Přeskočit na obsah

Jan Křivka (konstruktér)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Křivka
Narození18. února 1920
Staré Čívice
Úmrtí27. prosince 2013 (ve věku 93 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Křivka (18. února 1920, Staré Čívice – 26. prosince 2013, Praha) byl funkcionář motocyklových organizací a konstruktér motocyklů.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Jan Křivka se narodil ve Starých Čivicích do rodiny tesaře. Po vyučení a absolvování pardubické průmyslovky se ucházel o práci v Jawě. Zde totiž pracoval Ing. Josef Josíf, rodák ze Starých Čivic. Do Jawy nastoupil v roce 1942[1] po přijímacím pohovoru u Ing. Vsevoloda Grečenka. Za války pracoval v Berlíně, nemusel však vykonávat otrockou práci, ale práci projektanta u firmy Siemens.[2]

Po válce se vrátil do Jawy, kde už vládly nové poměry. Ředitelskou funkci Vsevoloda Grečenka obsadil Josef Josíf, jeho rýsovací konstruktérské prkno zdědil Jan Křivka.

Funkcionářská práce

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1947 byl přítomen na Mezinárodní motocyklové šestidenní soutěži, která se jela ve Zlíně. O rok později už byl asistentem Augustina Šulce, který měl na starosti Trophy tým. Potom byl manažerem československého družstva Stříbrné vázy. Od roku 1952 až do roku 1966 vedl Trophy tým v Mezinárodní trofeji.[3] Ve funkci managera Trophy týmu o Mezinárodní trofej působil patnáct let.[4][5][6][7][8][9][10][11][12][13][14] [15][16][17][18]

Jako manager týmu soutěžícího o Mezinárodní trofej se vrátil do místa své první Šestidenní, ale už do přejmenovaného Zlína, tedy Gottwaldova.[19] V letech1965[20][21][22] a 1969[23][24][25], i přesto, že situace československých jezdců nevyvíjela příznivě, podával informace o Šestidenní každý den. Později vykonával funkci technického vedoucího [26][27][28] a zástupce vedoucího československé výpravy.[29] V roce 1974 Československo zvítězilo, a bylo to podle Jana Křivky kvalitou strojů Jawa.[30] V roce 1982 přiznal, že došlo k zaostávání soutěžních motocyklů Jawa mimo jiné i pro prasklé rámy.[31][32][33] V tomto roce se zúčastnil 35. Šestidenní motocyklové soutěže.[34]

Když v roce 1947 tehdejší ředitel Jawy Dr. Frei delegoval za sebe Jana Křivku do technické komice AKRČs, nastartoval tím jeho dlouholetou kariéru motocyklového funkcionáře.[2] V roce 1953 se stal zástupcem Československa v technické komisi FIM.[2] S funkcí ve FIM byly spojeny cesty na zasedání FIM, nejčastěji do jinak nedostupných západních zemí.[35][36] Cest se účastnili také předsedové Svazarmu.[37] Jak šel čas, měnila se jména svazarmovských zástupců v delegacích.[38] Jméno Jana Křivky však bylo konstantou. Osoba Jana Křivky byla zajímavá pro StB, zdokumentováno je založení spisu PO (prověřované osoby) v roce 1987.[39] Spis byl brzy uložen v archivu. To znamená, že pozorovaná osoba není nepřátelská režimu, nebo že pozorovaná osoba nepodepsala spolupráci.[40]

Na podzim roku 1958 byl na zasedání Mezinárodní federace motoristů zvolen Jan Křivka místopředsedou technické komise FIM.[41][42][43] V roce 1968 odmítl námitky proti regulérnosti trati v Itálii.[44] Také v roce 1977 a 1985 byl členem jury.[45][46] V letech 1983 – 1996 byl viceprezidentem FIM[2][47][48] a z titulu své funkce jednal také o Brněnském automotodromu.[49][50][51] Po ukončení práce ve FIM byl jmenován čestným místopředsedou FIM.

O práci funkcionáře Jan Křivka mluvil s novináři,[52][53][54] rád se nechával fotit.[55][56][57][58][59]

Kauza Jaroslava Falty

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 1990 se dostal na veřejnost dopis, který byl od října 1974 uzamčen v trezoru. Dopis od šéfa motokrosové komise FIM se nesměl zveřejnit na příkaz Jana Křivky. V dopise bylo předběžné stanovisko komise FIM k neoprávněné penalizaci Jaroslava Falty na posledním závodě mistrovství světa. Šlo o titul mistra světa. Proti penalizaci protestoval trenér František Helikar. Protest však česká delegace ve složení Křivka, Haken, Kopečný na jednání FIM v San Marinu stáhla. Mistrem světa byl vyhlášen Genadij Mojsejev.[60] Opožděnou satisfakcí pro Jaroslava Faltu bylo udělení státního vyznamenání - medaili Za zásluhy I. stupně v roce 2020.[61]

Konstruktérská práce

[editovat | editovat zdroj]

Jan Křivka byl šéfkonstruktérem Jawy, který šéfoval vedoucím konstrukčních kanceláří sériových motocyklů,[62] motokrosových motocyklů, soutěžních motocyklů[63][64][65][66][67][68][69]plochodrážních motocyklů[70] a silničních motocyklů.[71][65][72] Svou práci dovedl dobře prezentovat v médiích.[73][74][75][76][77] Seznamoval čtenáře s nízkou kvalitou nakupovaných dílů.[78][79] Někdy byly v médiích představeni i jiní konstruktéři jako Pavel Tatek, vedoucí konstrukce soutěžních motocyklů.[80] Při práci konstruktérů vznikaly nápady, které byly patentovány v Československu, jako dvoudobý spalovací motor se dvěma pisty (čs. autorské osvědčení čís.176941),[81] nebo byly patentovány v cizině:

  • 1952: Klikový hřídel pro řadové dvouválcové čtyřtaktní motory ( spolu s Vojtěchem Pokorným a Josefem Šimůnkem)[82]
  • 1952: Mechanismus řazení převodovky (spolu s Josefem Josífem a Vlastimilem Bezouškou)[83]; vylepšené mechanismy v letech 1955 a 1958
  • 1954: Výfuk namontovaný pod motor (spolu s Josefem Josífem)[84]
  • 1976: Kyvná vidlice motocyklu (spolu s Pavlem Husákem)[85]
  • 1979: Desková šoupátka výfuku a sání (spolu s Janem Rajchrtem a Milošem Marčíkem)(čs. autorské osvědčení čís. 206 129)[86]
  • 1979: Rotační šoupátko pro dvoudobé motory (spolu se Zdeňkem Tichým a Vlastimilem Bezouškou) (čs. autorské osvědčení čís. 211 590)[87]
  • 1980: Válcové duté šoupátko sání (spolu s Janem Rajchrtem) (čs. autorské osvědčení čís. 215 744)[88]
  • 1982: Kyvná vidlice s progresivním pružením (čs. autorské osvědčení čís. 221 484)[89]

Na některých konstrukcích konstrukcích pracoval Jan Křivka bez přispění svých kolegů, a to hlavně v důchodovém věku:

  • 1953: Flexibilní trubka vyrobená z gumy se zavulkanizovanými kovovými přírubami[90]
  • 1960: Rotační šoupátko pro dvoudobé motory.[91][92] Patent koupila firma König a Rotax.
  • 1980: Deskové šoupátko ovládané ojnicí (čs. autorské osvědčení čís. 215 731)[93]
  • 1981: Válcové duté šoupátko výfuku (čs. autorské osvědčení čís. 225 088).[94][95][96]
  • 1982: Zařízení pro změnu časování výfuku (čs. autorské osvědčení čís. 222 947).[97][98]
  • 1983: Pohon rozvodu OHC ozubeným řemenem (čs. autorské osvědčení čís. 232 945)[99]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1964 obdržel Jan Křivka odznak „Za obětavou práci".[100]

V roce 1966 byl Jan Křivka odměněn titulem „Vzorný trenér"[101]

V roce 1970 obdržel „Zlatý odznak za obětavou práci".[102]

Dne 28. dubna 1972 byl Janu Křivkovi propůjčen Řád práce s pořadovým čísle 4424.[103]

V roce 1996 byl oceněn zlatou medailí FIM.[2]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ https://www.jawa-50.cz/clanek/biografie-jan-krivka-konstrukter-jawa.html
  2. ↑ a b c d e https://www.autoklub.cz/wp-content/uploads/2018/11/krivka.pdf
  3. ↑ HELIKAR, Ivo. K úspěchu na Šestidenní je klíčem také chytrá hlava manažera. iDNES.cz [online]. 2018-11-16 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zápisník. 1963-11-02, roč. 7, čís. 22, s. 17. Dostupné online. 
  5. ↑ Automobil. Srpen 1977, roč. 21, čís. 8, s. 11. Dostupné online. 
  6. ↑ Mladá fronta. 1965-08-20, čís. 206, s. 4. 
  7. ↑ Mladá fronta. 1966-01-04, čís. 3, s. 6. 
  8. ↑ Mladá fronta. 1970-10-12, čís. 241, s. 6. 
  9. ↑ Mladá fronta. 1968-10-07, čís. 269, s. 3. 
  10. ↑ Mladá fronta. 1954-10-09, čís. 243, s. 8. 
  11. ↑ Mladá fronta. 1959-09-22, čís. 226, s. 6. 
  12. ↑ Mladá fronta. 1967-09-24, čís. 264, s. 8. 
  13. ↑ Rudé právo. 1967-08-30, roč. 47, čís. 239, s. 8. 
  14. ↑ Mladá fronta. 1969-05-30, čís. 125, s. 8. 
  15. ↑ Mladá fronta. 1964-09-12, čís. 219, s. 6. 
  16. ↑ Nová svoboda. 1962-09-23, čís. 227, s. 8. 
  17. ↑ Rudé právo. 1971-09-28, roč. 51, čís. 230, s. 8. 
  18. ↑ Motocyklová šestidenní za účasti našich nejlepších. Obrana lidu. 1962-09-13, roč. 21, čís. 218, s. 6. 
  19. ↑ Šestidenní. Obránce vlasti. 1953-07-10, roč. 1, čís. 30, s. 8. Dostupné online. 
  20. ↑ Mladá fronta. 1965-09-23, čís. 240, s. 6. 
  21. ↑ Mladá fronta. 1965-09-22, čís. 239, s. 6. 
  22. ↑ Mladá fronta. 1965-09-26, čís. 243, s. 8. 
  23. ↑ Mladá fronta. 1969-09-17, čís. 219, s. 7. 
  24. ↑ Mladá fronta. 1969-09-18, čís. 220, s. 8. 
  25. ↑ Mladá fronta. 1969-09-20, čís. 222, s. 7. 
  26. ↑ Pochodeň. 1975-09-17, roč. 64, čís. 219, s. 4. 
  27. ↑ Nová svoboda. 1974-09-21, čís. 224, s. 8. 
  28. ↑ Zbytečné komplikace. Obrana lidu. 1971-09-02, roč. 30, čís. 173, s. 6. Dostupné online. 
  29. ↑ Na jubilejní Šestidenní nominováno. Obrana lidu. 1975-09-17, roč. 34, čís. 184, s. 6. Dostupné online. 
  30. ↑ https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/view/uuid:bb8bccbe-2e6b-4838-bfa6-624b808e4dbd?page=uuid:a1068fb2-269b-11eb-b820-001b63bd97ba. 1974-09-19, roč. 33, čís. 185, s. 6. Dostupné online. 
  31. ↑ Rudé právo. 1982-03-27, roč. 62, čís. 73, s. 8. 
  32. ↑ Zápisník. 1982-11-01, roč. 26, čís. 22, s. 51. Dostupné online. 
  33. ↑ Ohlédnutí a perspektivy v Jawě. Obrana lidu. 1982-10-08, roč. 41, čís. 199, s. 6. Dostupné online. 
  34. ↑ Úspěšné jubileum. Obrana lidu. 1982-09-29, roč. 41, čís. 192, s. 6. Dostupné online. 
  35. ↑ Rudé právo. 1972-12-05, roč. 52, čís. 287, s. 8. 
  36. ↑ Rudé právo. 1973-09-06, roč. 53, čís. 212, s. 8. 
  37. ↑ Zasedání FIM. Obrana lidu. 1971-03-27, roč. 30, čís. 61, s. 6. Dostupné online. 
  38. ↑ Mladá fronta. 1959-10-30, čís. 259, s. 4. 
  39. ↑ https://www.abscr.cz/jmenne-evidence/
  40. ↑ https://www.abscr.cz/jmenne-evidence/evidencni-zaznamy-a-archivni-pomucky-vysvetlivky-zkratky/vysvetlivky-k-evidencnim-pomuckam/
  41. ↑ S veselými úsměvy. Obránce vlasti. 1958-11-21, roč. 6, čís. 47, s. 1. Dostupné online. 
  42. ↑ Rudé právo. 1973-11-01, roč. 53, čís. 260, s. 8. 
  43. ↑ Rudé právo. 1976-11-03, roč. 56, čís. 262, s. 8. 
  44. ↑ Mladá fronta. 1968-10-01, čís. 264, s. 8. 
  45. ↑ Trophy Team tvoří vojáci. Obrana lidu. 1977-08-24, roč. 36, čís. 166, s. 6. Dostupné online. 
  46. ↑ Mladá fronta. 1985-10-02, čís. 232, s. 8. 
  47. ↑ Mladá fronta. 1987-11-18, čís. 271, s. 7. 
  48. ↑ Mladá fronta. 1988-09-06, čís. 210, s. 8. 
  49. ↑ Autodrom Brno ČSSR. Automobil. Prosinec 1985, roč. 29, čís. 12, s. 38. Dostupné online. 
  50. ↑ Mladá fronta. 1985-08-28, čís. 222, s. 8. 
  51. ↑ Brno pro F-1. Obrana lidu. 1986-09-02, roč. 45, čís. 171, s. 6. Dostupné online. 
  52. ↑ Pochodeň. 1976-11-10, roč. 65, čís. 268, s. 4. 
  53. ↑ Rudé právo. 1970-05-30, roč. 50, čís. 127, s. 8. 
  54. ↑ Pro příští ročník Šestidenní. Obrana lidu. 1960-09-29, roč. 19, čís. 237, s. 6. Dostupné online. 
  55. ↑ foto. Obrana lidu. 1988-09-13, roč. 47, čís. 179, s. 8. 
  56. ↑ HÁJSKÝ, Libor; HORSKÝ. Ondřej. Obrana lidu. 1982-04-17, roč. 41, čís. 15, s. 8. Dostupné online. 
  57. ↑ Naše stroje zasloží pochvalu. Obrana lidu. 1956-09-28, roč. 15, čís. 236, s. 4. Dostupné online. 
  58. ↑ Šestidenní už po XXXV.. Obrana lidu. 1960-09-15, roč. 19, čís. 225, s. 6. Dostupné online. 
  59. ↑ Mladá fronta. 1972-04-29, čís. 101, s. 3. Dostupné online. 
  60. ↑ POHNUTÉ OSUDY: Češi pohřbili titul pro Faltu, kvůli lásce k SSSR | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2016-05-20 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 
  61. ↑ Motokrosař Falta o státním vyznamenání: Beru to i jako satisfakci za ukradený titul mistra světa - Sport.cz. www.sport.cz [online]. 2020-11-03 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 
  62. ↑ Konstruktér motocyklů. Zápisník. 1972-08-04, roč. 16, čís. 16, s. 20. Dostupné online. 
  63. ↑ Obránce vlasti. 1956-07-17, roč. 1, čís. 31, s. 8. Dostupné online. 
  64. ↑ Mladá fronta. 1974-09-12, čís. 216, s. 8. 
  65. ↑ a b Zápisník. 1982-08-09, roč. 26, čís. 16, s. 29. Dostupné online. 
  66. ↑ Nová svoboda. 1977-04-05, čís. 80, s. 8. 
  67. ↑ Soutěžní Jawy 1978 pro 6D. Automobil. Září 1978, roč. 22, čís. 9, s. 12. Dostupné online. 
  68. ↑ Rudé právo. 1978-04-12, roč. 58, čís. 86, s. 8. 
  69. ↑ Šéfkonstruktér Jawy věří v úspěch našich jezdců. Obrana lidu. 1970-10-09, čís. 29, s. 200. Dostupné online. 
  70. ↑ Pochodeň. 1976-08-30, roč. 65, čís. 206, s. 5. 
  71. ↑ Závodní motocykl pro mistrovství světa. Automobil. Duben 1961, roč. 5, čís. 4, s. 94. Dostupné online. 
  72. ↑ Mladá fronta. 1971-06-25, roč. 149, čís. 8. 
  73. ↑ Mladá fronta. 1979-09-18, čís. 222, s. 2. 
  74. ↑ Mladá fronta. 1973-07-02, čís. 155, s. 6. 
  75. ↑ Mladá fronta. 1971-09-19, čís. 222, s. 1. 
  76. ↑ Mladá fronta. 1976-06-09, čís. 136, s. 1. 
  77. ↑ Mladá fronta. 1990-01-03, čís. 2, s. 7. 
  78. ↑ Pochodeň. 1966-09-01, s. 210. [4 Dostupné online]. 
  79. ↑ Dozvuky Šestidenní. Zápisník. 1973-12-22, roč. 17, čís. 26, s. 44. Dostupné online. 
  80. ↑ Zápisník. 1982-08-09, roč. 26, čís. 16, s. 28. Dostupné online. 
  81. ↑ Vynálezy z Jawy. Automobil. Květen 1978, roč. 22, čís. 5, s. 22. Dostupné online. 
  82. ↑ GB718160A
  83. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005452190/publication/CH342490A?q=CH342490A
  84. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005452239/publication/CH334067A?q=CH334067A
  85. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005348861/publication/CS185409B1?q=CS185409B1
  86. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005404686/publication/CS206129B1?q=CS206129B1
  87. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005434233/publication/CS211590B1?q=CS211590B1
  88. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005426969/publication/CS215744B1?q=CS215744B1
  89. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005342060/publication/CS221484B1?q=CS221484B1
  90. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005450147/publication/AT185619B?q=AT185619B
  91. ↑ Automobil. Leden 1982, roč. 26, čís. 1, s. 15. Dostupné online. 
  92. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005457643/publication/DE1170708B?q=DE1170708B
  93. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005404139/publication/CS215731B1?q=CS215731B1
  94. ↑ Stavba automobilů. 1985-08-29, roč. 31, čís. 4, s. 20. Dostupné online. 
  95. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005362756/publication/CS225088B1?q=CS225088B1
  96. ↑ Automobil. Leden 1982, roč. 26, čís. 1, s. 40. Dostupné online. 
  97. ↑ Stavba automobilů. 1985-08-29, roč. 29, čís. 3, s. 5. Dostupné online. 
  98. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005348534/publication/CS222947B1?q=CS222947B1
  99. ↑ https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/005359816/publication/CS232945B1?q=CS232945B1
  100. ↑ Noví nositelé odznaku Za obětavou práci. Obránce vlasti. 1954-10-08, roč. 2, čís. 41, s. 8. Dostupné online. 
  101. ↑ Radostný návrat. Obrana lidu. 1962-09-26, roč. 21, čís. 229, s. 6. Dostupné online. 
  102. ↑ Hrdinové z El Escorialu. Obrana lidu. 1970-10-20, roč. 29, čís. 207, s. 6. Dostupné online. 
  103. ↑ https://www.prazskyhradarchiv.cz/file/edee/vyznamenani/rpr.pdf

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Miroslav Ebr: Říkali mi Herodes, ISBN 80-902516-6-8

Helikar Ivo: Ukradený titul, ISBN 80-903489-0-4

Video

[editovat | editovat zdroj]

Česká televize: 13. komnata Jaroslava Falty, 2022-04-13

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Křivka_(konstruktér)&oldid=24233417“