Přeskočit na obsah

Ján Krstiteľ Scitovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ján Krstiteľ Scitovský
Narození1. listopadu 1785
Košická Belá
Úmrtí19. října 1866 (ve věku 80 let)
Ostřihom
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníBazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Vojtěcha v Ostřihomi
Povoláníkatolický kněz, katolický jáhen, katolický biskup a politik
Politická strananezávislý politik
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcediecézní biskup (od 1827)
diecézní biskup (od 1838)
člen Sněmovny magnátů (1839–1840)
člen Sněmovny magnátů (1847–1848)
člen Sněmovny magnátů (1848–1849)
… více na Wikidatech
PodpisJán Krstiteľ Scitovský – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Křtitel Scitovský z Velkého Kýra, křtěn Ján (maďarsky de Nagykér Scitovszky János, 1. listopadu 1785, Košická Belá[1]19. října 1866, Ostřihom) byl římskokatolický duchovní, biskup v Rožňavě a Pécsi, od roku 1849 ostřihomský arcibiskup a uherský primas.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Martina Scitovského a jeho manželky Barbory ​​rozené Karácsony. Lidovou školu absolvoval v Jelšavě a gymnázium v ​Rožňavě. Teologické vzdělání získal v Trnavě, kde v roce 1808 získal doktorát z filosofie. 5. listopadu 1809 ho v Jasově vysvětili za kněze Rožňavské diecéze. Od roku 1809 působil jako profesor filozofie a matematiky na biskupském lyceuRožňavě a od roku 1811 do roku 1827 i jako profesor teologie. V roce 1813 získal doktorát z teologie. Panovník jmenoval Jana rožňavským kanovníkem a rektorem semináře, 19. listopadu 1835 získal Armalite listinu od Ferdinanda V. vydanou ve Vídni pro něj i jeho bratra Josefa spolu s dalším příbuzenstvem. Panovník mu povolil používání predikátu "de Nagykér" tedy z Velkého Kýra.

17. srpna 1827 byl jmenován biskupem v Rožňavě a 28. ledna 1828[2] Svatá stolice potvrdila jmenování. Biskupské svěcení přijal z rukou velkovaradínského biskupa a jeho předchůdce v Rožňavě Františka Lajčáka[2] 25. března 1828. 23. listopadu 1838 byl jmenován biskupem v Pécsi.

V roce 1849 byl jmenován ostřihomským arcibiskupem. Tento post nebyl obsazen od roku 1847, kdy zemřel Jozef Kopáč. V roce 1848 sice Ferdinand V. jmenoval Jana Háma za nového ostřihomského arcibiskupa, ale ten se v důsledku politických tlaků postu vzdal ještě před nastoupením do úřadu.[3] Ján Scitovský převzal úřad ostřihomského arcibiskupa a uherského primase 6. ledna 1850. Do roku 1853 spravoval i pécsskou diecézi jako apoštolský administrátor.[2] Vystupoval na obranu biskupů (např. Jozef Rudňanský), kteří měli problémy kvůli svým postojům během revoluce v letech 1848–1849. Vícekrát neúspěšně intervenoval u císaře Františka Josefa ve prospěch vůdců uherské revoluce, kteří byli později v Aradu popraveni.

V roce 1850 přestěhoval z Trnavy do Ostřihomi, kde absolvoval kněžský seminář sv. Štěpána. V roce 1853 slavnostně uvedl do Trnavy jezuity, což bylo jejich první působiště v Uhrách po obnovení řehole v roce 1814, a svěřil jim nově zřízené arcibiskupské gymnázium.[4][5]

V roce 1856 vysvětil novou katedrálu v Ostřihomi, i když ještě nebyla zcela dokončena. Na její dostavbu věnoval přes 880 tisíc zlatých.[4]

Na konzistoři 7. března 1853 ho papež Pius IX. jmenoval kardinálem-knězem s titulárním kostelem Santa Croce in Gerusalemme.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Krstiteľ Scitovský na slovenské Wikipedii.

  1. záznam o křtu v matrice farnosti Košická Belá
  2. a b c János Keresztély Cardinal Scitovszky †. In: Catholic-hierarchy 2014-9-2
  3. Hám, János:. In: Magyar Katolikus Lexikon 2014-9-2
  4. a b A Pallas nagy lexikona. [s.l.]: [s.n.], 1893–1897. Dostupné online. Heslo Scitovszky. ((maďarsky)) [cit. 2014-09-02].. 
  5. Dejiny Spoločnosti Ježišovej na Slovensku. [s.l.]: [s.n.], 1990. ISBN 0-919865-56-9. S. 306–311. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
János Hám
Znak z doby nástupu Biskup péčský
18391852
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ján Šimor