Jakub Ludvík Sobieski
| Jakub Ludvík Sobieski | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. listopadu 1667 Paříž |
| Úmrtí | 19. prosince 1737 (ve věku 70 let) Žovkva |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | kostel sv. Vavřince |
| Povolání | politik |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
| Nábož. vyznání | katolicismus |
| Choť | Hedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská (1691–1722)[1][2] |
| Děti | Marie Karolína Sobieská Marie Klementina Sobieská[1] Marie Kazimíra Sobieská |
| Rodiče | Jan III. Sobieski a Marie Kazimíra d’Arquien |
| Rod | Sobieští |
| Příbuzní | Tereza Kunhuta Sobieská, Maria Teresa Sobieská, Konstanty Władysław Sobieski, Aleksander Benedykt Sobieski, Teresa Teofila Sobieská, Adelajda Ludwika Sobieská a Jan Sobieski (sourozenci) Marie Luisa z La Tour d'Auvergne a Godefroi Charles Henri de La Tour d Bouillon (vnoučata) |
| Funkce | říšský kníže pucký starosta javorovský starosta |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakub Ludvík Sobieski, plným jménem polsky Jakub Ludwik Henryk Sobieski (2. listopadu 1667, Paříž, Francie – 19. prosince 1737, Žovkva) byl polský princ a kníže olavský, pretendent polského trůnu. Pocházel z polského rodu Sobieských.
Byl synem polského krále Jana III. a Marie Kazimíry d’Arquien. Jeho manželka Hedvika Alžběta Amálie Falcko-Neuburská byla sestrou třetí manželky císaře Leopolda I., Eleonory. V roce 1691 dostal zástavou za půjčku císaři výnosy z Olavska, které držel až do své smrti roku 1737.[3] Přestože zde nedržel vládu, nechal se titulovat jako kníže olavský.[4]
Po smrti otce roku 1696 usiloval o polský trůn, místo něj byl však zvolen saský kurfiřt August II. Jakub Ludvík se však nevzdával a i nadále zůstal pretendentem polského trůnu. V tomto snažení ho podporoval švédský král Karel XII., který byl s augustovským Polskem ve válce. Proto byl dne 27. února 1704 na cestě z Oławy do Polska u Vratislavi unesen spolu se svým bratrem Konstantinem saským oddílem. Poté byl až do roku 1706 držen v zajetí v saské pevnosti Königstein.[5]
S manželkou Hedvikou Alžbětou Amálií Falcko-Neuburskou (1673–1722) měl pět dcer.[6][7] Z nich se do historie zapsala Marie Klementýna, manželka jakobitského pretendenta anglického trůnu Jakuba Františka Stuarta.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Kindred Britain.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ WECZERKA, Hugo. Handbuch der historischen Stätten - Schlesien. 2. vyd. Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, 2003. ISBN 3-520-31602-1. S. 376. (německy)
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 179. Dále jen Dějiny Slezska v datech.
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 181.
- ↑ KAPS, Wolfgang. Hedwig Elisabeth (Amalie) von Pfalz-Neuburg (1673 – 1722) [online]. Neuburg an der Donau: http://www.pfalzneuburg.de (Wolfgang Kaps), 2011-01 [cit. 2013-01-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ FUCHS, Peter. Philipp Wilhelm. In: Neue Deutsche Biographie, Band 20. Berlin: Duncker & Humblot, 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. S. 384. (německy) Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub Ludvík Sobieski na Wikimedia Commons
