Přeskočit na obsah

Jan Fürbach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
plk. Jan Fürbach
Narození18. června 1917
Čekanice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. října 1998
Národnostčeská
Alma materVojenská akademie v Hranicích
Povolánípalubní střelec
ZaměstnavatelRoyal Air Force
Znám(á) jakoos. č. RAF 82599
ChoťElizabeth Barbara Adah Buhler
Dětidcera Eliška
Chybí svobodný obrázek.

Jan Fürbach (18. června 1917 Čekanice29. září 1989) byl český palubní střelec 311. československé bombardovací perutě a politický vězeň komunistického režimu.

Před druhou světovou válkou

[editovat | editovat zdroj]

Jan Fürbach se narodil 18. června 1917 v Čekanicích u Tábora. V roce 1936 odmaturoval na reálném gymnáziu v Táboře. V témže roce nastoupil prezenční vojenskou službu, během které absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze, a po přechodu k letectvu i školu pro důstojníky letectva v záloze. Mezi lety 1937 a 1938 vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích, v roce 1939 aplikační kurz pro pozorovatele v Prostějově. Sloužil u Leteckého pluku 1, dosáhl hodnosti poručíka.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci opustil Jan Fürbach 18. června 1939 ilegálně Protektorát Čechy a Morava a odešel do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie. Po pádu Francie v červnu 1940 se evakuoval do Spojeného království. Zde se stal příslušníkem Royal Air Force a mezi říjnem 1940 a listopadem 1941 odlétal u 311. československé bombardovací perutě jako palubní střelec 34 operačních letů.[1] Oženil se s Elizabeth Barbarou Adah Buhler, manželům se narodila dcera Eliška. Dosáhl hodnosti kapitána

Po druhé světové válce

[editovat | editovat zdroj]

Po skončení druhé světové války a návratu do Československa v červenci 1945 pokračoval Jan Fürbach v armádní službě, ještě v roce 1945 byl povýšen do hodnosti štábního kapitána a v roce 1946 do hodnosti majora. Po komunistickém převratu byl perzekvován a vězněn v uranových dolech v Příbrami. Podmínečně byl propuštěn po zranění pánve. Po návratu z vězení žil u rodičů v Úžíně. Připravoval publikaci o výzbroji RAF, rukopis mu byl ale zabaven a následně vyšel pod jménem jiného autora. V šedesátých letech opět odešel do Spojeného království. Po roce 1989 byl rehabilitován a v roce 1991 povýšen do hodnosti plukovníka. Zemřel 22. října 1998.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]