Jan Kryštof z Blümegenu
| Jan Kryštof Blümegen | |
|---|---|
| Moravský zemský hejtman | |
| Ve funkci: 1773 – 1782 | |
| Panovník | Marie Terezie, Josef II. |
| Předchůdce | Arnošt Kryštof z Kounic |
| Nástupce | Ludvík Cavriani |
| Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství | |
| Ve funkci: 1770 nebo 1771 ? – 1773 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | Adam Hynek Berchtold z Uherčic |
| Nástupce | Leopold Clary |
| Předseda komerčního konsesu a směnečného a merkantilního soudu v Brně | |
| Ve funkci: 1765 – 1773 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Nejvyšší zemský podkomoří Moravského markrabství | |
| Ve funkci: 1765 – 1770 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | Leopold Šlik |
| Nástupce | Hynek Schröfl z Mansberku |
| Narození | 8. července 1722 |
| Úmrtí | 5. října 1802 (ve věku 80 let) Brno  Habsburská monarchie |
| Choť | 1.Marie Aloisie Herbersteinová 2. Marie Antonie Blümegenová 3. Anna Marie Forgáčová, ovdovělá Hassenweiná z Festenbergu |
| Rodiče | Heřman Jošt Blümegen Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu |
| Děti | Petr Heřman Blümegen |
| Příbuzní | Jindřich Kajetán Blümegen a Heřman Hannibal Blümegen (sourozenci) |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
1768 hraběcí stav | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| otec | Heřman Jošt Blümegen 1672–1733 |
|---|---|
| matka | Isabela Marie Alžběta Jenovéfa z Deuringu 1687–1731 |
| manželka | 1. Marie Aloisie Herbersteinová 1731–1767 |
| manželka | 2. Marie Antonie Blümegenová 1742–1785 |
| manželka | 3. Anna Marie Forgáčová, ovdovělá Hassenweiná z Festenbergu 1758–1805 |
| bratr | Jindřich Kajetán z Blümegenu 1715–1788 |
| bratr | Heřman Hannibal Blümegen 1716–1774 |
| švagrová | Marie Antonie Anna Chorinská z Ledské 1716–1781 |
| syn | Petr Heřman Blümegen 1754–1813 |
Jan Kryštof hrabě (do roku 1768 svobodný pán) z Blümegenu (německy Johann Christoph Heinrich Cyrillus Felix, Graf von Blümegen 8. července 1722 – 5. října 1802 Brno), byl moravský šlechtic a rakouský úředník. V letech 1773 až 1782 stál jako zemský hejtman v čele moravského gubernia.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do původem vestfálské rodiny Blümegenů. Jeho otec Heřman Jošt byl kancléřem kemptenského knížete-opata, poté přísedícím říšského komorního soudu ve Wetzlaru a nakonec členem říšské dvorské rady ve Vídni. Zakoupil se nejprve na dolnorakouském panství Erla, roku 1729 pak koupil také letovické panství a statek Slatinku na Moravě.
Jeho staršími sourozenci byli nejvyšší český a první rakouský kancléř Jindřich Kajetán z Blümegenu, královéhradecký biskup Heřman Hannibal Blümegen. Ze sester vynikla Marie Antonie, která se stala abatyší kláštera klarisek ve Vídni (Königinkloster).[1]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Jeho kariérní postup nápadně kopíroval růst významu staršího bratra Jindřicha Kajetána, který se stal roku 1765 nejvyšším českým a prvním rakouským kancléřem. Jan Kryštof nastoupil v témže roce do úřadu zemského podkomořího na Moravě a zůstal v něm až do roku 1770, v letech 1765–1773 předsedal také komerčnímu konsesu a směnečnému a merkantilnímu soudu v Brně. Roku 1768 ho s bratrem Heřmanem Hanibalem Marie Terezie povýšila do hraběcího stavu (bratr Jindřich Kajetán dosáhl povýšení už v roce 1759),[2] roku 1770 byl jmenován moravským zemským komořím, do roku 1773 také pracoval jako královský městský administrátor na Moravě. Vrcholem kariéry bylo působení v úřadu moravského zemského hejtmana, který stál v čele moravského gubernia, nejvyššího úřadu v zemi. Propuštěn byl společně se svým bratrem v roce 1782, oficiálně pro nepořádky ve vedení úřadu.
Od roku 1770 byl předsedou Moravsko-slezské hospodářské společnosti.
Majetek
[editovat | editovat zdroj]V roce 1746 koupil velkostatek Mitrov, který však již v roce 1757 prodal. Jeho venkovským sídlem byly Vizovice, které nejprve spravoval pro svého bratra Heřmana Hannibala, po jehož smrti roku 1774 jej dostal do doživotního užívání. V roce 1788 rozdělil roku 1788 dominikální pozemky mezi poddané a zřídil s bratrem společnost pro obchod s vlnou.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Poprvé byl ženatý (1745)[3] [4] s Marií Aloisií Herbersteinovou (1731 – 23. září 1767), dcerou rady moravského apelačního soudu Augustina Ferdinanda Herbersteina. Z manželství vzešlo několik dětí, z nichž se 6 se dožilo dospělosti:
- Františka Anna (pokřtěna 6. 10. 1747)
- Jan Augustin (pokřtěn 20. 4. 1749)
- František Josef (pokřtěn 27. 3. 1750, † 1793)
- Marie Aloisie (pokřtěna 8. 4. 1751)
- Petr Alcantara Heřman (pokřtěn 12. 6. 1754, † 6. 7. 1813), prezident moravskoslezského zemského soudu, sběratel umění
- Aloisie Michaela (pokčtěna 30. 9. 1753)
- Vincencie (1755 – 10. 8. 1810), členka brněnského ústavu šlechtičen
- Kajetána (1756–1800), provdaná za markýze Karla de Ville (1741 – 1. listopadu 1778), později za hraběte Josefa Jáchyma Vraždu z Kunvaldu
- Alois František (pokřtěn 23. 1. 1762)
- Johanna Nepomucena (pokřtěna 3. 10. 1765, † 1811), provdaná od 1790 za hraběte Jana Arnošta Schaffgotsche (1742–1765)
- Amálie (pokřtěna 11. 9. 1767, † 1821), provdaná za úředníka letovické manufaktury Josefa von Hayek (1750–1830)
Manželství (1773) s vlastní neteří Marií Antonií Blümegenovou (1742–1785), stejně jako s Annou Marií Forgáčovou (1788), ovdovělou Hassenweinovou z Festenbergu (1758–1805), zůstala bezdětná.
Publikované práce
[editovat | editovat zdroj]- BLÜMEGEN, Jan Kryštof. Rede bei Gelegnheit der Ernennung des Grafen Christoph von Blümegen zum Landes-Hauptmann von Mähren. Brünn: [s.n.], 1773. (ger)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ *WISSGRILL, Franz Karl. Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. Svazek Erster Band. Wien: Franz Seizer, 1794. [6], 427, [1] s., [12]. Kapitola Blümegen, Freyherren, nun Grafen, s. 354. (ger)
- ↑ Deutsche Adelsproben aus dem Deutschen Ordens-Central-Archive. Příprava vydání Leopold Netopil. Svazek Vierter Band. Supplement. Wien: Selbstverlag des Deutschen Ritter-Ordens, 1881. 295 s. Dostupné online. S. 18. (ger)
- ↑ Deutsche Adelsproben aus dem Deutschen Ordens-Central-Archive. Příprava vydání Leopold Netopil. Svazek Vierter Band. Supplement. Wien: Selbstverlag des Deutschen Ritter-Ordens, 1881. 295 s. Dostupné online. S. 19. (ger)
- ↑ Matriční záznam sňatku ve farnosti Letovice
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- WISSGRILL, Franz Karl. Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. Svazek Erster Band. Wien: Franz Seizer, 1794. [6], 427, [1] s., [12]. Kapitola Johann Christoph Graf von Blümegen, s. 356. (ger)
- Christian d'Elvert. Zur mähr.-schl. Adelsgeschichte. IX. Die Grafen von Blümegen. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Roč. 1866, čís. 3, s. 17–21. (ger)
- SMUTNÝ, Bohumír: Blümegen, Johann Christoph. In: Biografický slovník českých zemí. 5. sešit, Bi-Bog, VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla a kol. (ed.) Praha : Libri, 2006, s. 571. ISBN 80-7277-309-7.
- Rede über die glückliche Wahl Ihrer Kaiserl. Königl. Apostol. Majestät Marien Theresiens, da Allerhöchst Dieselben Ihro Excellenz, den Hochgebohrenen Herrn, Herrn Christoph des Heil. Röm. Reichs Grafen von Blümegen, Ihrer Kaiserl. Königl. Apostol. Majestät wirklichen geheimen Rath als Präsidenten des Hochlöbl. Kaiserl. Königl. Landes Gubernii und Landes Hauptmann im Markgrafthum Mähren zu bestimmen geruheten. Brünn: gedruckt bey Emmanuel Swoboda, privilegirten Buchdruckern, 1773. [34] s. (ger)
| Předchůdce: Arnošt Kryštof z Kounic |
|
Moravský zemský hejtman 1773–1782 |
|
Nástupce: Ludvík Cavriani |
