Irynej (Serednij)

Irynej
Jeho Vysokopřeosvícenost; Irynej
	Metropolita dnipropetrovský a pavlohradský
Církev	Ruská pravoslavná církev
Diecéze	Dnipropetrovsk
Jmenování	19. října 1993
Předchůdce	Kronid (Miščenko)
Zasvěcený život
Sliby	1. září 1970
Svěcení
Jáhenské svěcení	21. května 1968
Kněžské svěcení	22. května 1968
Biskupské svěcení	27. července 1975 ; světitel Pimen
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Biskup ufský a stěrlitamakský (1975–1976); Biskup serpuchovský a vikář moskevské eparchie (1976–1982); Správce Patriarchálních farností v Kanadě a USA (1976–1982); Arcibiskups alma-atinský a kazachstánský (1982–1984); Arcibiskup charkovský a bohoduchivský (1984–1989); Arcibiskup lvovský a drohobyčský (1989–1990); Arcibiskup rovenský a ostrožský (1990–1993); Arcibiskup dnipropetrovský a kryvorižským (1993–1996); Arcibiskup dnipropetrovský a pavlohradský (1996–2002);
Osobní údaje
Rodné jméno	Ivan Petrovyč Serednij; (Іван Петрович Сере́дній)
Země	Ukrajina
Datum narození	10. května 1939 (85 let)
Místo narození	Stovpyn, Ukrajinská sovětská socialistická republika
Národnost	ukrajinská
Alma mater	Petrohradská duchovní akademie
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Irynej (světským jménem: Ivan Petrovyč Serednij; * 10. května 1939, Stovpyn) je ukrajinský duchovní Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu, arcibiskup a metropolita dnipropetrovský a pavlohradský.

Život

Narodil se 10. května 1939 ve vesnici Stovpyn Rovenské oblasti.^[1]

Po dokončení střední školy nastoupil roku 1957 na Leningradský duchovní seminář a poté na Leningradskou duchovní akademii.^[1]

V letech 1963–1966 sloužil v řadách Sovětské armády.^[1]

Dne 21. května 1968 byl rukopoložen na diákona a následující den na jereje s celibátem. Poté sloužil v Leningradském chrámu Svaté Trojice.^[1]

Od roku 1969 přednášel kanonické právo na akademii, byl sekretářem pedagogické rady a starším asistentem inspektora akademie.^[1]

Dne 1. září 1970 byl postřižen na monacha se jménem Irynej na počest svatého Ireneje z Lyonu.^[1]

V březnu 1971 byl povýšen na archimandritu a od 13. března 1971 sloužil v patriarchálním podvorje (zastupitelství) v Tokiu.^[1]

Roku 1975 jej Svatý synod zvolil biskupem ufským a stěrlitamakským. Dne 27. července 1975 proběhla v chrámu Zjevení Páně v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Pimen, metropolita leningradský a novgorodský Nikodim (Rotov), metropolita tallinský a estonský Alexij (Rüdiger) a metropolita tulský a beljovský Juvenalij (Pojarkov).^[1]

Dne 19. července 1976 se stal biskupem serpuchovským a vikářem moskevské eparchie, správcem Patriarchálních farností v Kanadě a dočasným správcem farností v USA.^[1]

Dne 16. července 1982 byl povýšen na arcibiskupa s jmenováním na alma-atinskou katedru.^[1]

Dne 19. října 1993 byl jmenován arcibiskupem dnipropetrovským a kryvorižským a 27. července 1996 mu byl změněn titul na dnipropetrovský a pavlohradský.^[1]

Dne 19. června 2002 byl povýšen na metropolitu.^[1]