Ignaz Verdross von Drossberg
Ignaz Verdross von Drossberg | |
---|---|
Velitel 14. armádního sboru | |
Ve funkci: 29. ledna 1918 – 31. října 1918 | |
Předchůdce | Hugo Martiny von Malastów |
Nástupce | funkce zanikla |
Velitel 8. pěchotní divize | |
Ve funkci: 7. srpna 1916 – 29. ledna 1918 | |
Předchůdce | Ludwig von Fabini |
Nástupce | Felix Medard ze Schwarzenbergu |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | generál pěchoty (1918), polní podmaršál (1914), generálmajor (1911) |
Narození | 16. prosince 1851 Mals |
Úmrtí | 19. června 1931 (ve věku 79 let) Innsbruck |
Profese | voják |
Ocenění | Řád železné koruny, Císařský rakouský řád Leopoldův |
Commons | Ignaz Verdroß von Droßberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ignaz Verdross von Drossberg (německy Ignaz Verdroß Edler von Droßsberg) (16. prosince 1851 Mals – 16. června 1931 Innsbruck) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1875 a jako důstojník strávil řadu let u různých jednotek horských myslivců v Tyrolsku. V roce 1913 byl penzionován v hodnosti polního podmaršála, na začátku první světové války byl ale znovu povolán do aktivní služby. Jako divizní velitel bojoval na italské frontě. V severní Itálii byl nakonec povolán na pozici velitele 14. armádního sboru a v roce 1918 dosáhl hodnosti generála pěchoty. Po konečné porážce u Vittorio Veneta padl s celým sborem do zajetí, v armádě byl poté penzionován a dožil v soukromí v Innsbrucku.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Byl synem c. k. hejtmana Josefa Verdrosse (1810–1877).[1] Středoškolské vzdělání absolvoval na gymnáziu v Innsbrucku, kde následně studoval na vojenské škole (1873–1875). Do armády vstoupil jako poručík k 1. pluku horských myslivců (označovaných též jako tyrolští císařští myslivci), s nímž vystřídal službu v Innsbrucku, Brixenu, Bolzanu nebo Tridentu. Mezitím postupoval v hodnostech (nadporučík 1880,[2] kapitán 1888).[3] V roce 1896 byl povýšen na majora a další dva roky strávil u 3. pluku tyrolských myslivců v Tridentu.[4] Následně byl přeložen k 2. pluku myslivců do Vídně a poté do Brixenu[5] a v roce 1903 byl povýšen na podplukovníka, u svého pluku byl následně velitelem praporu.[6] V roce 1906 dosáhl hodnosti plukovníka a v letech 1908–1911 byl velitelem 3. pluku tyrolských myslivců se štábem v Roveretu.[7][8][9]
V roce 1911 byl povýšen do hodnosti generálmajora[10] a převzal velení 14. horské brigády v Kotoru.[11] K datu 1. února 1913 odešel do penze,[12] ale na začátku první světové války byl znovu povolán do aktivní služby. Byl přidělen k zemskému velitelství v Tyrolsku a k datu 1. listopadu 1914 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.[13] Na jaře 1915 převzal velení 180. pěší brigády na italské frontě[14] a následně byl v letech 1916–1918 velitelem 8. pěší divize,[15][16] s níž se zúčastnil bojů na Soči. V únoru 1918 se stal velitelem 14. armádního sboru[17][18] a k datu 15. května 1918 dosáhl hodnosti generála pěchoty.[19][20] Na italské frontě setrval až do závěrečné fáze války, po bitvě u Vittorio Veneta padl do zajetí. K datu 1. prosince 1918 byl v armádě penzionován.[21] Poté žil v soukromí v Innsbrucku, kde také zemřel.
Jeho syn Alfred Verdross (1890–1980) byl významným rakouským právníkem, v meziválečném období byl profesorem na univerzitě ve Vídni, po druhé světové válce se uplatnil v mezinárodní justici, byl dlouholetým členem Stálého rozhodčího soudu v Haagu a Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Tituly a ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 1911 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Drossberg. V době pokusů excísaře Karla I. o obnovení monarchie v Maďarsku získal v roce 1921 titul svobodného pána. Protože se ale Karel I. již v závěru první světové války vzdal všech panovnických pravomocí, tento titul neměl žádnou váhu.[22] Získal čestné občanství ve svém rodišti v Malsu, kde je po něm také pojmenována ulice Verdross Straße. Jeho jméno nese také Verdroßplatz v Innsbrucku, kde strávil poslední léta života. Během vojenské služby získal řadu vyznamenání.[23]
- Bronzová vojenská záslužná medaile (1896)
- Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1896)
- Jubilejní pamětní medaile (1898)
- Vojenský záslužný kříž III. třídy (1904)
- Vojenský jubilejní kříž (1908)
- Řád železné koruny III. třídy (1910)
- Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1911)
- rytířský kříž Leopoldova řádu (1913)
- Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1916)
- Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1917)
- Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1918)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Josef Verdross na webu geni.com dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 422 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 210 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 574 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 608 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 225, 616 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 318 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 182, 672 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů pluků rakousko-uherské armády 1900–1914 dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k. und k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 8 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1912; Vídeň, 1911; s. 165, 185 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 166 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 14 dostupné online
- ↑ Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na italské frontě 1915 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled velitelů pěchotních divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer 1917); Vídeň, 1917; s. 19 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ 14. armádní sbor rakousko-uherské armády na webu weltkriege.at dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1918; Vídeň, 1918; s. 18 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Ignaze Verdrosse in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 193 dostupné online
- ↑ KERSCHBAUMER, Arno: Nobilitierungen unter der Regentschaft Kaiser Karl I. / IV. Károly király (1916–1921), Štýrský Hradec, 2016; s. 137 ISBN 978-3-9504153-1-5
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Ignaze Verdrosse in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 169 dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 314–315 (heslo Ignaz Verdross von Drossberg) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
- KURSIETIS, Andris J.: Senior Generals and Admirals of the Austro-Hungarian Army and Navy 1914–1918; Soesterberg, 2020; s. 369–370 ISBN 978-94-6338-875-7
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rakousko-uherští generálové
- Rakousko-uherské osobnosti první světové války
- Rakouští šlechtici
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko)
- Nositelé Vojenského jubilejního kříže
- Narození 16. prosince
- Narození v roce 1851
- Úmrtí 16. června
- Úmrtí v roce 1931
- Úmrtí v Innsbrucku