [cit. 2022-07-10]. Dostupné online.
↑ Boží muka jako hnízdo včel. První budou u Zákolan, na místě lucké bitvy. Dotyk [online]. [cit. 2022-07-10]. Dostupné online.
↑ Na Budči stojí první včelí boží muka. Katolický Týdeník [online]. [cit. 2022-07-10]. Dostupné online.
↑JUNOVÁ, Anastasia. Skvrny a proměny Prahy: Anděl bez identity i plavání v rybníku, který byl smetištěm.. idnes.cz [online]. Mafra, 2023-04-05 [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
↑ Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze. www.umprum.cz [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-14.
↑VOGELOVÁ, Lucie. Jan Trejbal představí knihu Pohyb tvůrce. Do parku [online]. 2021-12-09 [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.
↑Pohyb tvůrce - Průzkumy území jako forma uměleckého výzkumu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ Vyšla kniha Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji – Wikizprávy. cs.wikinews.org [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.
↑Abychom neklesli spolu s klesajícími | ARTIKL [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online.
multimediální obsah na Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Trejbal na Wikimedia Commons 
