Přeskočit na obsah

Jan Černý (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Jan Černý
3. a 6. předseda vlády Československa
Ve funkci:
15. září 1920 – 26. září 1921
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
PředchůdceVlastimil Tusar
NástupceEdvard Beneš
Ve funkci:
18. března 1926 – 12. října 1926
PrezidentTomáš Garrigue Masaryk
PředchůdceAntonín Švehla
NástupceAntonín Švehla
Ministr vnitra ČSR
Ve funkci:
22. září – 1. prosince 1938
Předseda vládyJan Syrový
PředchůdceJosef Černý
NástupceOtakar Fischer
Ve funkci:
29. října 1932 – 14. února 1934
Předseda vládyJan Malypetr
PředchůdceJuraj Slávik
NástupceJosef Černý
Ve funkci:
18. března 1926 – 7. prosince 1929
Předseda vládyJan Černý
Antonín Švehla
František Udržal
PředchůdceFrantišek Nosek
NástupceJuraj Slávik
Ve funkci:
15. září 1920 – 7. října 1922
Předseda vládyJan Černý
Edvard Beneš
PředchůdceAntonín Švehla
NástupceJan Malypetr

Narození4. března 1874
Uherský Ostroh
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. dubna 1959 (ve věku 85 let)
Uherský Ostroh
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov v Mařaticích
NárodnostČeši
DětiZdenek Černý
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik a správní úředník
OceněníČestné občanství města Třebíče (1934)
Čestné občanství Moravských Budějovic (1934)
CommonsJan Černý (prime minister)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Josef Černý (4. března 1874 Uherský Ostroh[1]10. dubna 1959 Uherský Ostroh) byl československý politik a úředník. Zastával dvakrát funkci předsedy československé vlády (19201921 a 1926) a po čtyři období (mezi lety 1920 a 1938) působil jako ministr vnitra.[2] Prakticky po celou dobu trvání první a druhé republiky (v letech 1920–1939) byl také zemským prezidentem země Moravskoslezské (před rokem 1928 země Moravské).

Ministerský předseda Jan Černý

Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1899 nastoupil jako zaměstnanec hodonínského okresního hejtmanství. Od roku 1908 působil jako úředník na c. k. ministerstvu veřejných věcí ve Vídni.

V roce 1912 se stal přednostou presidia c. k. moravského místodržitelství v Brně, kterým zůstal až do roku 1918, kdy byl k 31. říjnu dle dohody s Moravským národním výborem v Brně jmenován správcem místodržitelství na místo dosavadního c. k. moravského místodržitele barona Karla Heinolda, který nastoupil po 30. říjnu 1918 dovolenou. O převzetí správy místodržitelství informoval 31. října 1918 c. k. ministra vnitra Edmunda von Gayera. Na žádost barona Heinolda byl ještě narychlo povýšen císařem Karlem I. na c. k. dvorního radu – tento titul použil, pochopitelně již bez c. k., naposledy na nařízení správce místodržitelství z 10. listopadu 1918. Tak se tedy při vzniku republiky podílel na přebírání úřadu pod její správu.

V letech 19201928 působil jako prezident politické zemské správy na Moravě, poté až do roku 1939 působil ve funkci zemského prezidenta Země Moravskoslezské. Během svého působení ve vládních funkcích byl na těchto postech zastupován.

Dne 15. září 1920 se stal ministerským předsedou a ministrem vnitra úřednické vlády (první vláda Jana Černého).[3] Na postu ministra vnitra zůstal i po sestavení nové vlády, kterou vedl Eduard Beneš. V následující 1. Švehlově vládě již ve funkci nepůsobil a vrátil se ke své úřednické práci na Moravě.

Hrob Jana Černého na hřbitově v Mařaticích

Dne 18. března 1926 se stal již podruhé ministerským předsedou a ministrem vnitra v další úřednické vládě (druhá vláda Jana Černého), ve funkci premiéra působil do 12. října, ministrem vnitra však zůstal až do roku 1929. Na vnitru působil i ve vládách agrárníků Františka Udržala a Jana Malypetra a v roce 1938 i v obou vládách generála Jana Syrového.

Dne 4. dubna 1934 byl jmenován čestným občanem města Kroměříž.

V březnu 1939, kdy došlo k německé okupaci a vytvoření protektorátu, byl na vlastní žádost penzionován a svůj život dožil v ústraní v Uherském Ostrohu, kde v roce 1959 zemřel. Pochován je v prostém hrobě s nápisem „Jan Černý, zemský prezident“ na městském hřbitově v Uherském Hradišti.

Ještě v době monarchie obdržel několik vysokých státních vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. Byl rytířem Řádu Františka Josefa, držitelem Válečného kříže Za občanské zásluy a Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž, dále komandérem španělského Řádu Isabely Katolické.[4]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Kolektiv: Československé dějiny v datech, Nakladatelství Svoboda Praha, 1987; s. 599–605
  3. PRECLÍK, Vratislav: Prezident Masaryk a vláda Jana Černého, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2020, roč. XXVIII., čís. 131. ISSN 1210-1648, str. 10–16
  4. VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky Praha, 2011; s. 68–69 (heslo Jan Černý) ISBN 978-80-7286-183-5

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 93–94. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 203. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 33. 
  • PERNES, Jiří. Moravští zemští prezidenti. Brno: Moravské zemské muzeum, 2016. 89 s. ISBN 978-80-7028-471-1. S. 29–34. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]