Ján Johanides
| Ján Johanides | |
|---|---|
| Narození | 18. srpna 1934 Dolný Kubín |
| Úmrtí | 5. června 2008 (ve věku 73 let) Šaľa |
| Povolání | spisovatel, dramatik a historik umění |
| Ocenění | zasloužilý umělec |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ján Johanides (18. srpna 1934, Dolný Kubín, Slovensko – 5. června 2008, Šaľa[1]) byl slovenský spisovatel-prozaik a esejista.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině prodavače a vzdělání získal v Dolním Kubíně a v Bratislavě, kde začal v roce 1954 studovat na Filosofické fakultě Univerzity Komenského estetiku a dějiny umění, ale studium po třech letech nedokončil. Pracoval jako psycholog, referent ve Svazu slovenských spisovatelů, dramaturg a redaktor programového magazínu v domě kultury a osvěty v Bratislavě a na mnohých dalších místech. Od roku 1972 se věnoval převážně svobodnému povolání. Žil na vícero místech Slovenska - v Martině, v Tisovci nad Váhem, od roku 1972 žije v Šale.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Svoje první literární práce začal uveřejňovat v časopisu Mladá tvorba a Slovenské pohľady, později přispíval do všech literárních časopisů. První knižní dílo mu vyšlo v roce 1963. Jeho tvorba je ovlivněna existencialismem a do literatury také přinesl podněty antirománu. Děj není pro něho důležitý, důležitý je způsob tvorby. Inspiroval se díly francouzských autorů Jeana-Paula Sartra či Alberta Camuse, ale samotný existencialismus přijímal jen jako výraz jistého životního pocitu. Jeho hrdinové vyrůstají z domácího prostředí a nesou si s sebou do života jeho znaky. Nastoluje problémy války, sociální vzpoury, ale i lidské osamělosti, úzkosti, strachu, nicméně řeší je pozitivně pomocí víry v možnost trvalých kontaktů člověka s člověkem. Styl jeho psaní je věcný, střízlivý a objektivní, ale nepřestává být kvůli tomu poetický. V některých dílech využívá naopak prvky surrealismu - příběh píše jako snovou skutečnost plnou absurdít a podobně.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 2002 - Cena vydavatelství Slovenský spisovatel za knihu Nepriestrelná žena
- 2002 - Cena Dominika Tatarky za knihu Nepriestrelná žena
- 1988 - jmenován zasloužilým umělcem
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ján Johanides
Próza
[editovat | editovat zdroj]- 1963 - Súkromie, sbírka novel
- 1965 - Podstata kameňolomu, soubor prozaických a dramatických textů
- 1966 - Nie
- 1978 - Nepriznané vrany, svérázná reportáž
- 1979 - Balada o vkladnej knižke
- 1983 - Marek koniar a uhorský pápež, román
- 1985 - Slony v Mauthausene, román
- 1987 - Pochovávanie brata, novela
- 1989 - Najsmutnejšia oravská balada
- 1991 - Zločin plachej lesbičky, Holomráz
- 1991 - Previesť cez most. Rúcha veleby pre chvíle tiesne
- 1991 - Krik drozdov pred spaním, novela
- 1994 - Kocúr a zimný človek, novela
- 1995 - Trestajúci zločin
- 1997 - Nositeľ čarodejného nosorožca, povídka napsaná před 30 lrty (vyšla len v češtině a angličtině)
- 2000 - Dívaj sa do modrých očí Londýna
- 2002 - Nepriestrelná žena
- 2005 - Hmla na našej trpezlivosti, nominovaná do finále Anasoft litera
- Osemhodinová rodinná fotografia, novela
- Pušky, novela
- Vidieť celé, novela
Eseje
[editovat | editovat zdroj]- 1995 - Identita v kríze, výběr článků, esejí a rozhovorů z 90. let 20. století
- 1996 - Rembrandt, esej (vyšlo paralelně ve slovenštině /Bratislava/ i francouzštině /Paříž/)
Rozhlasové a televizní hry
[editovat | editovat zdroj]Scénář
[editovat | editovat zdroj]- 1969 - 322, filmový scénář podle vlastní novely Potápača priťahujú pramene mora (debutový film režiséra Dušana Hanáka, který je zároveň i jeho spoluautorem)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Johanides na slovenské Wikipedii.
