Jan Hocke
| Jan Hocke | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. února 1874 nebo 1874 Český Brod  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 15. září 1940 Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Povolání | učitel a kartograf |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Hocke, (10. února 1874 Český Brod[1][2] – 15. září 1940 Praha[3]) byl český pedagog a kartograf.
Život
[editovat | editovat zdroj]Oženil se 2. 6. 1902 s Josefou Řehákovou, která též pocházela z Českého Brodu (*1882).[4] Po svatbě žil v Praze VIII. - Libni; narodil se mu syn Jan (*1903), který později vystudoval na UK práva.[5][6]
Josef Hocke a Ústřední matice školská
[editovat | editovat zdroj]Ústřední matice školská vznikla v roce 1880. Za svůj cíl si vzala podporu menšinových českých škol v těch oblastech Rakousko-Uherska, které byly jazykově smíšené, především v českém pohraničí.
Josef Hocke pracoval nejprve v libeňském odboru Ústřední matice školské, v roce 1908 se stal členem jejího ústředního výboru. Jednatelem byl v letech 1910–1912 a podruhé od roku 1921 do roku 1934. V roce 1923 byl jmenován generálním inspektorem matičního školství.[2][p 1]
Jako delegát Ústřední matice školské byl vysílán na různé slavnosti v pohraničí, kde vystupoval aktivně proti odnárodňování českých dětí v cizojazyčných (německých) oblastech.[7] Zasloužil se i o vybudování českého reálného gymnázia v Děčíně v roce 1934.[8]
Pro Ústřední matici školskou též vyhotovoval mapy a diagramy, vztahující se k její činnosti (mapa o činnosti ÚMŠ v letech 1880–1930).[2]
Pedagog
[editovat | editovat zdroj]Učitelem (a později odborným učitelem) byl Jan Hocke ustanoven v tehdejší Praze VIII (Libni) od roku 1901.[p 2][9][10] V letech 1929–1930 byl ředitelem Obecné a měšťanské školy v Praze XI. – Hrdlořezích.[11]
Kartograf
[editovat | editovat zdroj]Jan Hocke byl autorem historických map uvedených níže (Dílo). Byl vyslán na pařížskou mírovou konferenci 1919, kde československá delegace použila jeho mapy při hájení zájmů státu (celistvosti zemí Koruny české).[2][12]
Dílo (historické mapy)
[editovat | editovat zdroj]- Mapa historického vývoje Českého státu, 1:2 750 000, Díl. I, Od 9. do 14. stol. (Navrhl Jan Kapras, zpracoval Jan Hocke, vydala Unie, Praha, 1919)
- Mapa poněmčování zemí koruny České, 1:600 000 (Navrhl Jan Kapras, zpracoval Jan Hocke, vydala Unie, Praha, 1919)[13]
- Mapa Naše pohraničí, stav českých škol na prahu r. 1920 (Text Jan Dvořák, zpracoval Jan Hocke, vydal B. Kočí, Praha, 1920)[14]
- Čtyři historické mapy k dějinám národa československého, Říše Česká ve XIV. století (Státní nakladatelství, Praha, 1923)
- Čtyři historické mapy k dějinám národa československého, 1 : 4 400 000, Říše Česká za posledních Přemyslovců (Státní nakladatelství, Praha, 1923
- Čtyři historické mapy k dějinám národa československého, 1 : 3 200 000, Říše Česká v X. a XI. století (Státní nakladatelství, Praha, 1923)
- Čtyři historické mapy k dějinám národa československého, : 1 : 4 400 000, Říše Velkomoravská/Říše Samova (Státní nakladatelství, Praha, 1923)
- Vývoj státu Československého, Pro školy obecné, občanské, střední i obchodní, 1:1 000 000 (Státní nakladatelství, Praha, 1923)
- Čtyři historické mapy k dějinám národa československého (Státní nakladatelství, Praha, 1931 a 1938)
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]K životnímu jubileu šedesáti let (1934) věnoval tisk osobnosti Jana Hockeho pozornost.[2] Stejně tak zaznamenal jeho úmrtí v roce 1940. Dnes je jeho dílo v zásadě zapomenuto a nepřipomíná ho ani rodný Český Brod nebo Libeň, kde působil.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Budoucí manželka Jana Hockeho Josefa Řeháková (též pocházela z Českého Brodu) nepochybně sdílela jeho vlastenecké názory. V listopadu 1901 byla, tehdy osmnáctiletá, obžalována spolu se sestrou a dalšími vrstevnicemi z neuposlechnutí příkazu k rozchodu. Zúčastnila se totiž demonstrace na podporu českobrodských záložních vojáků, kteří odmítli se hlásit německy "hier" a hlásili se česky "zde".[15][16]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti v Českém Brodě
- ↑ a b c d e Národní politika, 10.2.1934, s.5, Šedesát let Jana Hocke
- ↑ Národní politika, 17.9.1940, s.4, Úmrtí
- ↑ Národní listy, 6.6.1902, s.2, oznámení o sňatku
- ↑ Policejní přihláška, Praha, Jan Hocke s rodinou
- ↑ Národní politika, 30.9.1928, s.10, Zprávy osobní a rodinné
- ↑ NAJBERT, Jaroslav. Češi a Němci na Poličsku ve 20. století. Praha, 2012. Rigorozní práce. UK, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Jan Rychlík. s. 37, 53, 55. Dostupné online.
- ↑ Gymnázium Děčín: České školství v Děčíně a v Podmoklech[nedostupný zdroj]
- ↑ Národní listy, 11.6.1901, s.5, Věstník učitelský
- ↑ viz např. Národní politika, 7.4.1910, s.4
- ↑ Inventáře Archivu hlavního města Prahy, Obecná a měšťanská škola Praha XI.-Hrdlořezy, Pod Táborem 300
- ↑ In: Eva SEMOTANOVÁ - Ondřej FELCMAN: Kladsko, proměny středoevropského regionu,kap. I.4: Československo, Kladsko (République Tchécoslovaque. Service cartographique de l’Armée Tchécoslovaque). www.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07.
- ↑ Mapa poněmčování Zemí českých online
- ↑ Mapa Naše pohraničí online
- ↑ Národní politika, 3.5.1900, s.4, ''Ze soudní síně
- ↑ Národní politika, 3.5.1900, s.5, ''Ze soudní síně
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Hocke
- NOVOTNÁ, Eva. Volná díla českých kartografů zemřelých v období 1933–1943. Geodetický a kartografický obzor. 2014, roč. 60/102, čís. 3, s. 51–59. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- NAJBERT, Jaroslav. Češi a Němci na Poličsku ve 20. století. Praha, 2012. Rigorozní práce. UK, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Jan Rychlík. s. 37, 53, 55. Dostupné online.
