Jan Antoš (skladatel)
| Jan Antoš | |
|---|---|
| Narození | 1735 |
| Úmrtí | 1806 (ve věku 70–71 let) |
| Povolání | hudební skladatel, spisovatel, učitel a dramatik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Antoš, též Jan Antosch (asi 1735 - po 1806) byl český hudební skladatel a spisovatel barokní éry, který se proslavil především svou zpěvohrou, jež vylíčila rolnické povstání z roku 1775.
Život
[editovat | editovat zdroj]Místo jeho narození je neznámé, ví se jen, že od roku 1760 působil jako učitel v Nemyčevsi u Jičína. V roce 1790 začal učit v nedalekém Kopidlně. Působil zde do roku 1806. Pak se jeho stopa ztrácí, patrně ale toho roku nezemřel a dožil na neznámém místě, nejspíše u některého ze svých dětí. Jan Antoš vedený v kopidlnské matrice zemřelý k roku 1816 je pravděpodobně jeho syn.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Své nejslavnější dílo zkomponoval v letech 1775–1777. Plný titul zpěvohry zněl Opera de Rebellione Boëmica Rusticorum; Operetta o Sedlskej Swobodě aneb Rebelirowani; Opera o sedlské rebelij; Sedlské pozdvižení roku 1775. Předpokládá se, že Antoš byl autorem hudby i libreta. Opera má podobnou strukturu jako komická intermezza italských barokních oper. Původ většiny známých opisů naznačuje, že Antoš skladbu vytvářel pro inscenování v kruhu kantorů z okolních škol. Podle všeho se ale velmi rozšířila po celých Čechách. Dočkala se i nové verze zvané Selská rebelie aneb Nesmysltedlné pozdvižení. Její autor je neznámý, hra v této úpravě získala velkolepější výpravu a více postav. Usuzuje se, že tato nová, velkorysejší, verze vznikla na počátku 19. století pro potřeby ochotníků v okolí Ústí nad Orlicí, kde byla tradičně uváděna při oslavách svátku sv. Cecílie. Možná Antošova hra sloužila jako předloha i jiným zpracováním (např. nedochovaná hra se zpěvy Matěje Stuny Sedlské zbouření, kterou uvádělo vlastenecké divadlo Bouda v roce 1786).
Zpěvohra není ovšem jediným Antošovým dílkem, ví se, že komponoval vokální chrámové skladby. Nejvýznamnější je Loučení Pána Ježíše se svou nejmilejší matkou Marií Pannou pro soprán a bas s doprovodem houslí a varhan.[1] Antoš byl také autorem řady pastorel, ofertorií, rorátů a árií.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Antoš, Jan – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2020-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Antoš, Jan. Biografický slovník českých zemí [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2024-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-15.
