Přeskočit na obsah

Jalovec tuhý pobřežní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxJalovec tuhý pobřežní
alternativní popis obrázku chybí
Jalovec tuhý pobřežní, kultivar 'Blue Pacific'
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďcypřišovité (Cupressaceae)
Rodjalovec (Juniperus)
Druhjalovec tuhý (Juniperus rigida)
Trinomické jméno
Juniperus rigida conferta
(Parl.) Kitam., 1974
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jalovec tuhý pobřežní (Juniperus rigida subsp. conferta) je poddruh jalovce tuhého, rozšířený v Japonsku a východním Rusku. Vyznačuje se šídlovitými jehlicemi podobnými jehlicím jalovce obecného a nízkým, poléhavým růstem. Je pěstován jako okrasná pokryvná dřevina.

Jalovec tuhý pobřežní je dvoudomý, nízký, poléhavý keř s plazivými kmínky, tvořící husté porosty. Větévky jsou rezavě hnědé, hustě pokryté jehlicemi. Jehlice jsou tuhé, pichlavé, více či méně prohnuté, 10 až 17 mm dlouhé a 1 až 2 mm široké, uspořádané v přeslenech po třech. Na bázi jsou kloubovitě připojené k větévce podobně jako u jalovce obecného a nesbíhají po ní. V průřezu jsou téměř trojúhelníkovité. Na vrchní straně jehlice je hluboký žlábek a jeden podélný bílý pruh průduchů ve střední části. Na spodní straně jsou jehlice matně zelené, kýlnaté a rýhované. Šupinovité jehlice chybějí. Šištice jsou jednotlivé a vyrůstají v úžlabích na loňských větévkách. Samčí šištice jsou žlutozelené, kulovitě vejcovité, asi 3 mm dlouhé a 2,5 mm široké. Samičí šištice jsou krátce stopkaté a hustě obklopené drobnými šupinami, kulovité, zprvu zelené, později v průběhu dozrávání až purpurově černé. Zralé mají 10 až 12 mm v průměru a obsahují 3 semena. Semena jsou elipsoidní, na koncích poněkud špičatá, 5 až 7 mm dlouhá. Opylení probíhá v červenci, galbuly dozrávají na podzim následujícího roku.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Tento jalovec je přirozeně rozšířen v Japonsku, Ruském Sachalinu a pravděpodobně i na Kurilských ostrovech. Roste na písčitých podkladech v blízkosti pobřeží. V Japonsku se vyskytuje na tichomořském pobřeží ostrovů Honšú a Hokkaidó.[1]

Taxon byl popsán jako samostatný druh Juniperus conferta. V současné taxonomii je uváděn nejčastěji jako poddruh[1][3] nebo řidčeji jako varieta[4] druhu Juniperus rigida.

Přehled kultivarů

[editovat | editovat zdroj]
  • 'Blue Pacific'
  • 'Boulevard'
  • 'Emerald Green'
  • 'Emerald Sea'
  • 'Iron Age'
  • 'Irozam'
  • 'Schlager'
  • 'Silver Mist'
  • 'Sunsplash'
  • 'Variegata'[5][6]

Druh je pěstován jako okrasná pokryvná dřevina, nejčastěji pod názvem Juniperus conferta. Patří mezi méně známé jalovce a v klasické české dendrologické literatuře (Koblížek, Hieke) většinou není uváděn. V českých botanických zahradách jsou pěstovány 2 kultivary: 'Schlager' a 'Blue Pacific'.[7]

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Tento jalovec prospívá na plném slunci v propustné vlhké nebo i sušší půdě. Snáší zásadité i kyselé půdy. Je rovněž odolný vůči zasolení. Nejnižší zóna odolnosti je uváděna 6a (do – 23 °C).[6]

  1. a b c EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Juniperus rigida subsp. conferta [online]. 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  2. OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington: Smithsonian Institution, 1965. (anglicky) 
  3. FU, Liguo et al. Flora of China: Juniperus rigida [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  6. a b Woody Plants Database: Juniperus conferta [online]. 2015 [cit. 2015-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. (anglicky) 
  7. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]