Ivan Vasiljevič Boldyrev
Ivan Vasiljevič Boldyrev | |
---|---|
Narození | 9. září 1850 Těrnovskaja |
Úmrtí | Ruské impérium |
Povolání | fotograf |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivan Vasiljevič Boldyrev (rusky Иван Васильевич Болдырев, 9. září 1850, kozácká dědina Těrnovskaja[1] – ? pravděpodobně po roce 1917) byl ruský fotograf a vynálezce.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve vesnici Těrnovskaja, v okrese Tsimljansk, v Rostovské oblasti, v rodině donského kozáka. V srpnu 1869 odešel do Novočerkassku, kde byl učedníkem fotografa Čerepachina Eliseje Grigorjeviče. V roce 1874 se Boldyrev přestěhoval do Petrohradu, kde nastoupil do služby v Lorencově fotoateliéru a začal studovat na Carské akademii umění. Ale o rok později se vrátil do své vlasti.
Celé léto 1875 cestoval s fotografickou kamerou kozáckými dědinami Cimljanskaja, Kumšackaja, Esaulovskaja a zachycoval život kozáků. Po návratu do Petrohradu Boldyrev přivesl dvě alba fotografií, jejichž etnografická a umělecká hodnota byla mezi odborníky a milovníky umění velmi ceněna. Později získala jedno album Ruská národní knihovna a druhé Ruská geografická společnost.
V roce 1878 Boldyrev informoval ruskou technickou společnost o vynálezu objektivu s krátkým zaostřením. Později byl v pavilonu fotografa Andreje Deněra za přítomnosti Dmitrije Mendělejeva a dalších vědců objektiv testován. Tento objektiv umožnil při fotografování skupinového portrétu dokonale zobrazovat perspektivu. Snímek pořízený objektivem byl vysoce ceněn a Boldyrevovi bylo doporučeno, aby si udělil privilegium vynálezu (předrevoluční název patentu), ale Boldyrev odmítl, protože neměl příležitost uložit 150 rublů stanovených v tomto případě. Také díky odmítnutí úředníků se vynález nikdy nedostal na mezinárodní výstavu v Paříži.
Boldyrev je autorem prvního vzorku pryskyřičného elastického filmu, který byl úspěšně představen na Ruské výstavě v Moskvě v roce 1882.
V roce 1889 Boldyrev navrhl a zkonstruoval originální návrhy precizně fungující okamžité závěrky objektivu, která byla na setkání Ruské technické společnosti uznána jako nejlepší ze všech dostupných na trhu v té době.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Nemocnice Obuchov, Petrohrad
-
Historik umění Vladimir Vasiljevič Stasov v kruhu malířů
-
Elektroterapie, Vojenská lékařská akademie, Petrohrad
-
Profesor Sergej Petrovič Botkin se studenty v pitevním sálu, Petrohrad
-
Trh, Cimljanskaja, 1875–1876
-
Návrat kozáků z trhu do vesnice Cimljanskaja, 1875–1876
-
Donský kozák, lovec, 75 let, 1875–1876
-
Kozák prodává cimljanské víno, 1875–1876
-
Kozáci před odjezdem do služby, 1875–1876
-
Kozačka opravuje okno, Cimljanskaja, 1875–1876
-
Кozačky zalévají zahradu, 1875–1876
-
Кozáci používají sušený trus jako palivo, Cimljanskaja, 1875–1876
-
Kozácká rodina ve svátek, 1875–1876
-
Kozácká rodina, Cimljanskaja, 1875–1876
-
Zástupy donských kozáků do práce, 1876
-
Kozáci jdou na pole, 1875–1876
-
Kozáci na farmě Gnutov, Esaulovskaja, 1875–1876
-
Stříhání ovcí, kozácká dědina Cimljanskaja, 1875–1876
-
Vesnice Kumšackoja, 1875–1876
-
Cimljanskaja
-
Kozácká dědina Cimljanskaja, ulice ve svátek, 1875–1876
-
Kozácká dědina Cimljanskaja, pohlednice, 1875–1876
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Болдырев, Иван Васильевич na ruské Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- А. А. Сыров. Путь фотоаппарата / Н. Н. Жердецкая. — М.: «Искусство», 1954. — s. 37—41. — 143 s.
- Пашиньян К. «Снимки русского изобретателя» Советское Фото, № 3, 1984. s. 33
- Бархатова Е. В. «Донские сюжеты Ивана Болдырева» Наше наследие. № 4, 1989, s. 136—143
- Бархатова Е. В. «Тернистый путь изобретателя и светописца. Донской самоучка Иван Болдырев» выставочный каталог Росфото. СПб., 2008. s. 4–19
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Vasiljevič Boldyrev na Wikimedia Commons
- Ivan Boldyrev. Osud reportéra v Rusku
- Fotograf-vynálezce Ivan Boldyrev