Přeskočit na obsah

Irgun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Symbol Irgunu s původním územím britské mandátní Palestiny (tj. včetně Zajordánska) a rukou třímající pušku s hebrejským nápisem Rak kach!, tj. „Jedině takto!“

Irgun (hebrejsky ארגון‎, doslova „Organizace“; celým názvem הָאִרְגּוּן הַצְּבָאִי הַלְּאֻמִּי בְאֶרֶץ יִשְׂרָאֵל‎, ha-Irgun ha-cva'i ha-le'umi be-erec Jisra'el, „Národní vojenská organizace v zemi izraelské“), též známý pod akronymem Ecel (hebrejsky: אצ״ל), byl ozbrojenou podzemní sionistickou skupinou, působící v letech 1931 až 1948 v britské mandátní Palestině. Vznikl jako ozbrojená skupina revizionistického sionismu v reakci na arabské nepokoje v mandátní Palestině. Podle historika Howarda Sachara byla ideologie Irgunu „přímo založena na učení Vladimira Žabotinského; tj. každý Žid má právo přijít do Palestiny, pouze aktivní odveta odradí Araby, pouze židovská armáda zajistí židovský stát.“[1] Spojeným královstvím byl Irgun považován za teroristickou organizaci,[2] a po masakru ve vesnici Dejr Jásin řada světových osobností (např. A. Einstein) označila Irgun za organizaci fašistickou.[3]

Irgun vznikl štěpením dominantní židovské vojenské organizace Hagana, kdy někteří její členové nesouhlasili s její vojenskou strategií zdrženlivosti (havlaga) vůči arabským protižidovským útokům, ale dílem i proto, že se skládala vesměs ze stoupenců levicového sionistického hnutí.[4] Zpočátku tak byla nová revizionistická skupina označována jako Hagana Bet (הגנה ב‎), ha-Hagana ha-leumit (ההגנה הלאומית‎) nebo ha-Ma'amad (המעמד‎). K dalšímu štěpení, tentokrát v Irgunu, došlo v roce 1940 poté, co se zavázal během druhé světové války neútočit na britské vojenské cíle.[5] To vedlo skupinu radikálních členů kolem Avrahama Sterna k založení vlastní skupiny s názvem Lechi (též Sternova skupina či pejorativně Sternův gang).[5]

Poté, co se koncem roku 1943 ujal vedení skupiny Menachem Begin, vyhlásil Irgun v únoru 1944 odboj proti Britům. Mezi aktivity Irgunu patřil například bombový útok na hotel Krále Davida v Jeruzalémě (červenec 1946), bombový útok na britské velvyslanectví v Římě (říjen 1946), osvobození židovských vězňů z věznice v Akku (květen 1947) a masakr v arabské vesnici Dejr Jásin (duben 1948).[6]

Po vzniku Izraele byl Irgun rozpuštěn v izraelské armádě. Jeho poslední vůdce Menachem Begin následně založil stranu Cherut, která byla v prvních izraelských parlamentních volbách zvolena do Knesetu. Díky svým postojům, předsedovi a provázanosti s Irgunem se ale Cherut dostal do izolace a na dlouhá léta se stal hlavní opoziční stranou.[7] V 60. a 70. letech se Cherut sloučil s několika středovými a pravicovými stranami nejprve v alianci Gachal, posléze ve stranu Likud, která je na izraelské politické scéně dodnes. Ve volbách v roce 1977 vyhrál Beginův Likud parlamentní volby a on se tak stal prvním izraelským pravicovým premiérem. I přes obavy z radikalismu to byl nakonec právě Begin, kdo uzavřel vůbec první mírovou smlouvu s arabským státem (Egyptem), za což byl oceněn Nobelovou cenou za mír.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Irgun na anglické Wikipedii.

  1. SACHAR, Howard. A History of Israel: From the Rise of Zionism to Our Time. New York: A.A. Knopf, 1996. 1153 s. Dostupné online. ISBN 067944632X. S. 265–266. (anglicky) 
  2. CHALK, Peter. Encyclopedia of Terrorism. Santa Barbara: ABC-CLIO, 2012. 871 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-30895-6. (anglicky) 
  3. A letter to The New York Times. Saturday December 4, 1948 by Albert Einstein, Hannah Arendt, Sidney Hook, et.al.
  4. TUCKER, Spencer C. The Encyclopedia of the Arab-Israeli Conflict: A Political, Social, and Military History. Santa Barbara: ABC-CLIO, 2008. 1553 s. Dostupné online. ISBN 978-1851098415. S. 494. (anglicky) Dále jen: The Encyclopedia of the Arab-Israeli Conflict. 
  5. a b ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 1. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2005. 305 s. ISBN 80-903333-9-7. S. 57. 
  6. BARD, Mitchell Geoffrey; SCHWARTZ, Moshe. 1001 Facts Everyone Should Know about Israel. Lanham: Rowman & Littlefield, 2005. 200 s. Dostupné online. ISBN 0-7425-4358-7. S. 24. (anglicky) 
  7. MAHLER, Gregory S. Israel After Begin. Albany: State University of New York Press, 1990. 357 s. Dostupné online. ISBN 0791403688. S. 21. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]