Jan Steinbrener
Jan Steinbrener | |
---|---|
Jan Steinbrener | |
Narození | 17. července 1835 Vimperk Rakouské císařství |
Úmrtí | 6. května 1909 (ve věku 73 let) Vimperk Rakousko-Uhersko |
Povolání | knihkupec, tiskař a vydavatel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Steinbrener (17. července 1835 Vimperk – 6. května 1909 Vimperk[1]) byl rakousko-uherský podnikatel, původně knihkupec, později přední zástupce knihtisku v rakousko-uherské monarchii se sídlem ve Vimperku.[2][3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze starého selského rodu připomínaného na Vimpersku od začátku 17. století, narodil se ve Vimperku jako mladší syn vysloužilého armádního důstojníka Thomase Steinbrenera (1790–1870). Díky zájmu o knihy mu bylo umožněno vyučit se knihařem v Českém Krumlově, absolvoval také učednickou cestu po Německu a Rakousku, po návratu v roce 1855 zřídil v otcově domě ve Školní ulici knihkupectví a malou tiskárnu. V roce 1860 se oženil s Annou, rozenou Sewerinovou (1838–1922),[2] která mu od počátků podnikání pomáhala. Po ničivém požáru v roce 1861 byli manželé nuceni začít znovu od nuly, podařilo se jim obnovit dům ve Školní ulici a v roce 1865 zaměstnávali jednoho učedníka, o dva roky později pro ně pracovali již čtyři pomocníci. Steinbrener v té době pěšky obcházel v okolí Vimperka jarmarky, kde nabízel svou produkci, první výrazný úspěch zaznamenal v roce 1873 se svými kalendáři, které vydal v nákladu 8 000 výtisků. Tehdy je nechal tisknout ve Vídni a Linzi, v roce 1873 získal řadu kontaktů na Světové výstavě ve Vídni a téhož roku otevřel vlastní tiskárnu ve Vimperku. V roce 1875 zaměstnával 40 lidí, o deset let později to bylo již 230 dělníků. Firma měla zastoupení v řadě zemí v Evropě i zámoří, obchodní zástupci museli ovládat několik cizích jazyků. Produkce kalendářů a modlitebních knih stoupala, Steinbrener rozšiřoval výrobu a ve Vimperku mu nakonec patřilo několik desítek nemovitostí.[4][5] Jeho tovární provozy byly v roce 1898 plně elektrifikovány a v té době pro něj pracovalo 400 zaměstnanců. Zájem o knižní produkci nakonec učinil z Vimperka předního dodavatele v celém Rakousku-Uhersku, tiskl se tu mimo jiné i korán.[5] Steinbrener se zařadil mezi přední osobnosti města a angažoval se mimo jiné v charitě. Produkce tištěných kalendářů dosáhla svého vrcholu v roce 1908 (již po Johannově úmrtí), kdy náklad dosáhl jednoho miliónu výtisků. [4][5]
Po jeho úmrtí v roce 1909 podnik vedli synové Johann (1863–1929) a Rupert (1866–1940),[4] kteří jej od roku 1905 spoluvlastnili.[2]
Uznání
[editovat | editovat zdroj]Za svého života obdržel ve Vimperku čestné občanství a jeho jméno nese Steinbrenerova ulice v centru města. Za zásluhy byl také nositelem Řádu Františka Josefa. Jihočeské muzeum uspořádalo o osobnosti vimperského rodáka ve dnech 17. dubna – 27. října 2019 výstavu nazvanou Johann Steinbrener: příběh vimperského knihtisku.[5] Podnikatelským aktivitám Johanna Steinbrenera je věnována také část stálé expozice v muzeu na zámku Vimperk.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Vimperk
- ↑ a b c steinbrener. www.mesto.vimperk.cz [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online.
- ↑ Steinbrener, Johann, 1835-1909 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c LUKEŠ, MILOSLAV. Tiskárny na Šumavě a trochu z historie. Vyd. 1. vyd. Ve Vimperku: Miloslav Lukeš 73 s. ISBN 9788025408612, ISBN 8025408612. OCLC 228597186
- ↑ a b c d Modlitební knihy šumavského tiskaře Steinbrenera měli i indiáni | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2019-06-04]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Johann Steinbrener in: Šumava Litera. Občasník pro literaturu, historii a kulturu Vimperska; Vimperk, 2022; 31 s.
- HAJNÍK, Roman: Vimperk v zrcadle času; Vimperk, 2013; 212 s. ISBN 978-80-905549-0-0
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Steinbrener na Wikimedia Commons