Jan František Hruška
Jan František Hruška | |
---|---|
Jan František Hruška kol.r.1899 | |
Narození | 6. června 1865 nebo 6. března 1865 Pec pod Čerchovem Rakouské císařství |
Úmrtí | 17. října 1937 (ve věku 72 let) Plzeň Československo |
Povolání | spisovatel, etnograf, učitel, publicista, středoškolský učitel, jazykovědec a sběratel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan František Hruška (6. června 1865, Pec pod Čerchovem[1][2] – 17. října 1937, Plzeň[3]) byl český národopisec, spisovatel a středoškolský profesor. Stejně jako jeho vzdálený příbuzný Jindřich Šimon Baar, s nímž se znal z domažlického gymnázia, se zajímal především o rodné Chodsko.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině Melchiora Hrušky, pracovníka na pile (Brettschneider) a matky Anny, rozené Teydlové,[1] oba rodiče pocházeli z rodů s písmáckou tradicí. Po obecné škole v Trhanově vystudoval v letech 1878–1886 gymnázium v Domažlicích; poté studoval soukromě bohosloví a od roku 1888 slovanskou a klasickou filologii na filozofické fakultě v Praze. Po studiích pracoval jako středoškolský profesor češtiny a latiny v různých českých městech. Každoročně navštěvoval rodné Chodsko a za honorář ze své knihy Chléb náš vezdejší, doplněný veřejnými sbírkami, nechal v rodné Peci pod Čerchovem vybudovat roku 1909 kapli sv. Prokopa.[4] Poté, co získal v roce 1899 definitivní profesorské místo na gymnáziu v Plzni, žil zde až do smrti.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jan František Hruška se věnoval především chodské dialektologii. Vrcholem jeho díla je Dialektický slovník chodský. Vydal i řadu beletristických publikací, zejména pohádek a příběhů z Chodska.
Jako hluboce věřící člověk nebyl v období komunistického režimu příliš připomínán. V tomto období vyšla pouze převyprávěná kniha jeho pohádek Pták štěstí v nakladatelství Albatros (1976).[6]
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Jan František Hruška doprovázel v roce 1882 po Chodsku Aloise Jiráska, a spolupracoval s ním při studiu archivu v Domažlicích, kde Jirásek sbíral podklady pro román Psohlavci.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Redakce. Před 150 lety se narodil J. F. Hruška. Domažlický deník. 2015-06-06. Dostupné online [cit. 2017-06-17].
- ↑ Denní kronika. Lidové noviny. 19. 10. 1937, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Kostely a kaple v západních Čechách
- ↑ a b FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-J. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Jan František Hruška, s. 344–345.
- ↑ Databáze NK ČR: Pták štěstí
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan František Hruška na Wikimedia Commons
- Jan František Hruška v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Jan František Hruška
- Jan František Hruška (1865 – 1937)[nedostupný zdroj]
- K roku 75. výročí úmrtí Jana Františka Hrušky
- HRUŠKA, Jan František, 1865–1937: Chodská čítanka. Vyškov : F. Obzina, 1927 – 310 s. Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online