Ja'akov Meridor
| Ja'akov Meridor יעקב מרידור | |
|---|---|
 Hrob Ja'akova a Cipory Meridorových | |
| 1. ministr ekonomiky a vnitroministerské spolupráce Izraele | |
| Ve funkci: 5. srpna 1981 – 13. září 1984 | |
| Nástupce | Gad Ja'akobi |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Likud (dříve Gachal, Cherut) |
| Narození | 29. září 1913 Lipno, Ruské impérium (dnes Polsko) |
| Úmrtí | 30. června 1995 (81 let) Izrael |
| Místo pohřbení | hřbitov Nachalat Jicchak |
| Kneset | 1., 2., 3., 4., 5., 6., 10. |
| Choť | Cipora Meridor |
| Alma mater | Varšavská univerzita |
| Profese | politik a byznysmen |
| Commons | Ya'akov Meridor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ja'akov Meridor (hebrejsky: יעקב מרידור, rodným jménem Ja'akov Viniarsky; 29. září 1913 – 30. června 1995) byl revizionisticko-sionistický aktivista, velitel Irgunu v letech 1941 až 1943 a dlouholetý izraelský politik. Přes třicet let byl poslancem Knesetu za stranu Likud a její předchůdkyně (Gachal a Cherut).
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Lipně v Ruském impériu (dnešní Polsko) do rodiny obchodníků ze střední třídy. Poté, co se doslechl o prvních arabských nepokojích v britské mandátní Palestině, vstoupil v roce 1930 do revizionistického hnutí Bejtar. Vystudoval práva na Varšavské univerzitě.
V roce 1932 imigroval do Palestiny, kde o rok později vstoupil do Irgunu.[1] V roce 1941 doprovázel Davida Raziela při misi do Iráku, během níž měli sabotovat ropná pole na předměstí Bagdádu. Když byl Raziel zabit společně s britským důstojníkem, jenž je doprovázel, vrátil se Meridor do mandátní Palestiny, kde po Razielovi převzal post vrchního velitele Irgunu.
V roce 1943 předal velení nad Irgunem Menachemu Beginovi, nicméně i nadále zastával řadu starších pozic až do roku 1945, kdy jej Hagana předala Britům.[2] Ti jej internovali v řadě detenčních táborů v Africe, odkud se několikrát neúspěšně pokusil utéct. Úspěšný byl až v roce 1948 a do Izraele se vrátil v den vyhlášení jeho nezávislosti – 14. května 1948.[2]
Podle deníku The Scotsman ohlásil Irgun 7. dubna 1948 v Tel Avivu, že Ja'akov Meridor „převzal své válečné úkoly v Palestině.“ Deník rovněž uvedl, že první Meridorův rozkaz byl útok na vojenský tábor v Pardes Chana, nacházející se jižně od Haify, při němž bylo zabito šest britských vojáků a jejich velící důstojník podplukovník G. L. Hilderbrand.[3]
Po nezávislosti
[editovat | editovat zdroj]Pod Beginovým velením byl Meridorovi přidělen úkol řídit integraci Irgunu do nově vzniklých Izraelských obranných sil.
V politických kruzích patřil mezi jednoho ze zakladatelů strany Cherut (politického nástupníka Irgunu), za níž byl zvolen poslancem v prvních izraelských parlamentních volbách v roce 1949.[1] Svůj poslanecký mandát si udržel i v následujících volbách v letech 1951, 1955, 1959, 1961 a znovu v roce 1965 poté, co se Cherut sloučil s Liberální stranou ve stranu Gachal (z níž se později stal Likud). V roce 1955 vydal knihu s názvem Long is the Path to Freedom: Chronicles of one of the Exiles. Ve volbách v roce 1969 však o svůj poslanecký mandát přišel.
Svou politickou kariéru vzkřísil v roce 1981, když byl ve volbách zvolen poslancem za Likud. Navzdory předvolebnímu trapasu a skandálu s „žárovkou, která měla osvítit Ramat Gan“[pozn 1] byl jmenován ministrem ekonomiky a meziministerské spolupráce ve vládě premiéra Begina. Svůj ministerský post si udržel i poté, co Begina ve funkci premiéra v roce 1983 nahradil Jicchak Šamir.
Navzdory své významné funkci ve vládě Meridor v následujících volbách v roce 1984 přišel o poslanecký mandát a již se do Knesetu nevrátil.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V době vážné ekonomické krize oznámil v předvečer voleb v interview, že izraelští vědci vyvinuli vysoce výkonnou výrobu elektřiny na chemické bázi. Dodal, že tato výroby elektrické energie vyřeší všechny izraelské energetické problémy. K uvedení příkladu uvedl, že jedna žárovka poháněná tímto zdrojem elektřiny by dokázala osvítit celé město Ramat Gan. Nakonec se však ukázalo, že to není pravda.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ya'akov Meridor na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Yaakov Meridor, 81, Rebel in Palestine [online]. The New York Times, 1995-07-01 [cit. 2010-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Yaakov Meridor [online]. Irgun [cit. 2010-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-05. (anglicky)
- ↑ The raid took place on 6th April. The Scotsman. 8. duben 1948. (anglicky)
- ↑ The 80s: Launching companies despite the crisis [online]. Globes Online, 2001-05-03 [cit. 2010-09-24]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MERIP Middle East Report, No. 142, Wealth and Power in the Middle East (Sep. - Oct., 1986), pp. 36-38
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ja'akov Meridor na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Ja'akov Meridor
