Jan Křenek
| Jan Křenek | |
|---|---|
| Narození | 5. července 1749 Valašská Bystřice, Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 11. února 1820 (ve věku 70 let) Valašská Bystřice, Rakouské císařství |
| Povolání | voják |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Křenek (5. července 1749 Valašská Bystřice[1] – 11. února 1820 tamtéž[2]) byl lajtnant (poručík) portášského sboru v letech 1791–1818.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z rodiny valašskobystřického fojta (rychtáře) a portášského poručíka Jiřího Křenka a jeho manželky Marie Cibulcové. Křenkův otec stál v čele portášského sboru mezi léty 1769–1791, tedy v období, jež je obvykle pokládáno za epochu největšího rozkvětu oddílu.
Roku 1780 byl jmenován šikovatelem (feldvéblem) a tuto pozici zastával až do roku 1791, kdy byl po otcově smrti ustanoven novým portášským lajtnantem.[3] Během svého působení v čele portášů se musel potýkat s narůstající administrativní zátěží, spojenou s rozšířením působnosti sboru na Opavsko a Těšínsko, kde začali portáši sloužit od konce 18. století.[4] Kromě působení ve Slezsku též portáši museli několikrát zasahovat v oblastech mimo moravsko-uherské pohraničí (např. v roce 1804 na plumlovském panství, kde zasahovali proti pytláckým skupinám).[5] Roku 1805 vykonávali Křenkovi muži asistenční službu u ruské armády, která táhla přes moravské území, aby se zúčastnila bojů proti Napoleonovi. Portáši zde měli dohlížet na pořádek v místech, kde se vojsko momentálně zdržovalo a také zajišťovali logistický přísun potravy pro carské regimenty.[6]
Do penze odešel v roce 1818, přičemž obdržel odstupné ve výši 360 zlatých. Důvodem jeho odchodu nebyl pouze vysoký věk, ale také požívání nadměrného množství alkoholu, z čehož byl soustavně obviňován od roku 1817.[7] Povinnosti související s výkonem funkce portášského velitele převzal jeho nejmladší bratr – šikovatel Michal Křenek.
Zemřel 11. února 1820 ve Valašské Bystřici, jako příčina úmrtí byla v matrice uvedena plicní tuberkulóza; pohřben byl 15. února 1820 tamtéž.[2]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Dne 31. ledna 1769 uzavřel v Rožnově pod Radhoštěm sňatek s Rozálií, dcerou Jiřího Románka z Valašské Bystřice.[8] Po její smrti se 7. června 1807 ve Valašské Bystřici podruhé oženil s Evou, dcerou sedláka Martina Provázka z Oznice.[9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.
- ↑ DRÁPALA, Daniel. Portáši:Historie a tradice. První. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2017. 197 s. ISBN 978-80-210-8831-3. S. 275. Dále jen Drápala 2017.
- ↑ Portáši. portasi.cz [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-24.
- ↑ Drápala 2017, s. 104
- ↑ Drápala 2017, s. 105
- ↑ Fojtovská rodina Křenků ze Solance. Karel Jan Malina - osobní stránky [online]. [cit. 2018-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.