Přeskočit na obsah

Inzai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Inzai
印西市
Inzai – znak
znak
Inzai – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+09:00
StátJaponskoJaponsko Japonsko
RegionKantó
PrefekturaČiba
Inzai
Inzai
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha123,8 km²
Počet obyvatel103 084 (2021)[1]
Hustota zalidnění832,7 obyv./km²
Správa
StarostaKengo Fujiširo
Vznik1996 a 1954
Oficiální webwww.city.inzai.lg.jp
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inzai (japonsky: 印西市, Inzai-shi) je město nacházející se v japonské prefektuře Čiba. Rozlohu má 123,8 km2.[2] Jeho symbolem je strom Pinus thunbergii.

Jezero Inba, pohled od města Inzai

Město Inzai leží v severní části prefektury Čiba, v oblasti která je důležitou spojnicí mezi městy Tokio a Narita a která je součástí Tokijské metropolitní oblasti. Město leží na řece Tone, severozápadně od města leží jezero Teganuma a na jihovýchodě města leží jezero Imba. Obklopeno je přírodou, kterou tvoří mimo jiné přirozený les.[3]

Sousedními městy jsou Kašiwa, Abiko, Široi, Jačijo, Sakae, Narita, Šisui, Sakura a Tone ležící v prefektuře Ibaraki.

Pro Inzai je typické vlhké subtropické klima charakteristické teplými léty a chladnými zimami se slabým až žádným sněžením. Průměrná roční teplota je v Inzai 14,8 °C. Průměrný úhrn ročních srážek činí 1383 mm a září je nejdeštivějším měsícem. Nejvyšší teploty jsou zde v srpnu, v průměru kolem 26,3 °C a nejnižší v lednu, v průměru 4,1 °C.

Oblast dnešního města Inzai byla osídlena již v paleolitu. V oblasti bylo nalezeno několik kamenných nástrojů, které pochází z této doby. Během období Edo zde vyrostla vesnice Kioroši sloužící jako přístav na řece Tone.

V rámci série reforem Meidži bylo 1. dubna 1889 založeno město Kioroši spolu s vesnicemi Omori, Taiša, Funoho, Rukugo, Munakata, Hongo a Eidži. Období Meidži bylo také zlatým věkem parníků, které se plavily po řece Tone z Tokia do Čoši. Vesnice Taiša získala status města dne 1. března 1913 a byla přejmenována na Město Omori. Za druhé světové války bylo v Sofuke v roce 1941 postaveno výcvikové středisko pro piloty, které bylo během války spojenci bombardováno a po válce zcela opuštěno.

Město Inzai bylo založeno dne 1. prosince 1954 spojením měst Kioroši a Taiša s vesnicemi Eidži a Funaho. V té době v něm žilo 11 000 obyvatel. Dne 23. května 2010 byly k městu připojeny vesnice Motono a Inba.[4]

Samospráva

[editovat | editovat zdroj]

Městu vládne starosta, volený přímou volbou, spolu městkou radou. Městská rada je jednokomorová a čítá 22 členů. Spolu se sousedním městem Sakae přispívá Inzai dvěma členy do sněmu prefektury Čiba.

Inzai má smíšenou ekonomiku, které dominují velká nákupní centra a průmyslové parky. Jeho poloha umožňuje dobré spojení s Tokiem i mezinárodním letištěm Narita. Díky tomu četné logistické společnosti zřídily v Inzai své sklady a distribuční centra. Více než 24 % ekonomicky činných obyvatel denně dojíždí za prací do Tokia.

Školství a vzdělávání

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je osmnáct veřejných základních škol, devět veřejných nižších středních škol, jedna veřejná vyšší střední škola a dvě soukromé vysoké školy. Univerzitami jsou Univerzita Tokio Denki, Tokijská křesťanská univerzita a Univerzita Juntendo. Ve městě jsou také čtyři veřejné knihovny.

Kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2014 a 2019 se v Inzai konal jeden ze závodů světového poháru ve sportovním lezení.[5][6]

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Inzai na anglické Wikipedii.

  1. 千葉県毎月常住人口調査/千葉県. Dostupné online.
  2. 全国都道府県市区町村別面積調|国土地理院. www.gsi.go.jp [online]. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. 
  3. Daitoshiken no jinkō. Tōkyō: Nihon Tōkei Kyōkai, 2005. 564 s. ISBN 9784822335779, ISBN 4822335771. OCLC 319855092 
  4. 財団法人国土地理協会 -市町村変更情報:過去の市町村変更情報日付順-. web.archive.org [online]. 2012-07-12 [cit. 2019-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-12. 
  5. World competitions. www.ifsc-climbing.org [online]. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. 
  6. calendar. www.ifsc-climbing.org [online]. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]