Ibas z Edessy
| Ibas z Edessy | |
|---|---|
| Osobní údaje | |
| Místo narození | Sýrie |
| Datum úmrtí | 28. října 457 nebo 427 |
| Místo úmrtí | Partie nebo Şanlıurfa |
| Povolání | kněz, teolog, spisovatel a učitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ibas z Edessy[1] (též Ibos[2]; zemřel 28. října 457 Edessa[3]) byl syrský teolog, přívrženec antiochijské školy, učitel na edeské teologické škole a biskup v Edesse (dnešní Şanlıurfa). Patřil k horlivým odpůrcům monofyzitismu. Přestože sám kritizoval Nestora, byl obviněn z nestoriánství a na tzv. lupičské synodě v Efezu zbaven biskupského úřadu. Byl rehabilitován chalkedonským koncilem. Podruhé bylo jeho učení odsouzeno Justiniánem I. v rámci sporu o Tři kapitoly (druhý konstantinopolský koncil).[1] Prý překládal Theodora z Mopsuestie, Diodora z Tarsu a Aristotela do syrštiny. Bylo mu připisováno několik nezachovaných spisů (hymny, homilie, komentáře).[4][5] Z jeho díla se však zachoval pouze řecký překlad původně v syrštině psaného dopisu adresovaného ktésifónskému biskupovi Marimu.[3][6]
Život
[editovat | editovat zdroj]Během svého působení v Edesse Ibas vyučoval teologii na místní perské škole. Jeho žáky bylo několik pozdějších perských nestoriánských biskupů. Pro své názory se dostal do ostrého konfliktu s místním biskupem Rabbulem a Edessu v roce 433 opustil (některé zdroje uvádějí, že byl vyhozen ze školy).[4] Když však biskup za dva roky zemřel (435), stal se Ibas jeho nástupcem. Byl přívržencem Theodora z Mopsuestie a pro svůj odpor vůči monofyzitismu (a Cyrilu Alexandrijskému) byl nařčen z nestoriánství. Sám však Nestoria kritizoval za to, že odmítal titul Bohorodička (Theotokós) přisuzovaný Panně Marii. Přestože byl dvakrát očištěn na synodech v Týru a Berytě, byl na koncilu v Efezu (tzv. lupičský synod) znovu obviněn a sesazen z biskupského úřadu (449). Byl vyhnán a jeho nástupcem v biskupském úřadě se stal Nonnos.[4] Přestože byl Ibas později chalkedonským koncilem rehabilitován, jeho díla zůstala stále kontroverzní. Zemřel v roce 457 v Edesse. Po jeho smrti mnozí jeho následovníci opustili Edessu a odešli na školu do Nisibisu. V roce 553 bylo jeho učení, shrnuté v listě Marimu, na druhém konstantinopolském koncilu odsouzeno v rámci sporu o Tři kapitoly.[3][7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ibas z Edessy na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Ibas z Edessy In: Encyklopedie Byzance. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7277-485-2, ISBN 978-80-86420-43-1. S. 210.
- ↑ Dějiny Byzance. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-200-0454-8. S. 65.
- ↑ a b c IBAS In: The Oxford Dictionary of Byzantium. [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-19-504652-8. S. 970. (anglicky)
- ↑ a b c IBAS of Edessa In: Encyclopedia of Ancient Christianity. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-8308-9717-9. S. 2:312-2:313. (anglicky)
- ↑ In: Encyclopedia of Early Christianity. [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-8153-1663-1. S. 555.
- ↑ Ibas In: The Oxford Dictionary of the Christian Church. [s.l.]: [s.n.] ISBN 019211655X, ISBN 9780192116550. S. 814.
- ↑ Ibas In: The Cambridge Dictionary of Christianity. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-521-52785-9, ISBN 978-0-521-82096-7. S. 580.
