J.S.
J.S. (Jaroslav Šolc) | |
---|---|
J.S. (Jaroslav Šolc) (9. února 2016) | |
Narození | 10. února 1953 (71 let) Praha Československo |
Povolání | malíř |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
J. S., vlastním jménem Jaroslav Šolc (* 10. února 1953 Praha) je český malíř, grafik a zlepšovatel. Vystavuje pod iniciálami J. S., aby se odlišil od stejnojmenného malíře z Police, s nímž jej pojí přátelství a tvorba.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Dětství strávil v Sanytrové ulici (zanikla při výstavbě hotelu Intercontinental) na Starém Městě v Praze. Denně mohl z okna přes park na pozdějším náměstí Curieových sledovat dokončování, odhalení a likvidaci pomníku J. V. Stalina. Školní docházku zahájil na SJŠ Sanytrová a dokončil na ZDŠ Jílovská v Braníku, kam byla rodina přestěhována. Účastnil se tvůrčích ateliérů v Domě čs. dětí na Pražském hradě. Po studiu SPŠ stavební ve Zborovské ulici vystudoval psychologii a pedagogiku na FFUK. Počátkem sedmdesátých let intenzivně navštěvoval přednáškové cykly Dr. Antonína Balíka v Národní galerii, což jej vedlo k opatření si olejových barev a k malování obrazů. Při aktivitách v rámci mezinárodní dobrovolné služby a pobytech u přátel navštěvoval umělecké sbírky v Londýně, Paříži a Amsterdamu. Tomu předcházelo studium uměleckých publikací v knihovně UPM v Praze.
V roce 1981 spojil svoji životní pouť s malířkou Norou Blankou Vláškovou. V druhé polovině osmdesátých let jej galerijní kontakty zavedly do Francie, Švýcarska a USA, kde se jeho obrazů ujímali sběratelé. Zvýšený zájem sběratelů v Čechách a na Moravě vedl v devadesátých letech k omezení zahraničních aktivit.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Od počátku maluje olejem na plátno i na pevné podklady. Po osmi letech života v Jamrtále (Nuselské údolí u parku Folimanka) a častých vycházkách do čtvrtí Karlov a Albertov vytvořil sérii vedut, které vystavil v roce 1979 přes odpor úřadů na vnější zdi psychiatrické kliniky. V roce 2003, po třiceti letech volné tvorby se mu podařilo překonat psychickou bariéru a začal tvořit i abstraktně (J. S. Brut.).[zdroj?]
Od počátku devadesátých let tvoří grafické listy technikou xerografie a faksimile, spolu s Národní Galerií a firmou Trico se podílel na vývoji dnes již nedostupné techniky Offlith, vyznačující se jemnou strukturou tisku a barevnou věrností reprodukce.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Bláznovo podzim
-
Čekání na Heuréka! zvolání...
-
Kudy odešlo XX. století...
-
Marnost.
-
Mladé ženy dobře ukryté ve starém městě
-
Něco je ve vzduchu...
-
Noc pronásledující den...
-
Podzimní odpoledne
-
Pozorování nadcházející konjunkce Marse a Venuše
-
Sen ředitele V.D. Velorex o důležité vládní zakázce
-
Svítá. Sám nejsí sám...
-
V galerii...
-
Zcizené prázdno...
Samostatné výstavy
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1973, kdy se již jako dospělý chopil štětců, uspořádal přes 50 výstav a zúčastnil se okolo 80 společných projektů doma i ve světě. Kontakty s galeriemi v zahraničí mu umožnily oslovovat publikum na většině kontinentů, jejich prostřednictvím též představil své dílo na mezinárodních veletrzích umění. Spojení části životní pouti s Norou B. Vláškovou v roce 1981 (+1997) jej kromě jiného výrazně obohatilo umělácky, technicky a lidsky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Šolc na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky malíře
- Díla malíře dostupné v Městské knihovně v Praze
- Jaroslav Šolc v informačním systému abART
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je J.S.