Přeskočit na obsah

Jan Horník

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Jan Horník
Jan Horník (2021)
Jan Horník (2021)
Místopředseda
Senátu Parlamentu České republiky
Ve funkci:
14. listopadu 2018 – 15. října 2022
Místopředseda STAN
Ve funkci:
25. března 2017 – 13. dubna 2019
4. předseda
Klubu Starostové a Ostravak /
Klubu Starostové a nezávislí
Ve funkci:
20. listopadu 2012 – 13. listopadu 2018
PředchůdceSoňa Paukrtová
NástupcePetr Holeček
2. senátor za obvod č. 1 – Karlovy Vary
Ve funkci:
13. listopadu 2004 – 15. října 2022
PředchůdceVladimír Kulhánek
NástupceVěra Procházková
Zastupitel Karlovarského kraje
Ve funkci:
12. listopadu 2000 – 21. září 2024
Starosta města Boží Dar
Úřadující
Ve funkci od:
1990
Zastupitel města Boží Dar
Úřadující
Ve funkci od:
24. listopadu 1990
Stranická příslušnost
ČlenstvíODA (1992–2004)
STAN (2009–2024)
Nestraník
v zastupitelstvunezávislý (2004–2006)
za SNK ED (2006–2009)
za STAN (2009–?)
nezávislý (od 2024)
v krajiza ED (2004–2006)
za SNK ED (2006–2008)
za "Alternativa" (2008–2009)
za STAN (2009–?)
do krajeza SproK (2024)
v Senátuza ED (2004–2006)
za SNK ED (2006–2009)
za STAN (2009–?)
Narození19. března 1954 (70 let)
Mariánské Lázně
Československo Československo
Národnostčeská
Choťpodruhé ženatý
DětiMichaela, Daniel, Sebastian
SídloBoží Dar
Alma materVŠ zemědělská v Praze
Profesepolitik
Webová stránkawww.janhornik.eu
CommonsJan Horník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Horník (* 19. března 1954 Mariánské Lázně) je český politik, v letech 2004 až 2022 senátor za obvod č. 1 – Karlovy Vary, z toho v letech 2018 až 2022 místopředseda Senátu PČR, v letech 2000 až 2024 zastupitel Karlovarského kraje, od roku 1990 starosta města Boží Dar a v letech 2017 až 2019 místopředseda hnutí STAN.[1]

Vzdělání a pracovní život

[editovat | editovat zdroj]

Navštěvoval základní školu a gymnázium v Karlových Varech. Na pražské Vysoké škole zemědělské vystudoval obor meliorace. Po ukončení studií Meliorační fakulty pracoval jako projektant závlah a odvodnění v Agroprojektu.[2] Vypracoval se na ředitele pobočky JZD Chýně a nakonec se staral o majetek TJ Jáchymov jako vedoucí lyžařského areálu a správy majetku. Podniká v oblasti ubytovacích služeb, ale vlivem ekonomické krize se jeho podnikání potýkalo s problémy. Na internetu se objevily dokonce zprávy o jeho komplikacích se splácením dluhů.[3] Tyto záležitosti zdá se byly vyřešeny po odeznění největších dopadů krize – Jan Horník podniká v oboru ubytovacích služeb i nadále bez zjevných potíží.

Dnes je Jan Horník držitelem řady odborných certifikátů pro zpracování studií a projektů různých kategorií, které zpracovává pro Boží Dar a některé obce v okolí.[2]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Komunální politika

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1990 působí jako starosta Božího Daru a svůj mandát dokázal v roce 2010 již popáté obhájit,[4] a to i přes velké zadlužení obce rovnající se 260 tisícům korun na obyvatele, které je ovšem opodstatněné velkým množstvím dotací z EU, na jejichž získávání je vedení Božího Daru opravdovým přeborníkem.[5] Obec Boží Dar úspěšně hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a všechny půjčky bez obtíží splácí. Ve volebním období od roku 2006 do roku 2010 získal Boží Dar, se svými 180 obyvateli, z Evropských fondů celých 112 miliónů korun.

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele města Boží Dar, když vedl kandidátku hnutí STAN.[6] V listopadu 2014 byl pak zvolen starostou města pro další funkční období.[7] Také ve volbách v roce 2018 obhájil post zastupitele města Boží Dar, když vedl kandidátku hnutí STAN.[8] V říjnu 2018 byl opět zvolen starostou města.[9] V komunálních volbách v roce 2022 byl lídrem kandidátky subjektu „NÁŠ DOMOV BOŽÍ DAR“ (tj. STAN a nezávislí kandidáti).[10] Mandát zastupitele se mu podařilo obhájit.[11]

Regionální politika

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 vstoupil do ODA, v letech 2004 až 2009 byl nestraník. V lednu 2009 se stal členem politického hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a byl zvolen do jeho celostátního výboru. Od roku 2000 je také zastupitelem Karlovarského kraje, kam kandidoval v roce 2000 za ODA,[12] roku 2004 za SNK-ED[13] a v roce 2008 za uskupení Alternativa pro kraj. V kraji se Jan Horník zasazuje o zlepšení cestovního ruchu a chce do co největší míry využít potenciál Karlovarského kraje v terciárním sektoru. Usiluje o dostavbu dálnice D6, ve které vidí jak způsob odlehčení městům od dopravy, tak i prostředek ke zvětšení zájmu turistů o Krušnohorský region.[14] Také stojí za názory studentů a občanů Karlovarského kraje a prosazuje zachování několika středních škol v kraji, kterým hrozí jejich zrušení.[15]

Ve volbách v roce 2016 opět obhájil mandát zastupitele Karlovarského kraje, když kandidoval jako člen STAN za subjekt „STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) s podporou KOA, KDU-ČSL a TOP 09“.[16] Stejně tak ve volbách v roce 2020 jako člen hnutí STAN na kandidátce uskupení „STAN - Starostové a nezávislí společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09“.[17]

V krajských volbách v roce 2024 vedl z pozice nestraníka za hnutí Společně pro kraj (SproK) kandidátku subjektu „SD-SN+SproK“ do Zastupitelstva Karlovarského kraje. Tímto krokem zároveň přestal být členem hnutí STAN. Mandát krajského zastupitele se mu obhájit nepodařilo.[18]

Senát PČR

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 byl zvolen senátorem za senátní obvod č. 1 – Karlovy Vary za uskupení Alternativa pro kraj a po svém zvolení vstoupil do senátního klubu ED. V senátu byl členem Klubu TOP 09 s podporou Starostů, za které svůj mandát obhájil i ve volbách 2010.[19] V Senátu PČR se mimo jiné stal v roce 2006 členem senátního Výboru pro regionální rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a v návaznosti na to byl později jmenován i zástupcem Monitorovacím výboru dotačního programu Zelená úsporám a nyní uplatňuje v zákonodárné činnosti své zkušenosti se životním prostředím získané v Karlovarském kraji a především v Krušnohorského regionu.[20]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 obhajoval za hnutí STAN svůj mandát v obvodu č. 1 – Karlovy Vary.[21] Jeho kandidaturu podporovala i KDU-ČSL.[22] Se ziskem 23,46 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 66,17 % : 33,82 % kandidáta hnutí ANO 2011 Josefa Váňu a senátorem tak zůstal.[23]

Dne 14. listopadu 2018 se nejprve neúspěšně utkal s Jaroslavem Kuberou a Václavem Hamplem o post předsedy Senátu PČR. Následně však byl zvolen místopředsedou Senátu PČR, obdržel 56 hlasů od 80 přítomných senátorů.[24] Zároveň skončil jako předseda senátorského Klubu Starostové a nezávislí, ve funkci jej nahradil Petr Holeček.[25] V listopadu 2020 byl opět zvolen místopředsedou Senátu Parlamentu České republiky, když získal 71 ze 77 odevzdaných hlasů.[26]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 obhajoval za STAN svůj mandát v obvodu č. 1 – Karlovy Vary.[27] S 12,32 % hlasů se umístil na 4. místě, do 2. kola voleb tak vůbec nepostoupil a mandát senátora se mu obhájit nepodařilo.[28]

Hnutí STAN

[editovat | editovat zdroj]

Na IX. republikovém sněmu STAN v Praze byl dne 25. března 2017 zvolen místopředsedou hnutí.[29] Funkci zastával do dubna 2019.[30]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dceru Michaelu. S druhou manželkou vychovává syny Daniela a Sebastiana.

Jan Horník se vždy aktivně věnoval sportu – vedle volejbalu to bylo lyžování. V době nesvobody přispíval k rozvíjení politicky nepopulárních „západních" sportů jako skateboard, surfing, jachting.[2]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Archivovaná kopie. www.kr-karlovarsky.cz [online]. [cit. 2009-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-26. 
  2. ↑ a b c Archivovaná kopie. www.top09.cz [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02. 
  3. ↑ Senátor a starosta Božího Daru se topí v dluzích, nestíhá splácet. iDNES.cz [online]. 2010-09-29 [cit. 2022-12-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ Boží Dar má Ježíškovu poštu a oblíbeného starostu-senátora. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ KEMÉNYOVÁ, Zuzana. Boží Dar: obec, kde dluhy nikomu nevadí. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2010-10-18 [cit. 2022-12-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Karlovarský kraj, Okres: Karlovy Vary, Obec: Boží Dar, Kandidátní listina: STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-01-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Usnesení ze zasedání ZM č. 1 města Boží Dar konaného dne 5.11.2014 [online]. Město Boží Dar, 2014-11-05 [cit. 2015-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-05. 
  8. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. – 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Karlovarský kraj, Okres: Karlovy Vary, Obec: Boží Dar, Kandidátní listina: STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ Usnesení ze zasedání ZM č. 1 města Boží Dar konaného dne 22. 10. 2018 [online]. Město Boží Dar, 2018 [cit. 2019-01-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ Jmenné seznamy. volby.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 
  11. ↑ Jmenné seznamy. www.volby.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ Přednostní hlasy pro kandidáty. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ Přednostní hlasy pro kandidáty. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online. 
  14. ↑ HAVELKA, Jan. Internet může petici za dostavbu R6 pomoci. Deník.cz. 2011-03-02. Dostupné online [cit. 2022-12-31]. 
  15. ↑ HLOUŠEK, Milan. O budoucnost škol se bojí nejen studenti, ale i veřejnost. Sokolovský deník. 2010-11-12. Dostupné online [cit. 2022-12-31]. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Karlovarský kraj, Kandidátní listina: STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) s podporou KOA, KDU-ČSL a TOP 09, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020, Jmenné seznamy, Kraj: Karlovarský kraj, Všechny kandidátní listiny, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané 20.9. – 21.9.2024, Jmenné seznamy a základní přehledy, Všichni platní kandidáti, Karlovarský kraj [online]. Český statistický úřad, 2024 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby 2010
  20. ↑ Osobní stránky Jan Horník.eu, Moje názory. www.janhornik.eu [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-27. 
  21. ↑ Do Senátu Horník, lídrem kandidátky do kraje Kulhánek [online]. Starostové a nezávislí, 2015-11-18 [cit. 2016-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. 
  22. ↑ KDU-ČSL postaví do senátních voleb nejméně 14 kandidátů. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2016-04-22 [cit. 2016-04-22]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
  23. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, Výsledky hlasování, Obvod: 1 – Karlovy Vary [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  24. ↑ Novým šéfem Senátu je Jaroslav Kubera, Štěch bude místopředsedou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-11-14 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ Klub Starostové a nezávislí (aktuální k 14.11.2018) [online]. Senát PČR [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ Senátoři si zvolili staronové vedení, předsedou zůstane Miloš Vystrčil. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-11-11 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ KALINOVÁ, Ivana. Senátní trapas STAN v Karlovarském kraji: Horník proti Kulhánkovi. Karlovarský deník. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-05-09. Dostupné online [cit. 2022-06-15]. ISSN 1802-1069. 
  28. ↑ Jmenné seznamy a přehledy. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. 
  29. ↑ Gazdík je staronovým šéfem STAN, dostal přes 93 procent hlasů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-03-25 [cit. 2017-03-25]. Dostupné online. 
  30. ↑ Předsedou hnutí STAN se stal Vít Rakušan. Místopředsedy Gazdík, Kovářová a Sršeň. EuroZprávy.cz [online]. INCORP, 2019-04-13 [cit. 2019-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-15. ISSN 2336-257X. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předsedové a místopředsedové Senátu Parlamentu České republiky
1. funkční období (1996–1998)
2. funkční období (1998–2000)
předsedkyně Libuše Benešová • místopředsedové: Ivan Havlíček • Přemysl Sobotka • Jaroslav Musial • Petr Pithart
3. funkční období (2000–2002)
předseda Petr Pithart • místopředsedové: Jan Ruml • Přemysl Sobotka • Zdeněk Vojíř
4. funkční období (2002–2004)
předseda Petr Pithart • místopředsedové: Ladislav Svoboda • Jan Ruml • Přemysl Sobotka • Mirek Topolánek
5. funkční období (2004–2006)
předseda Přemysl Sobotka • místopředsedové: Petr Pithart • Jiří Liška • Edvard Outrata • Petr Smutný
6. funkční období (2006–2008)
předseda Přemysl Sobotka • místopředsedové: Petr Pithart • Jiří Liška • Jiří Šneberger • Jan Rakušan
7. funkční období (2008–2010)
8. funkční období (2010–2012)
9. funkční období (2012–2014)
10. funkční období (2014–2016)
předseda Milan Štěch • místopředsedové: Ivo Bárek • Miluše Horská • Přemysl Sobotka • Zdeněk Škromach
11. funkční období (2016–2018)
předseda Milan Štěch • místopředsedové: Miluše Horská • Ivo Bárek • Jaroslav Kubera • Jiří Šesták
12. funkční období (2018–2020)
předseda Jaroslav Kubera (do 2020) • Miloš Vystrčil (od 2020) • místopředsedové: Jiří Růžička • Jiří Oberfalzer • Milan Štěch • Miluše Horská • Jan Horník
13. funkční období (2020–2022)
předseda Miloš Vystrčil • místopředsedové: Jiří Růžička • Jan Horník • Jiří Oberfalzer • Jitka Seitlová
14. funkční období (2022–2024)
15. funkční období (2024–2026)
Senátor za obvod č. 1 – Karlovy Vary
1996–2004: Vladimír Kulhánek • 2004–2022: Jan Horník • od 2022: Věra Procházková
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Horník&oldid=24349766“