Přeskočit na obsah

Jakobitská linie následnictví anglického a skotského trůnu v roce 1714

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jakobitská linie následnictví anglického a skotského trůnu po smrti Anny, královny Velké Británie, dne 1. srpna 1714. Odráží zákony platné v Anglii a Skotsku těsně před vydáním zákona o nástupnictví roku 1701, který prohlásil katolíky za nezpůsobilé pro nástup na trůn.[1]

Královna Anna, poslední panovnice rodu Stuartovců

Královna Anna Britská byla poslední panovnicí z dynastie Stuartovců. Všechny Anniny děti zemřely před dosažením 12 let věku, což způsobilo následnickou krizi, která nakonec vedla parlament k vydání zákona o jmenování Annina nástupce.

Zákon o nástupnictví, vypracovaný v roce 1701, vyřešil nástupnictví Žofie Falcké, kurfiřtky hannoverské, a jejích dědiců, přičemž zamezil nástupnictví všem katolíkům nebo manželům katolíků. Jednalo se o záměrný pokus odstranit Annina nejbližšího pokrevního příbuzného, exilového katolíka Jakuba Stuarta (který byl později znám jako „starý pretendent“), jejího nevlastního bratra, z linie následnictví. Zákon změnil běh britské historie a měl mnoho politických důsledků, které vedly především k jakobitské vzpouře.

V době Anniny smrti v srpnu 1714 žilo 66 potomků dynastie Stuartovců, ale prvních 54, kteří byli katolíky, bylo zákonem o nástupnictví z linie následnictví vyloučeno. Nástupnictví na britský trůn tak připadlo kurfiřtovi Jiřímu Ludvíkovi Hannoverskému, nejstaršímu synovi kurfiřtky Žofie (která zemřela o několik měsíců dřív).

Tento článek uvádí 66 potenciálních nástupců.

Linie následnictví

[editovat | editovat zdroj]

Způsobilí protestanti podle zákona o nástupnictví jsou vyznačeni kurzívou.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacobite line of succession to the English and Scottish thrones in 1714 na anglické Wikipedii.

  1. ADDINGTON, A. C. The Royal House of Stuart. Londýn: Charles Skilton, 1966–1976. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]