Přeskočit na obsah

Jan Meziříčský z Lomnice (1515)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Meziříčský z Lomnice
Jan Meziříčský z Lomnice (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Jan Meziříčský z Lomnice (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Nejvyšší komorník na Moravě
Ve funkci:
1491 – 1495
PanovníkVladislav II. Jagellonský
PředchůdceHeralt z Kunštátu
NástupceVratislav I. z Pernštejna
Moravský zemský hejtman
Ve funkci:
1496 – 20. března 1515
PanovníkVladislav II. Jagellonský, Ludvík Jagellonský
PředchůdceVratislav I. z Pernštejna
NástupceJan IV. z Pernštejna

Narození1450
Úmrtí20. března 1515 (ve věku 64–65 let)
Vídeň
Místo pohřbeníKlášter dominikánek na Starém Brně
ChoťApolena z Ctěnic († 1526)
RodičeVáclav Meziříčský z Lomnice († 1455/6), Kateřina ze Šternberka
DětiZdeněk Meziříčský z Lomnice († 1566)
Profesesprávní úředník
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Meziříčský z Lomnice (okolo 1455?20. března 1515 Vídeň[1]) byl moravský šlechtic a politik z rodu pánů z Lomnice. Sídlil na rodovém hradě Velké Meziříčí, který nechal stavebně zdokonalit. Působil rovněž ve vysokých funkcích nejvyššího komorníka na Moravě a poté moravského zemského hejtmana za vlády českých králů Vladislava II. Jagellonského a Ludvíka Jagellonského, a bývá tak připomínán jako jeden z nejvýznamnějších členů rodu.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Erb rodu pánů z Lomnice

Pocházel ze starého moravského šlechtického rodu pánů z Lomnice, respektive z jeho meziříčské větve. Jeho rodiči byli Václav Meziříčský z Lomnice a Kateřina z Lomnice, rozená ze Šternberka. Po smrti otce roku 1455 nebo 1456 se stal dědicem meziříčského panství.

Žil na hradě ve Velkém Meziříčí, který nechal koncem 15. století přestavět a obranně zesílit.[1] Postupně se stal jedním z nejvýznamnějších moravských šlechticů. Vykonával vysoké státní úřady: v letech 1491–1495 úřad nejvyššího komorníka na Moravě, v letech 1496–1515 pak úřad moravského zemského hejtmana[2] (tento úřad před ním vykonávalo již několik jeho předků). Pravidelně pobýval u krále Vladislava, převážně pobývajícího v Budíně, který údajně dbal jeho rad.[3]

Zemřel 20. března 1515 ve Vídni. Pohřben byl v klášteře dominikánek na Starém Brně,[1] jednom z rodových pohřebišť Lomnických

Se svou manželkou Apolenou Meziříčskou, rozenou ze Ctěnic († 1526), počali několik dětí. Dědicem rodových panství se po jeho smrti stal syn Zdeněk Meziříčský z Lomnice († 1566).


  1. a b c LOGOSHOP.CZ, Tomáš Parůžek-. HRAD VELKÉ MEZIŘÍČÍ. zJihlavy.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné online. 
  2. JANÁČEK, Josef; LOUDA, Jiří. České erby. [s.l.]: Albatros 232 s. Dostupné online. Google-Books-ID: w4seAQAAMAAJ. 
  3. Vlastivědný věstník moravský. [s.l.]: Musejní spolek v Brně 486 s. Dostupné online. Google-Books-ID: i5i2AAAAIAAJ. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SEDLÁČEK, August. Pýcha urozenosti a vývody u starých Čechův a Moravanův. V Praze: Královská česká společnost nauk, 1914. s. 49. Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]