Jírová hora (dělostřelecká tvrz)
| Jírová hora | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Umístění tvrze | kóta 546 severozápadně od Hronova, jihovýchodě od vrcholu Na souši |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′30,54″ s. š., 16°9′13,38″ v. d. |
| Zkratka tvrze | JH |
| Jiné názvy | Maternice |
| Vedení tvrze | |
| Velitel tvrze | nebyl ustanoven |
| Nadřízené ŽSV | ŽSV Trutnov |
| Plánovaný počet osádky | cca 650 mužů |
| Výstavba | |
| Stavební firma | tvrz nebyla zadána |
| Zahájení výstavby | stavba nebyla započata |
| Smrtelných úrazů | - |
| Stav výstavby 30. září 1938 | tvrz nepostavena |
| Objekty tvrze | |
| T-S 8 - pěchotní srub T-S 9 - pěchotní srub T-S 10 - pěchotní srub T-S 11 - dělostřelecká věž T-S 12 - dělostřelecký srub T-S 13 - dělostřelecký srub T-S 14 - minometná věž T-S 14a - vchodový objekt T-S 15 - pěchotní srub | |
Dělostřelecká tvrz Jírová hora (též Maternice) je dělostřelecká tvrz, jejíž výstavba nebyla nikdy zahájena. Tvrz měla patřit mezi páteř obrany československého opevnění na severní hranici Československa. Umístění tvrze bylo plánováno v prostoru nepojmenované kóty 546, dříve nazývané Maternice, severozápadně od Hronova. Tvrz měla patřit mezi nejsilnější z plánovaných tvrzí československé pevnostní soustavy, tvořena měla být čtyřmi pěchotními sruby (T-S 8-10, T-S 15), dělostřeleckou otočnou věží (T-S 11), dvěma dělostřeleckými sruby (T-S 12-13), minometnou věží (T-S 14) a vchodovým objektem (T-S 14a). Stavba byla plánována na jaře 1939. Projekt tvrze byl kompletně dokončen, ale do září 1938 se nepodařilo tvrz zadat žádné firmě k výstavbě a tudíž ani nebyla započata výstavba. Počet mužů na tvrzi byl plánován zhruba na 650.
Úkoly tvrze
[editovat | editovat zdroj]I přesto, že tvrz patřila do trutnovského úseku, její hlavní úkoly byly směřovány na Náchodsko. Dělostřelecký srub T-S 13 měl směřovat svými houfnicemi ve prospěch dělostřelecké tvrze Dobrošov a dále postřelovat kotlinu mezi Náchodem a Hronovem a linii těžkého opevnění u dobrošovské tvrze, která nebyla dostatečně chráněna zbraněmi z Dobrošova. Dělostřelecká otočná věž T-S 11 měla svým přímým palebným vějířem působit do předpolí tvrze a vést palbu ve směru Dolní Teplice – Německá Metuje-Stárkov-Bystré, Dědov-Police-Žabokrky a Machov-Bezděkov. Toto předpolí bylo i současně podporováno palbou z Dobrošova a na opačné straně měla doplňovat palbu z tvrze Poustka. Na západ orientovaný druhý dělostřelecký srub T-S 12 měl postřelovat linii těžkého opevnění až k tvrzi Poustka a také hlavní spojnice mezi obcemi Janovice-Jívka a Radvanice-Jívka. Minometná otočná věž T-S 14 měla za úkol postřelovat předpolí tvrze a úžlabiny u Hronova, údolí Zbečníka a prostor údolí u Žabokrk.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 58-59.