Přeskočit na obsah

Jírová hora (dělostřelecká tvrz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jírova Hora)
Jírová hora
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Umístění tvrzekóta 546 severozápadně od Hronova, jihovýchodě od vrcholu Na souši
Zeměpisné souřadnice
Zkratka tvrzeJH
Jiné názvyMaternice
Vedení tvrze
Velitel tvrzenebyl ustanoven
Nadřízené ŽSVŽSV Trutnov
Plánovaný počet osádkycca 650 mužů
Výstavba
Stavební firmatvrz nebyla zadána
Zahájení výstavbystavba nebyla započata
Smrtelných úrazů-
Stav výstavby
30. září 1938
tvrz nepostavena
Objekty tvrze
T-S 8 - pěchotní srub
T-S 9 - pěchotní srub
T-S 10 - pěchotní srub
T-S 11 - dělostřelecká věž
T-S 12 - dělostřelecký srub
T-S 13 - dělostřelecký srub
T-S 14 - minometná věž
T-S 14a - vchodový objekt
T-S 15 - pěchotní srub

Dělostřelecká tvrz Jírová hora (též Maternice) je dělostřelecká tvrz, jejíž výstavba nebyla nikdy zahájena. Tvrz měla patřit mezi páteř obrany československého opevnění na severní hranici Československa. Umístění tvrze bylo plánováno v prostoru nepojmenované kóty 546, dříve nazývané Maternice, severozápadně od Hronova. Tvrz měla patřit mezi nejsilnější z plánovaných tvrzí československé pevnostní soustavy, tvořena měla být čtyřmi pěchotními sruby (T-S 8-10, T-S 15), dělostřeleckou otočnou věží (T-S 11), dvěma dělostřeleckými sruby (T-S 12-13), minometnou věží (T-S 14) a vchodovým objektem (T-S 14a). Stavba byla plánována na jaře 1939. Projekt tvrze byl kompletně dokončen, ale do září 1938 se nepodařilo tvrz zadat žádné firmě k výstavbě a tudíž ani nebyla započata výstavba. Počet mužů na tvrzi byl plánován zhruba na 650.

Úkoly tvrze

[editovat | editovat zdroj]

I přesto, že tvrz patřila do trutnovského úseku, její hlavní úkoly byly směřovány na Náchodsko. Dělostřelecký srub T-S 13 měl směřovat svými houfnicemi ve prospěch dělostřelecké tvrze Dobrošov a dále postřelovat kotlinu mezi Náchodem a Hronovem a linii těžkého opevnění u dobrošovské tvrze, která nebyla dostatečně chráněna zbraněmi z Dobrošova. Dělostřelecká otočná věž T-S 11 měla svým přímým palebným vějířem působit do předpolí tvrze a vést palbu ve směru Dolní TepliceNěmecká Metuje-Stárkov-Bystré, Dědov-Police-Žabokrky a Machov-Bezděkov. Toto předpolí bylo i současně podporováno palbou z Dobrošova a na opačné straně měla doplňovat palbu z tvrze Poustka. Na západ orientovaný druhý dělostřelecký srub T-S 12 měl postřelovat linii těžkého opevnění až k tvrzi Poustka a také hlavní spojnice mezi obcemi Janovice-Jívka a Radvanice-Jívka. Minometná otočná věž T-S 14 měla za úkol postřelovat předpolí tvrze a úžlabiny u Hronova, údolí Zbečníka a prostor údolí u Žabokrk.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 58-59.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]