Ischigualasto
| Ischigualasto / Talampaya | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |  Argentina |
  Ischigualasto | |
| Souřadnice | 30°4′ j. š., 68° z. d. |
| Typ | přírodní dědictví |
| Kritérium | viii |
| Odkaz | 966 (anglicky) |
| Oblast | Latinská Amerika a Karibik |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2000 (24. zasedání) |
| paleontologicky významná oblast | |
Ischigualasto je geologické souvrství a chráněné území v provincii San Juan v severozápadní Argentině. Souvrství Ischigualasto patří ke světově nejvýznamnějším formacím, zachovávajícím informace o nejstarším evolučním vývoji dinosaurů.[1]
Charakteristika a význam
[editovat | editovat zdroj]Tato geologická formace obsahuje sedimenty ze svrchního triasu (stupeň carn), staré kolem 230 milionů let. Byli zde objeveni dosud nejstarší známí dinosauři nebo pokročilí dinosauromorfové jako Eoraptor a Herrerasaurus. Tvoří však jen 6 % zdejších fosilních objevů. Lokalita je významná tím, že jako jedna z mála na světě umožňuje zkoumat nepřetržitý sled triasových uloženin.[2]
Na ploše 603 km² byl vyhlášen provinciální park Ischigualasto (španělsky Parque Provincial Ischigualasto), který od roku 2000 spolu se sousedním národním parkem Talampaya figuruje na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Stáří sedimentů tohoto souvrství kolísá mezi 230 a 221 miliony let, většina dosud popsaných fosilií dinosaurů má stáří přibližně 229 milionů let.[3] K výraznému posunu v druhovém složení tamní bioty dochází dle datování asi před 228,91 miliony let.[4]
Dinosauři ze souvrství Ischigualasto
[editovat | editovat zdroj]- Eodromaeus
- Eoraptor
- Frenguellisaurus
- Herrerasaurus
- Chromogisaurus
- Ischisaurus
- Panphagia
- Pisanosaurus
- Sanjuansaurus
- cf. Staurikosaurus[5]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kristina Curry Rogers, Ricardo N. Martínez, Carina Colombi, Raymond R. Rogers & Oscar Alcober (2024). Osteohistological insight into the growth dynamics of early dinosaurs and their contemporaries. PLoS ONE. 19 (4): e0298242. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0298242
- ↑ Socha, V. (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 26-27)
- ↑ Julia B. Desojo, Lucas E. Fiorelli, Martín D. Ezcurra, Agustín G. Martinelli, Jahandar Ramezani, Átila. A. S. Da Rosa, M. Belén von Baczko, M. Jimena Trotteyn, Felipe C. Montefeltro, Miguel Ezpeleta & Max C. Langer (2020). The Late Triassic Ischigualasto Formation at Cerro Las Lajas (La Rioja, Argentina): fossil tetrapods, high-resolution chronostratigraphy, and faunal correlations. Scientific Reports: volume 10, Article number: 12782. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-67854-1
- ↑ Carina Colombi, Ricardo N. Martínez, Silvia Césari, Oscar Alcober, Oscar Limarino & Isabel Montanez (2021). A high-precision U–Pb zircon age constraints the timing of the faunistic and palynofloristic events of the Carnian Ischigualasto Formation, San Juan, Argentina. Journal of South American Earth Sciences. 103433. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2021.103433
- ↑ SOCHA, Vladimír. Nejstarší známí dinosauři. OSEL.cz [online]. 18. června 2018. Dostupné online. (česky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Brenen M. Wynd, Ricardo N. Martinez, Carina Colombi, and Oscar Alcober (2020). Review of vertebrate beak morphologies in the Triassic: a framework to morphologically place an enigmatic beak from the Ischigualasto Formation, San Juan, Argentina. Ameghiniana. doi: https://doi.org/10.5710/AMGH.13.05.2020.3313
- Randall B. Irmis, Roland Mundil, Adriana Cecilia Mancuso, Jorge D. Carrillo-Briceño, Eduardo G. Ottone & Claudia A. Marsicano (2022). South American Triassic geochronology: Constraints and uncertainties for the tempo of Gondwanan non-marine vertebrate evolution. Journal of South American Earth Sciences. 103770. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2022.103770
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ischigualasto na Wikimedia Commons - SOCHA, Vladimír. Další podpora tradiční dinosauří systematiky. OSEL.cz [online]. 31. července 2020. Dostupné online. (česky)
