Invalidovna (Paříž)

Invalidovna
	Pařížská Invalidovna
Údaje o muzeu
Stát	Francie
Založeno	1671
Kód památky	PA00088714
Zeměpisné souřadnice	48°51′18″ s. š., 2°18′45″ v. d.
	Webové stránky
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Invalidovna (francouzsky Hôtel National des Invalides) je komplex budov v Paříži v 7. obvodu zahrnující Muzeum Armády, které se vztahuje k francouzské vojenské historii, dále pak vojenskou nemocnici a domov pro válečné veterány, což byl i původní účel budov. Dnes je to také místo, kde jsou pohřbeni někteří z největších válečných hrdinů Francie. Zdejší Dóm je katedrálním kostelem Francouzského vojenského ordinariátu.

Historie

Ludvík XIV. inicioval vznik domu pro staré či nemocné vojáky rozkazem z 24. listopadu 1670. Název je odvozen zkrácením původního hôpital des invalides (nemocnice pro invalidy). Architektem byl Libéral Bruant. Za místo bylo vybráno tehdejší předměstí Paříže. Než však byla stavba roku 1676 dokončena, projekt se postupně rozšířil – přední část měřila 196 metrů a celý komplex měl 15 nádvoří, největší cour d'honneur (čestné nádvoří) bylo určeno k vojenským přehlídkám.

Dále byla postavena kaple, při jejíž stavbě asistoval již starému Bruantovi Jules Hardouin-Mansart, který stavbu v roce 1679, již po Bruantově smrti, podle Bruantových návrhů dokončil. Kaple je známá jako Église Saint-Louis des Invalides.

Krátce po dostavbě kaple pro veterány Ludvík XIV. přikázal Mansartovi vybudovat oddělenou soukromou královskou kapli, všeobecně nazývanou podle nejvýraznějšího znaku Église du Dôme (Kostel s kopulí). Tato stavba, dokončená 1708, je považována za triumf francouzské barokní architektury, vzorem byla Bazilika svatého Petra v Římě.

Interiér kopule byl vymalován (dokončeno 1705) Le Brunovým žákem Charlesem de La Fosse (1636–1716). Malby znázorňují tehdejší představu vesmíru.

Institution Nationale des Invalides (Národní ústav invalidů)

Národní ústav pro invalidní válečné veterány. Budovy tohoto úřadu jsou stále součástí komplexu Invalidovny.

Institut zahrnuje:

Domov důchodců
Nemocnici
Centrum pro ambulantní lékařskou pomoc

Musée de l'Armée (Armádní muzeum)

Vojenské museum francouzské armády, jehož budova je též součástí Invalidovny.

Hrobky

Nejvýznamnější hrobkou Invalidovny je hrobka Napoleona Bonaparte (1769–1821) v kryptě pod Mansartovým dómem. Napoleon byl po bitvě u Waterloo internován na Sv. Heleně, kde r. 1821 i zemřel a byl pochován. Devatenáct let po jeho smrti (1840) však král Ludvík Filip umožnil návrat ostatků zpět do Francie a jejich uložení v kapli sv. Jeronýma v Paříži. Jelikož renovace Invalidovny trvala mnoho let, byly Napoleonovy ostatky přesunuty na honosnější místo pod kopulí až v roce 1861.
Návrat ostatků Napoleonových do Francie byl obrovskou událostí, jak dokládá literatura:
Na Svaté Heleně císař svým druhům předpověděl:
„Znovu uslyšíte, jak v Paříži křičí Ať žije císař!“
A dav, když spatřil, jak za rakví pochodují veteráni slávy, zdravil je křikem, před nímž se kdysi na bojištích třásli nepřátelé, neboť jim oznamoval, že Napoleon je tady – a že je porazí:
„Ať žije císař!“
Granátníci, myslivci ze staré gardy, císařovnini dragouni, dragouni de la mort, červení kopiníci, ti všichni pochodovali, vypínali prsa a zvedali hlavu k této poslední přehlídce, k tomuto defilé duchů. A jejich srdce bilo o překot, zatímco doprovázeli císaře k dómu zářícímu zlatem, který bude od nynějška chránit jeho věčný spánek.
Maršál Moncey, správce Invalidovny, se ve věku osmdesáti sedmi let nechal donést ke katafalku. Už týden prosil svého lékaře:
„Doktore, dám Vám polovinu svého majetku, jen když se dožiji chvíle, vidět zase císaře.“
U vchodu do dómu vykročil naproti průvodu král Ludvík-Filip. Na jeho žádost položil Bertrand Napoleonův meč na rakev a Gourgaud k němu přidal legendární Napoleonův klobouk.
Když dlouhá mše skončila, Moncey zašeptal:
„A teď se vraťme zemřít …“, Napoleon Bonaparte, André Castelot.

V Invalidovně však není pohřben jen Napoleon, jsou zde pochováni také někteří členové jeho rodiny, několik důstojníků, kteří sloužili pod jeho velením a další francouzští vojenští hrdinové.

Henri-Gatien Bertrand, hrabě Bertrand (1773–1844), armádní generál Prvního císařství, který doprovázel Napoleona na Elbu a Sv. Helenu. Přivezl r. 1840 Napoleonovo tělo zpět do Francie.
Joseph Bonaparte (1768–1844), Napoleonův starší bratr.
Jérôme Bonaparte (1784–1860), Napoleonův nejmladší bratr.
Napoleon II. (1811–1832), zvaný Orlík, syn Napoleonův. Jeho ostatky zde byly uloženy v roce 1940 u příležitosti 100. výročí přenesení ostatků jeho otce, do té doby byl pochován v Císařské hrobce ve Vídni.
Thomas Robert Bugeaud (1784–1849), maršál Francie a dobyvatel Alžíru.
François Canrobert (1809–1895), maršál Francie.
Géraud Duroc (1774–1813), důstojník, který bojoval a věrně sloužil Napoleonovi.
Claude Joseph Rouget de Lisle (1760–1836), armádní kapitán, autor francouzské národní hymny – La Marseillaise.
Ferdinand Foch (1851–1929), maršál Francie během první světové války.
Henri de la Tour d'Auvergne, Vicomte de Turenne (1611–1675), lépe známý jako Turenne, maršál Francie za Ludvíka XIV., jeden z největších francouzských vojevůdců.
Srdce Sébastiena Le Prestre de Vauban (1633–1707), projektant opevnění za Ludvíka XIV.

Pohřbení v kryptách Invalidovny

Popel generála Marceaua
Srdce generála Klébera
Maršál Lyautey
Generál Robert Nivelle
Generál Charles Mangin
Maršál Patrice de Mac-Mahon
Maršál Leclerc de Hauteclocque
Maršál Alphonse Juin
Srdce královského poručíka Jeana Beryranda, 1691
Srdce generála d'Hautpoula 1807
Generál hrabě de Lasalle 1809
Srdce generálmajora de Bisson 1811
Generál Lariboisière 1812
Maršál Jean-Baptiste Bessières 1813
Srdce generálmajora Eblé 1813
Srdce generálporučíka Baraguay d'Hillierse 1813
Srdce Marie Maurille de Sombreuil, hraběnky z Villelume 1823
Srdce generálporučíka Conchy 1823
14 obětí Fieschiho útoku 28. července 1835
Maršál Bon-Adrien-Jeannot de Moncey 1842
Maršál Charles Nicolas Oudinot 1847
Srdce generálmajora Négrier 1848
Maršál Mouton de Lobau 1839
Maršál Vallée 1846
Admirál Duperré 1847
Generál Duvivier 1848
Maršál Sébastiani 1851
Maršál Exelmans 1852
Maršál d'Saint-Arnaud 1854
Admirál Hamelin 1864
Maršál Pélissier, vévoda de Malakoff 1864
Maršál Regnault ze Saint-Jean-d'Angely 1870
Maršál Baraguay d'Hilliers 1878
Maršál Canrobert 1895
Generál Roques 1920
Generál de Maud'huy 1921
Generál Humbert 1921
Generál Maistre 1922
Maršál Maunoury 1923
Generál Malleterre 1923
Generál de Mitry 1924
Viceadmirál Boué de Lapeyrère 1924
Generál Lanrezac 1925
Generál Putz 1925
Generál Antoine Baucheron de Boissoudy 1926
Generál Gerard 1926
Generál Ruffey 1926
Generál d'Langle de Cary 1927
Maršál Fayolle 1928
Generál Sarrail 1929
Viceadmirál Gauchet 1931
Generál Cordonnier 1936
Admirál Guépratte 1939
Maršál Franchet d' Esperey 1942
Generál Pau 1932
Viceadmirál Fournier 1934
Admirál Ronarc'H 1940
Generál Guillaumat 1940
Generál d'Amade 1941
Generál d'Urbal 1943
Generál Henrys 1944
Generál Duchêne 1950
Generál Houdemon 1960
Generál Kientz 1962
Generál Monclar 1964

Guvernéři Invalidovny

Vrchní probošt Lemaçon, seigneur d’Ormoy: 1678
Blanchard, rytíř de Saint-Martin de Taley: 1696
Des Roches d’Orange : 1705
Boyveau : 1728
Beaujeu de Jauges : 1730
De Vissec de Ganges : 1738
Marnais de la Bastie, rytíř de Saint-André : 1742
Cormier de la Courneuve : 1753
Azémar de Pannat de La Serre : 1766
Generálporučík Sahuguet d’Espagnac : 1783
Generálporučík de Guibert : 1786
Generál Jean-François Berruyer : 1804
Maršál Jean Mathieu Philibert Sérurier : 1819
Maršál de Franquetot de Coigny : 1821
Maršál Jean-Baptiste Jourdan : 1833
Generálporučík Denis de Damrémont : 1837
Maršál Bon-Adrien-Jeannot de Moncey : 1842
Maršál Nicolas Charles Oudinot : 1847
Maršál Gabriel Jean Joseph Molitor : 1849
Generál Arrighi de Casanova : 1853
Maršál Philippe Antoine hrabě d’Ornano : 1863
Generál hrabě de Martimprey : 1883
Generál Sumpt : 1891
Generál Arnoux : 1902
Generál Mariaux : 1944
Generál Rodes : 1951
Generál Jacques de Grancey : 1973

Odkazy

Související články

Invalidovna (Praha)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Invalidovna na Wikimedia Commons
Musée de l'Armée
Fotogalerie z expozic první a druhé světové války a napoleonovy hrobky