Přeskočit na obsah

Išiko Mori

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Išiko Mori
Rodné jménoIšiko Šibuja
Narození21. července 1899
Prefektura Čiba
Japonské císařstvíJaponské císařství Japonské císařství
Úmrtí6. ledna 1972 (ve věku 72 let)
Honolulu
USAUSA USA
Příčina úmrtíkarcinom plic
Národnostjaponská
Povolánílékařka
ChoťMotokazu Mori
Děti2
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Išiko Mori (japonsky 毛利石子 Mori Išiko, 21. července 1899 Čiba6. ledna 1972 Honolulu) byla japonská lékařka a korespondentka novin Jomiuri Šinbun.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Išiko Šibuja 21. července 1899 v Čibě v Japonsku do rodiny lékařů. Její rodiče zemřeli, když byla malá, takže ji vychovávala teta a strýc. Jako dospívající dívka se rozhodla stát se lékařkou, aby se vyhnula dohodnutému sňatku s mnohem starším mužem.[1] Studovala na Tokijské ženské fakultě. Když dostudovala byla odrazována od praktikování lékařské praxe v Japonsku, protože ženám bylo tehdy dovoleno vykonávat pouze pediatrii nebo gynekologii.[2]

V roce 1927 se přestěhovala na Havaj a pracovala v japonské nemocnici. Zde se setkala s lékařem Motokazu Morim, za kterého se provdala a měli spolu dvě děti. Do Japonska se vrátila, kvůli oběma porodům a v nemocnici dala výpověď, aby se mohla věnovat dětem.[2] Išiko i její manžel psali básně tanka. Išiko psala pod pseudonymem „Šakunage”.[3]

V roce 1934 se stala speciální havajskou korespondentkou pro japonské noviny Jomiuri Šinbun.[4] 3. prosince 1941 byla požádána, aby vytvořila rozhovor s vlivnými Japonci na Havaji o místních podmínkách. Požádala o rozhovor ředitele konzulátu a několik dalších, ale poté co ji odmítli, požádala svého manžela.[5] 5. prosince reportér z Jomiuri Šinbun volal Motokazovi, aby s ním udělal rozhovor o jeho životě na Havaji. Jeho odpovědi se zdály podezřelé agentům FBI, kteří hovor monitorovali.[6] Dva dny po útoku na Pearl Harbor, byli Motokazu i Išiko zadrženi a obviněni ze špionáže.[7] Išiko byla uvězněna na ostrově Sand Island, poté v Sharp Park v Kalifornii a nakonec v koncentračním táboře Crystal City.[8] Spolu s manželem v táboře založili nemocnici a Išiko založila oddíl dívčích skautek.[2]

Išiko se vrátila na Honolulu 10. prosince 1945. Začala pracovat jako výzkumná asistentka v organizaci American Cancer Society, zabývající se výzkumem rakoviny.[5] Také pokračovala v psaní pro japonské noviny.[4] Pracovala zatímco se zdraví jejího manžela zhoršovalo. Na konci 40. let a během 50. let, zemřeli manželovy rodiče, dcera Pearl i manžel Motokazu.[2] Po jeho smrti, přestoupila do biomedicínského oddělení Havajské univerzity jako výzkumná asistentka epidemiologie.[4]

V roce 1968 byla oceněna japonskou vládou za pomoc při zlepšování porozumění mezi Japonskem a Spojenými státy.[2] O rok později jí byla diagnostikována rakovina plic. Zemřela 6. ledna 1972.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ishiko Mori na anglické Wikipedii.

  1. WALLACE, Nina. 4 Bad Ass Issei Women You've Probably Never Heard of [online]. May 22, 2017 [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e Notable women of Hawaii. Peterson, Barbara Bennett, 1942-. Honolulu: University of Hawaii Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-8248-0820-7. OCLC 11030010 
  3. Poets behind barbed wire : Tanka poems. Nakano, Jiro; Nakano, Kay.. Honolulu, Hawaii: Bamboo Ridge Press, 1983. Dostupné online. ISBN 0-910043-05-1. OCLC 10020646 
  4. a b c Japanese American history : an A-to-Z reference from 1868 to the present. Niiya, Brian., Japanese American National Museum (Los Angeles, Calif.). New York: Facts on File, 1993. Dostupné online. ISBN 0-8160-2680-7. OCLC 26853950 
  5. a b Ishiko Shibuya Mori | Densho Encyclopedia [online]. [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  6. WATERS, Mark. Innocent phone call branded island woman a spy. Honolulu Star Bulletin. December 5, 1957. Dostupné online [cit. November 23, 2019]. 
  7. LORD, WALTER, 1917-2002. Day of infamy. [1st ed.]. vyd. New York: Henry Holt and Company, 1957. Dostupné online. ISBN 0-03-027620-9. OCLC 365029 
  8. Mori, Ishiko | Japanese Cultural Center of Hawaii [online]. [cit. 2021-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-26.