Ildar Dadin
| Ildar Ildusovič Dadin | |
|---|---|
_by_Dmitry_Rozhkov_03.jpg) Ildar Ildusovič Dadin (23. července 2017) | |
| Narození | 14. dubna 1982 (42 let) Železnodorožnyj |
| Národnost | Tataři |
| Povolání | politický aktivista |
| Ocenění | Cena Borise Němcova |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ildar Dadin (* 14. dubna 1982, Železnodorožnyj, Moskevská oblast, Sovětský svaz) je ruský obhájce lidských práv a opoziční aktivista. Je prvním Rusem, který byl podle nového zákona za opakované protesty proti Kremlu uvězněn na 2,5 roku.[1] Organizace Amnesty International jej považuje za vězně svědomí a požaduje jeho propuštění.[2] Na konci února roku 2017 byl na základě rozhodnutí ruského Nejvyššího soudu, rušícího verdikt soudu nižší instance, propuštěn na svobodu.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Dadin byl 7. prosince 2015 odsouzen ke třem letům vězení za „opakované porušování zákona o veřejných shromážděních“. Stal se tak prvním, kdo byl odsouzen podle nové úpravy trestního zákoníku z července 2014. Podle něj ten, kdo poruší zákon o veřejných shromážděních a je za to trestán víc než dvakrát za 180 dní, může být odsouzen k odnětí svobody. Dne 31. března 2016 byl Dadinův trest po odvolání snížen na 2,5 roku.[2] K listopadu 2016 byl internován v trestanecké kolonii ve městě Segeža na severozápadě Ruska.[4]
V říjnu 2016 si v dopise své manželce Anastasiji Zotovové stěžoval na „surové a systematické týrání[5]“. Uvedl, že byl denně bit, opakovaně kopán asi deseti lidmi, topen v záchodové míse, za ruce spoutané za zády zavěšen od stropu.[4] Užití hrubé síly potvrdil ruský kárný úřad. „Dadin neurvale odmítl opustit svou celu, zaujmout inspekční polohu a začal chytat dozorce za uniformy, v důsledku čehož proti němu bylo užito síly a zvláštních opatření,“ citoval z prohlášení list Novaja gazeta.[4]
V únoru 2017 Nejvyšší soud zrušil rozsudek nad Dadinem a rozhodl, že se žádného kriminálního činu nedopustil. V civilním řízení Železniční soud Moskevské oblasti nařídil Ministerstvu financí Ruské federace vyplatit Dadinovi finanční kompenzaci ve výši 2,2 milionu rublů (ekvivalent 550 tisíc Kč).[6]
V březnu 2022 odešel do Polska aby získal potřebné dokumenty pro službu v dobrovolnickém oddílu na Ukrajině. V červnu 2023 se Ildar Dadin stal členem dobrovolnické jednotky Prapor Sibiř, která po boku Ukrajinců bojuje za osvobození své země od Putinovského režimu. Zvolil si přezdívku "Gandhí" a podle vlastního přesvědčení by raději bral ruské vojáky do zajetí než je zabíjel.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Putin-Gegner beklagt Misshandlung in Haft: Schläge, Tritte, Kopf in die Toilette. SPIEGEL ONLINE [online]. [cit. 2016-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Ildar Dadin [online]. Amnesty International, 2016 [cit. 2016-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-28.
- ↑ Ruský soud pustil na svobodu opozičníka Dadina, ve vězení byl za opakovanou účast na protestech. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2017-02-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c SLEZÁKOVÁ, Magdalena. ‚Bojím se, že mě zlomí mučení. Nepřežiju déle než týden.‘ Uvězněný kritik Kremlu prosí o pomoc. Rozhlas.cz [online]. 2016-11-2. Dostupné online.
- ↑ Ruská policie mučí podezřelé, oblíbenou metodou je „volání Putinovi“. iDNES.cz [online]. 2017-02-16 [cit. 2017-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Ильдару Дадину присудили два миллиона рублей за незаконное уголовное преследование, Interfax, 2017
- ↑ "Я должен противостоять преступлениям России". Ильдар Дадин заявил, что решил уехать из РФ и воевать на стороне Украины, Настоящее Время, 28.8.2023
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ildar Ildusovič Dadin na Wikimedia Commons
