Přeskočit na obsah

Jacob Aue Sobol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jacob Aue Sobol
Jacob Aue Sobol (13. října 2013)
Jacob Aue Sobol (13. října 2013)
Narození28. září 1976 (48 let)
Kodaň
Alma materFatamorgana
Povolánífotograf
Webová stránkawww.jacobauesobol.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacob Aue Sobol (* 1976 Kodaň, Dánsko) je dánský fotograf. Působil po celém světě, včetně Východního Grónska, Guatemaly, Tokia, Bangkoku a Kodaně. Vystudoval na fotografické škole Fatamorgana, dánské škole výtvarné fotografie. Jeho první kniha Sabine představuje živý obraz jeho grónské přítelkyně a vzdálené vesnice, kde žije.[1] Za svou sérii o rodině Gomeze Brita z departementu QuichéGuatemale vyhrál v roce 2005 ocenění World Press Photo v kategorii Příběhy každodenního života (Daily Life Stories).[2] V komentáři ke knize Já, Tokio (I, Tokyo) Miranda Gavin oceňuje jak „z jeho práce vyzařuje citlivost jeho přístupu a staví se do řady nové generace fotografů v jejichž obrazech prosakuje erotika a nebezpečí, aniž by se jednalo o ošklivosti nebo klišé“.[3]

Od roku 2007 je Sobol nominován na člena společnosti Magnum Photos. Jeho díla jsou často vystavována, například ve významné galerii Yossi Milo Gallery v New Yorku nebo v londýnské fotografické galerii Diemar / Noble.[4]

Nikdy mě nelákalo pozorovat někoho z druhé strany ulice nebo být „neviditelným“ fotografem. Doufám, že to je důvod, proč se lidé, kteří si prohlížejí mé fotografie, nikdy necítí jako voyeři - snad cítí, že jsou jejich součástí. Pro mě to znamená, že se fotografie proměňuje ze zobrazování v bytí, že tedy nevypráví příběh o „nich“, ale o „nás“.[5]
— Jacob Aue Sobol, 2013

Mládí a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1976 v Kodani. Od roku 1994 do roku 1995 žil v Kanadě. Po návratu zpět do Evropy nejdříve studoval na European Film College a od roku 1998 na fotografické škole Fatamorgana při Dánské škole umělecké fotografie.

Na podzim roku 1999 odjel na východ Grónska, fotografovat do vesnice Tiniteqilaaq. Návštěva měla trvat jen několik týdnů, ale po setkání s místní dívkou, Sabinou, se do vesnice vrátil následující rok a zůstal tam příští dva roky a žil život rybáře a lovce.[6]

V roce 2004 Sobol vydal fotografickou publikaci Sabine, která na snímcích a ve vyprávění líčí Sabinu a popisuje autorovo setkání s grónskou kulturou. Snímky v knize vyjadřují fotografické idiomy jeho vývoje na Fatamorganě.

V létě roku 2005 Sobol odešel s filmovým štábem do Guatemaly, kde měli za cíl vytvořit dokument o mladé Majské dívce, která absolvovala první výlet k moři. V následujícím roce se opět vrátil do hor Guatemaly, tentokrát sám. Zůstal na měsíc s domorodou rodinou a dokumentovat jejich každodenní život.

V roce 2006 odjel do Tokia, kde žil, pracoval a prozkoumával město po dalších 18 měsíců. Fotografie z tohoto projektu byly prezentovány v cyklu I, Tokyo. V komentáři na knihu Miranda Gavin oceňuje, jak „z jeho práce vyzařuje citlivost jeho přístupu a staví se do řady nové generace fotografů v jejichž obrazech prosakuje erotika a nebezpečí, aniž by se jednalo o ošklivosti nebo klišé“.[7]

Poslední vývoj

[editovat | editovat zdroj]
Pokaždé, když začínám nový projekt, začínám fotografovat barevně, protože se nechci opakovat. Později si uvědomím, že se v tomto ohledu nesmím rozhodovat racionálně. Nemohu-li se citově propojit se svými fotografiemi, pokud se nedostaví to správné mrazení v zádech, pak pro mě nic neznamenají. Proto se vždy vracím k černobílé fotografii, teprve pak znovu nacházím svůj vnitřní hlas. Práce s černou a bílou pro mě byla vždy přímou cestou k uchopení existenciálních otázek. V černobílé cítím, že mé fotografie nejsou vázány na konkrétní místo nebo čas, vytvářejí si svůj vlastní vesmír.[5]
— Jacob Aue Sobol, 2013

Jacob Aue Sobol byl v roce 2007 nominován na člena spolku Magnum Photos. V roce 2008 Sobol pracoval v Bangkoku, kde fotografoval děti bojující o přežití ve slumech Sukhumvit, přestože země ekonomicky stále více prosperuje.[8] V roce 2009 se vrátil zpátky do Kodaně.[4]

  • 2005 Deutsche Börse Photography Prize nominace za cyklus Sabine
  • 2006 World Press Photo Award v kategorii Daily Life Stories, za Guatemalskou sérii
  • 2007 Fogtdal Photographers Award
  • 2008 Nominace, Paul Huf Award
  • 2008 Leica European Publishers Award za I, Tokyo[9]
  • 2009 UNICEF Germany Photo of the Year Awards: Honorable Mention[10]
  • 2010 Sabine & I, Tokyo, Yossi Milo Gallery, New York
  • 2009 I, Tokyo, Rencontre D’Arles, Arles, Francie
  • 2008 I, Tokyo, Brandts Museum of Photographic Art, Odense, Dánsko
  • 2007 Sabine, Silo Gallery, Porto, Portugalsko
  • 2007 Sabine, Month of Photography, Krakov, Polsko
  • 2007 Sabine, Gallery Sztuki, Konin, Polsko
  • 2006 Sabine, Yours Gallery, Varšava, Polsko
  • 2006 Sabine, Open Eye Gallery, Liverpool, Spojené království
  • 2004 Sabine, Superdanish, Festival of Danish Art, Toronto, Kanada
  • 2004 Sabine, Frederiks Bastion, Copenhagen, Dánsko
  • 2003 Tiniteqilaaq – The strait that runs dry at low tide, Odense Phototriennale, Dánsko
  • ...
  • 2013 Příjezdy a odjezdy / Moskva – Ulánbátar – Peking, 21. 6. – 8. 9. 2013, Leica Gallery Prague, Praha
  1. Jacob Aue Sobol, "Sabine" [online]. Politikens Forlag [cit. 2010-01-31]. Různé recenze v dánštině.. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-19. (dánsky) 
  2. 2005, "Jacob Aue Sobol, 1st prize, Daily Life stories" [online]. World Press Photo [cit. 2010-02-03]. Dostupné online. 
  3. Jacob Aue Sobol: I, Tokyo [online]. HotShoe Newsletter [cit. 2010-01-31]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. a b About Jacob [online]. Jacob Aue Sobol [cit. 2010-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-18. 
  5. a b Archivovaná kopie. www.lgp.cz [online]. [cit. 2013-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-06. 
  6. Vild, Smuk og Sørgelig [online]. Weekendavisen [cit. 2010-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-19. 
  7. Jacob Aue Sobol: I, Tokyo From HotShoe Newsletter[nedostupný zdroj]. Datum přístupu: 31. ledna 2010. poznámka: Dead link |date=October 2010 | bot=H3llBot
  8. UNICEF-Foto des Jahres. From the German Red Cross Archivováno 23. 7. 2012 na Wayback Machine.. (německy) Datum přístupu: 3. února 2010.
  9. european publishers award for photography 2008 [online]. european publishers award for photography [cit. 2010-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-18.  poznámka: Dead link|date=October 2010|bot=H3llBot
  10. UNICEF Foto des Jahres Datum přístupu: 09.10.2024

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Sabine. Politikens Forlag. 2004
  • I, Tokyo. Published by Actes Sud (France), Apeiron (Greece), Dewi Lewis Publishing (Great Britain), Edition Braus (Germany), Lunwerg Editores (Spain), Peliti Associati (Italy) and Mets & Schilt (The Netherlands)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]