Ivan Mazepa
| Ivan Stěpanovič Mazepa | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. března 1639 Mazepintsi |
| Úmrtí | 21. září 1709 (ve věku 70 let) Tighina |
| Místo pohřbení | Galați |
| Alma mater | Kyjevsko-mohylanská akademie |
| Povolání | diplomat, politik a vojenský velitel |
| Ocenění | Řád sv. Ondřeje (1700) Řád bílé orlice |
| Nábož. vyznání | pravoslaví (do 1708) pravoslaví (od 1708) |
| Choť | Hanna Polovets II (1668–1702) |
| Rodiče | Adam-Stefan Mazepa a Marie Mazepová |
| Rod | House of Mazepa |
| Příbuzní | Semen Polovets (tchán) Hanna Polevets I (švagrová) |
| Funkce | hejtman záporožského vojska (1687–1708) říšský kníže |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ivan Stepanovyč Mazepa (ukrajinsky Іва́н Мазе́па, polsky Jan Mazepa Kołodyński, Ivan Mazepa; 1639 – 22. září 1709) byl ukrajinský hejtman v letech 1687–1709. Do dějin vešel především jako účastník Severní války, ve které se po zklamání v imperialistické politice Petra I. přidal na stranu antimoskevské koalice, vedené švédským králem Karlem XII. Po porážce koalice u Poltavy odešel na území Osmanské říše do Moldavského knížectví do města Bendery, kde zanedlouho zemřel. Je pohřben v Galați (nyní Rumunsko).
Rozvoj kultury
[editovat | editovat zdroj]Kulturním odkazem doby Ivana Mazepy je řada především církevních staveb ve stylu tzv. ukrajinského baroka, které Mazepa osobně financoval (jak svědčí rodový erb Mazepy, umístěný na nich). Mazepovi se přisuzuje rovněž autorství několika dochovaných milostných básní.
Historické hodnocení
[editovat | editovat zdroj]Mazepovy snahy o nezávislost Ukrajiny a jeho dohoda se Švédy nutně musela být vnímána Petrem I. jako zrada a porušení Perejaslavské dohody s kozáky. Na osobní rozkaz Petra I. byla proto na Mazepu uvalená církevní kletba, tzv. anathéma, které je Ruskou pravoslavnou církví a Ukrajinskou pravoslavnou církví Moskevského patriarchátu důsledně dodržované dodnes.[1]
Za hlavní důvody odchodu z moskevského protektorátu Ivan Mazepa označil neschopnost ruského cara poskytovat vojenskou ochranu ukrajinských území před přímými nepřáteli – Poláky, Tatary, Osmany, narušení ukrajinské správní autonomie a plány na reorganizaci sociálního a politicko-administrativního systému a nucené přemístění Ukrajinců do jiných zemí.
Inspirace v kultuře
[editovat | editovat zdroj]Osobnost a život Ivana Mazepy inspiroval řadu umělců, jako např. Lorda Byrona, Victora Hugo, Juliusz Słowackého, Alexandra Sergejeviče Puškina, malíře Théodora Géricaulta nebo Ference Liszta. Operu z jeho života s názvem Mazepa napsal Petr Iljič Čajkovskij.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pomník v rodné Masepynzi (okres Bílá Cerkev) -
Bankovka 10 hřiven (1992-1996) -
Bankovka 10 hřiven (2005) -
Mince 10 hřiven (2001) -
Іvan Mazepa a Karel XII. u Dněpru po bitvě u Poltavy -
Erb hejtmana Ivana Mazepy na budově -
Medaile
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Іван Мазепа na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Tuto zvláštní klatbu zmiňuje i K. H. Borovský v díle Obrazy z Rus: „Tu se po celé tvářnosti archidiakonově rozprostřela vážná přísnost a nadšení, i silným, co možná nejnižším hlasem počal takto… Kdo se tak velice zapomněl nad národem svým, že pomáhá cizozemcům hubícím vlast naši, a zvětšuje ponížení a hanbu vlastní krvi své, jako učinil Ivan Mazepa! - Budiž proklat!… Jména opravdová jistých známých přestupníkův nejmenoval nikdy, vyjma jediný již uvedený pád s Ivanem Mazepou, kde se jako pro hroznost, nelidskost přestupku nějaká výjimka činila.“
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Stěpanovič Mazepa na Wikimedia Commons - Mazepa – Encyclopedia of Ukraine (anglicky)
- Ivan Mazepa Archivováno 11. 5. 2021 na Wayback Machine. (ukrajinsky)
