Jakov Sverdlov
| Jakov Michajlovič Sverdlov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. června 1885 nebo 22. květnajul. / 3. června 1885greg. Nižnij Novgorod |
| Úmrtí | 16. března 1919 (ve věku 33 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | španělská chřipka a chřipka |
| Místo pohřbení | Hřbitov u Kremelské zdi |
| Alma mater | gymnázium Nizhny Novgorod Gymnasium |
| Povolání | politik a revolucionář |
| Politické strany | Komunistická strana Sovětského svazu Ruská sociálnědemokratická dělnická strana (bolševická) |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Choť | Klavdija Timofejevna Sverdlova |
| Děti | Andrei Sverdlov |
| Příbuzní | Zinovij Peškov a Veniamin Michajlovič Sverdlov (sourozenci) Ida Averbakh Leopol‘d Leonidovič Averbach |
| Funkce | předseda (Celoruský ústřední výkonný výbor; 1917–1919) člen Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (1917–1919) člen Všeruského ústavodárného shromáždění |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakov Michajlovič Sverdlov (rusky Яков Михайлович Свердлов; 3. června 1885 Nižnij Novgorod – 16. března 1919 Orel) byl bolševický stranický předák a vůdce RSFSR. Jeho bratr byl francouzský generál Zinovij Peškov.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se židovským rodičům, jeho otec pracoval jako rytec. V roce 1902 se připojil k Ruské sociálně demokratické dělnické straně, a roku 1903 do její bolševické frakce, vedené Leninem.
Zapojil se do revoluce z roku 1905. Roku 1906 byl zatčen, většinu času až do roku 1917 pobýval buďto ve vězení nebo v exilu.
Na začátku první světové války byl ve vyhnanství v Turuchansku na Sibiři, kde se setkal se Stalinem.
Revoluce 1917
[editovat | editovat zdroj]
Po únorové revoluci roku 1917 se vrátil do Petrohradu a byl znovu zvolen do ústředního výboru. Sehrál důležitou roli v plánování říjnové revoluce.
Později bylo zjištěno, že organizoval exekuci cara Mikuláše II. a jeho rodiny, která se odehrála 17. července 1918, a že tedy byl za tento zločin plně odpovědný. Vyhlásil Rudý teror, kampaň poprav a věznění, přičemž všechny oběti teroru jsou mu právem přičítány.
Někdy je označován jako první vůdce Sovětského svazu. Toto označení je však chybné, poněvadž Sovětský svaz vznikl v roce 1922, tři roky po jeho smrti. Každopádně byl po říjnové revoluci zvolen vůdcem ruské SFSR.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]
Podle oficiální verze zemřel na španělskou chřipku v Orlu během epidemie. Byl pohřben v Kremelské zdi, kde byli později pohřbeni i ostatní bolševici.
Podle jiné verze zemřel na tuberkulózu. Podle další verze navštívil Morozovovu továrnu v Orlu, kde byl těžce zbit místními dělníky, kvůli svému židovskému původu. Nicméně tato skutečnost měla být prý ututlána, aby nedošlo k poškození obrazu revoluce a jitření již tak silných protižidovských nálad.
V letech 1924 až 1991 nesl Jekatěrinburg na jeho počest jméno „Sverdlovsk“. Ukrajinský Dovžansk po něm byl pojmenován v letech 1938 až 2016.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yakov Sverdlov na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakov Michajlovič Sverdlov na Wikimedia Commons
