Přeskočit na obsah

Ibrahim Traoré (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ibrahim Traoré
Ibrahim Traoré (2023)
Ibrahim Traoré (2023)
Prozatímní prezident Burkiny Faso
Úřadující
Ve funkci od:
6. října 2022[1]
Předseda vládyApollinaire Joachim Kyélem de Tambèla
PředchůdcePaul-Henri Sandaogo Damiba
Předseda Vlasteneckého hnutí za ochranu a obnovu
Úřadující
Ve funkci od:
30. září 2022
PředchůdcePaul-Henri Sandaogo Damiba
Vojenská služba
SlužbaBurkina Faso
Hodnostkapitán
Bitvy/válkyválka v Mali
džihádistické povstání v Burkině Faso
státní převrat v Burkině Faso (leden 2022)
státní převrat v Burkině Faso (září 2022)
Narození14. března 1988 (36 let)
Bondokuy, Burkina Faso
Alma materUniversity Joseph Ki-Zerbo
Profesedůstojník
Náboženstvíislám
CommonsIbrahim Traore
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ibrahim Traoré (* 14. března 1988 Bondokuy)[2][3][4] je burkinafaský vojenský důstojník, od státního převratu v září 2022, kdy byl svržen Paul-Henri Sandaogo Damiba, prozatímní prezident Burkiny Faso.[5] Ve svých 34 letech se stal nejmladším prezidentem na světě.[6]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Traoré se narodil 14. března 1988 v Bondokuy v provincii Mouhoun.[2][3][4] Po ukončení základního vzdělání v Bondokuy pokračoval ve studiu na střední škole v Bobo-Dioulasso, kde se stal známým jako „tichý“ a „velmi talentovaný“.[3] Od roku 2006 studoval na univerzitě v Ouagadougou, kde byl členem Sdružení muslimských studentů.[3][7] Univerzitu absolvoval s vyznamenáním.[3] V roce 2009 vstoupil do armády Burkiny Faso. Byl vyslán do Maroka na protiletadlový výcvik a poté byl převelen k pěší jednotce ve městě Kaya na severu Burkiny Faso.[3]

V roce 2014 byl Traoré povýšen na poručíka a připojil se k mírovým silám OSN MINUSMA, které se účastnily války v Mali. V roce 2018 byl jedním z vojáků MINUSMA, kteří „prokázali odvahu“ během útoků povstalců v regionu Tombouctou.[3] Následně se vrátil do Burkiny Faso, kde pomáhal při operacích proti islamistickým rebelům. V roce 2020 byl povýšen na kapitána.[3][7]

Vzestup k moci

[editovat | editovat zdroj]

Traoré patřil ke skupině armádních důstojníků, kteří v lednu 2022 podpořili státní převrat v Burkině Faso a vynesli k moci Vlastenecké hnutí za ochranu a obnovu, jež zřídilo vojenskou juntu.[5][8] Od března 2022 působil jako velitel dělostřeleckého pluku v Kaya.[3][8] Podle několika zdrojů, jako jsou BBC, Al-Džazíra a Die Tageszeitung, působil u protiteroristické jednotky.[8][9][10] Časopis Jeune Afrique však uvedl, že v této jednotce nikdy nepůsobil.[8]

Mnoho stoupenců lednového převratu začalo být nespokojeno s Paulem-Henrim Sandaogou Damibou, vůdcem junty, který údajně nezvládal boj s povstalci. Dne 30. září došlo k převratu, při němž byl Damiba sesazen. Bezprostředně po převratu se Traoré prohlásil za nového předsedu Vlasteneckého hnutí za ochranu a obnovu.[11] Dne 6. října se rovněž ujal funkce prozatímního prezidenta.[12] Slíbil, že v červenci 2024 uspořádá demokratické volby.[13]

Prezidentství

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2023 Traorého vláda vyhostila z Burkiny Faso francouzské jednotky, které pomáhaly v boji proti místnímu povstalcům.[14] Kráce poté Traorého vláda vyjádřila podporu vzniku federace s Mali a Guineou. Všechny tři země jsou pod vojenským vedením, a pokud by došlo k vytvoření federace, jednalo by se o největší zemi ovládanou vojenskou juntou.[15] V dubnu vyhlásil všeobecnou mobilizaci obyvatelstva z důvodu zesilujících útoků ze strany povstalců.[16] V následujícím měsíci zpochybnil plánované obnovení demokracie na rok 2024 a prohlásil, že volby se nemohou konat, dokud nebudou povstalci poraženi a dokud se nezlepší bezpečnostní situace.[17]

Údajné napojení na Rusko

[editovat | editovat zdroj]

Podle agentury Reuters a deníku The New York Times byl Traoré podezřelý z napojení na Wagnerovu skupinu, protože vyjadřoval protifrancouzské a proruské názory.[18][19] Když Traoré vjížděl do hlavního města Ouagadougou, někteří jeho příznivci mávali ruskými vlajkami.[18] Ghanská vláda veřejně prohlásila, že Traoré začal po převratu spolupracovat s Wagnerovou skupinou.[13] Traoré však veškeré obvinění popřel.[15][17] Dne 29. července 2023, po summitu Rusko–Afrika, Traoré prohlásil, že lid jeho země podporuje Rusko, a sdělil, že bylo rozhodnuto o znovuotevření ruského velvyslanectví, které bylo uzavřeno v roce 1992.[20] Podle večerníku Le Monde nepožádal Traoré Wagnerovu skupinu o pomoc v boji s povstalci.[21]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ibrahim Traoré na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Traore officially appointed as president of Burkina Faso after coup. France24 [online]. 2022-10-06 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Ibrahim Traoré, président de la Transition : parcours d’un artilleur. Sidwaya [online]. 2022-10-16 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. ↑ a b c d e f g h i Izina mu makuru: Menya Capt Ibrahim Traoré wafashe ubutegetsi i Ouagadougou. BBC [online]. 2022-10-03 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (v kinyarwandě) 
  4. ↑ a b Portrait du nouveau Président du MPSR, le capitaine Ibrahim TRAORE. YouTube [online]. Radiodiffusion Télévision du Burkina, 2022-10-02 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. ↑ a b NDIAGA, Thiam; MIMAULT, Anne. Burkina Faso soldiers announce overthrow of military government. Reuters [online]. 2022-10-01 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Agence France-Presse. At 34, Burkina's new junta chief Ibrahim Traore is world's youngest leaderAt 34, Burkina's new junta chief Ibrahim Traore is world's youngest leader. The Hindu [online]. 2022-10-06 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b GÄNSLER, Katrin. Ibrahim Traoré hat die Macht. Jeune Afrique [online]. 2022-10-01 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ a b c d Jeune Afrique. Burkina Faso: Ibrahim Traoré proclaimed President, Damiba ousted. The Africa Report [online]. 2022-10-01 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Burkina Faso: Military officers remove President Damiba in a coup. Al-Džazíra [online]. 2022-09-30 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ BOOTY, Natasha. Burkina Faso coup: Gunshots in capital and roads blocked. BBC [online]. 2022-10-01 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Burkina : Ibrahim Traoré proclamé président, Damiba destitué. Jeune Afrique [online]. 2022-09-30 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. ↑ Ibrahim Traore declared Burkina Faso president after coup. Al-Džazíra [online]. 2022-10-06 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b SY, Lalla. Wagner Group: Burkina Faso anger over Russian mercenary link. BBC [online]. 2022-12-16 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  14. ↑ French army officially ends operations in Burkina Faso. France24 [online]. 2023-02-20 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Burkina, Guinea, Mali: A new axis on the continent?. Africanews [online]. 2023-02-10 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  16. ↑ 'General mobilisation' declared in Burkina Faso after series of terrorist attacks. France24 [online]. 2023-04-14 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b 'No elections without security': Burkina Faso's 2024 vote in question after 40 killed in attacks. France24 [online]. 2023-05-30 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b MCALLISTER, Edward. Who is Ibrahim Traore, the soldier behind Burkina Faso's latest coup?. Reuters [online]. 2022-10-04 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ PELTIER, Elian. In Burkina Faso, the Man Who Once Led a Coup Is Ousted by One. The New York Times [online]. 2022-10-02 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  20. ↑ В Буркина-Фасо поддерживают проведение СВО. RIA Novosti [online]. 2023-07-29 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (rusky) 
  21. ↑ Au Burkina Faso, le capitaine Ibrahim Traoré, le président énigmatique qui défie la France. Le Monde [online]. 2023-05-30 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ibrahim_Traoré_(politik)&oldid=24351944“