Přeskočit na obsah

Jan Lachnit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Jan Lachnit
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Ve funkci:
1861 – 1867
Ve funkci:
1869 – 1870
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská národní str. (staročeši)

Narození7. listopadu 1818
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. října 1895 (ve věku 76 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materFrantiškova univ. Olomouc
Profeseadvokát
OceněníCísařský rakouský řád Leopoldův
Řád svatého Řehoře Velikého
Čestní občané města Adamova
Čestné občanství města Brna
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Jindřich Lachnit (7. listopadu 1818 Brno[1][2]30. října 1895 Brno[1][3][4]) byl rakouský právník a politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a představitel české menšiny v Brně.

V letech 1828–1833 vystudoval v Brně gymnázium, potom v období let 1834–1835 filozofii v Brně a následně od roku 1836 do roku 1841 práva na Františkově univerzitě v Olomouci. Od roku 1839 pracoval na finanční prokuratuře v Brně. Od roku 1846 byl advokátem v Kroměříži, od roku 1850 v Brně. Byl členem Moravské advokátní komory. V roce 1880 ukončil výkon advokacie. V roce 1890 byl jmenován říšským radou a členem státního soudního tribunálu. V letech 1867–1889 působil na postu generálního ředitele Moravsko-slezské vzájemné pojišťovny, později v ní fungoval na pozici viceprezidenta a správního rady. Byl veřejně a politicky činný. Byl členem správní rady Besedního domu a předsedou moravské akciové knihtiskárny. Od roku 1861 do roku 1886 působil coby starosta českého čtenářského spolku v Brně. Vykonával i funkci pokladníka Matice velehradské. Byl členem družstva Moravská orlice a členem výstavní komise při císařské jubilejní výstavě v Brně roku 1888. Měl titul rytíře. Čestné občanství mu udělilo Brno, Jihlava, Uherské Hradiště a Adamov. Získal Císařský rakouský řád Leopoldův a Řád svatého Řehoře Velikého.[1]

Už během revolučního roku 1848 se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1848 na Moravě byl také zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii korporací a měst v držení velkostatků, obvod manské statky Kroměříž.[5] Patřil k Národní straně (staročeská).[3]

Do politiky se vrátil po obnovení ústavního systému vlády. V doplňovacích zemských volbách 15. listopadu 1865 se opět stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii venkovských obcí, obvod Olomouc, Prostějov, Plumlov. Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867, nyní za kurii měst, obvod Boskovice, Jevíčko, Konice, Tišnov. V krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867 zvolen nebyl, ale na sněm nastoupil dodatečně 8. července 1869.[6]

Zemřel náhle v říjnu 1895 ve věku 77 let. Chystal se k večerní návštěvě českého divadla. Cestou se ještě zastavil v čítárně Besedního domu. Při četbě novin ho stihl záchvat mrtvice a na místě byl mrtev.[3] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

  1. a b c JUDr. Jan Jindřich Lachnit [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online. 
  2. Matrika 16977, sn. 56 [online]. MZA [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 
  3. a b c Dr. Jan rytíř Lachnit. Národní listy. Listopad 1895, roč. 35, čís. 302, s. 3. Dostupné online. 
  4. Matrika 16988, sn. 123 [online]. MZA [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 
  5. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. 
  6. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]